Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 37/2026-22

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 156 276,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 497,20 Kč, a to v šesti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12 582,87 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci až do úplného zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 80 779,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 77 432,54 Kč za dobu od 6. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 497,20 Kč, a to v šesti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12 582,87 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci až do úplného zaplacení.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 80 779,78 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 77 432,54 Kč za dobu od 6. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 2. 2026 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 156 276,98 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 31. 10. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 0,88 % p.d., poplatkem za poskytnutí úvěru 1,99 % z čerpané částky, poplatkem za službu „Anonymizováno“ 413,58 Kč, poplatkem za službu „Anonymizováno“ 990 Kč a poplatkem za „Anonymizováno“ 108,48 Kč vrátit ve splátkách počínaje první splátkou dne 30. 11. 2024 s tím, že konec kreditového rámce měl nastat 24. 4. 2026. Před poskytnutím úvěru žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti zjistila počet členů domácnosti žalovaného, kolik z nich má příjem, měsíční příjmy žalovaného a jeho pravidelné výdaje, dále zjistila, že žalovaný není registrován v registru exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů. Žalobkyně žalovanému poskytla převodem na jeho účet č. č. účtu v období od 31. 10. 2024 do 14. 4. 2025 úvěr v celkové výši 101 327 Kč, žalovaný však v době od 1. 11. 2024 do 8. 7. 2025 splatil na jistinu pouze částku 25 832,07 Kč. Následně se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, což žalobkyni vedlo k tomu, že Smlouvu vypověděla ke dni 5. 10. 2025. Ke dni sepsání žaloby činila pohledávka žalobkyně za žalovaným 153 333,97 Kč a byla tvořena

- jistinou 75 497,40 Kč;

- poplatkem za vyplacení tranší úvěru 1 163,16 Kč;

- smluvním úrokem 75 901,43 Kč;

- poplatkem za službu „Anonymizováno“ 771,98 Kč a

- smluvní pokutou ve výši 0,1 % p.d. ze zůstatku jistiny úvěru za dobu od 7. 7. 2025 do 5. 10. 2025, což žalobkyně vyčíslila na částku 2 943,01 Kč.

Dlužnou částku však žalovaný neuhradil ani poté co mu byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 1. 2. 2026. K jednání dne 4. 8. 2026 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání dne datum. Učinil nesporným, že nějakou smlouvu na internetu uzavřel (byť nepotvrdil, že se jednalo právě o Smlouvu s obsahem tvrzeným žalobkyní) a že částky tvrzené žalobkyní byly na jeho účet vyplaceny. Byl ve finanční tísni, potřeboval zaplatit materiál. Učinil nesporným rovněž tvrzení žalobkyně, že na úhradu svého dluhu zaplatil částku 25 832,07 Kč. Pokud si vzpomíná, žalobkyni před uzavřením Smlouvy předložil kopii občanského průkazu a výpis z účtu, jinak pouze vyplnil nějaký dotazník. Dále doplnil, že je v jeho možnostech dluh ve výši 75 494,93 Kč splatit v pravidelných měsíčních splátkách v horizontu půl roku. Je zcela nemajetný, má další závazky ve výši cca 100 000 Kč. Bydlí v současné době u rodičů a ze svého podnikání průměrně vydělá cca 40 000 Kč měsíčně.

3. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících důkazů, z nichž zjistil:

- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že žalobkyně o žalovaném zjistila, že žije sám, na jiné půjčky splácí částku 3 000 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení činí 7 500 Kč (o charakteru bydlení, zda nájemní, nebo vlastnické či jiné, zde nebylo uvedeno ničeho), jeho další nezbytné výdaje činí 2 000 Kč, zbytné výdaje činí 0 Kč a jeho čistý ověřený měsíční příjem činil 126 395 Kč (o typu příjmu, zda ze zaměstnání, důchodu či dávek, zde nebylo uvedeno ničeho, přičemž žalovaný sám uváděl pouze částku 50 000 Kč). Ostatní zde uvedené údaje vznikly dopočtem. Jednalo se však o interní dokument žalobkyně s pochybnou důkazní hodnotou.

- z obsahu e-mailové zprávy ze dne 5. 10. 2025, že žalobkyně vyhotovila zprávu, v níž žalovaného upozorňovala na prodlení s úhradou jeho závazků vůči žalobkyni v délce 91 dní.

- z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2026 ve spojení s podacím lístkem, že žalobkyně zastoupena právní zástupkyní vyzvala žalovaného k úhradě částky 160 156,62 Kč s odkazem na jeho dluh ze Smlouvy.

- z potvrzení právnická osoba ze dne 10. 6. 2026 (čl. 13 a násl.), že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný a že na tento účet byly připsány tyto částky:

* dne 31. 10. 2024 částka 23 000 Kč,

* dne 11. 11. 2024 částka 23 000 Kč,

* dne 14. 12. 2024 částka 5 066 Kč,

* dne 13. 1. 2025 částka 7 000 Kč,

* dne 27. 3. 2025 částka 20 035,09 Kč,

* dne 29. 3. 2025 částka 5 018,77 Kč,

* dne 29. 3. 2025 částka 2 472,93 Kč,

* dne 14. 4. 2025 částka 15 736,48 Kč,

celkem tedy 101 327 Kč, a to z účtu žalobkyně č. č. účtu s uvedením variabilního symbolu var. symbol.

- z výpisu z databáze ARAD sestavované Českou národní bankou (čl. 18), že průměrná úroková sazba nových spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem se v období od 10/2024 do 3/2025 pohybovala v rozmezí od 8,16 % do 8,63 %.

4. Z dalších žalobkyní předložených důkazů, a to

- z „informace pro spotřebitele“, „souhlas se zpracováním osobních údajů“, „předpis denních splátek“ a „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“, kteréžtoy žalobkyně bůhvíproč předložila dvakrát, dále z „autorizace ověření totožnosti“, „přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“, „bankID výpis“, „identifikované příjmy“, „obecné principy posuzování a filozofie Společnost“, soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože se jednalo o interní dokumenty žalobkyně bez důkazní hodnoty.

- „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota“ a „všeobecné obchodní podmínky“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože smlouva nebyla podepsána žalovaným a nebylo prokázáno, že by právě toto právní jednání (se zde zachyceným obsahem) žalovaný učinil.

5. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: V době od 31. 10. 2024 do 14. 4. 2025 byla z účtu žalobkyně č. č. účtu s uvedením variabilního symbolu var. symbol na účet žalovaného č. č. účtu převedena celkem částka 101 329,30 Kč, zatímco žalovaný žalobkyni vrátil částku 25 832,07 Kč, tudíž 75 497,20 Kč jí nadále dluží.

6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem a že před jejím uzavřením řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, prokázáno nebylo, když žalobkyně k prokázání této skutečnosti přiložila pouzey, které vyhotovila sama, bez důkazní hodnoty. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. , , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ) k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust.

7. Podle ust. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

8. Podle ust. § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření předmětných smluv o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Při právním posouzení této věci soud především nemohl přehlédnout, že žalovaný při uzavírání tvrzené smlouvy o úvěru nejednal v rámci své podnikatelské činnosti (Smlouva byla ostatně přímo označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru), zatímco skutečnost, že žalobkyně při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud proto v souladu s cit. ust. § 2 odst. 1 ZSÚ provedl posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo prokázáno její vskutku toliko obecné tvrzení, že před tvrzeným uzavřením Smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ, když ze skutkových tvrzení žalobkyně a z provedeného důkazu interním dokumentem žalobkyně označeným jako výpis o posouzení úvěruschopnosti toto soud skutečně dovodit nemohl. Žalobkyně sice zjistila, že výdaje žalovaného na bydlení činí 7 500 Kč, avšak o charakteru tohoto bydlení nezjistila ničeho, ačkoli se jedná o významnou nákladovou položku, bližší údaje nebyly zjištěny ani o měsíčním příjmu (byť zde byly významné rozdíly mezi zjištěními žalobkyně a tvrzením žalovaného), vůbec nebylo zjištěno nic o skladbě nezbytných výdajů apod.

11. Důsledkem je pak neplatnost smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní a dle cit. ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ je žalovaný v takovém případě povinen vrátit jistinu úvěru, tedy částku 101 329,30 Kč sníženou o částečné platby ve výši 25 832,07 Kč na částku 75 497,20 Kč v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný tvrdil, že tuto částku může vrátit v šesti měsíčních splátkách, přičemž jeho výpovědí bylo zjištěno, že jeho příjmy, jiné závazky a celkové sociální a majetkové poměry tyto splátky odůvodňují. Soud proto žalovanému uložil, aby částku 75 497,20 Kč vrátil v měsíčních splátkách á 12 582,87 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, zatímco ve zbylé části žalobu zamítl.

12. Pokud se týká úroků z prodlení, soud s odkazem na závěry uvedené rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. , podotýká, že poskytovatel úvěru (v tomto případě žalobkyně) má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti soudem stanovené. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vznikne (může vzniknout) teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru.

13. Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně neplatnosti smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 odst. 1 ZSÚ bylo nadbytečné zabývat se dalšími důvody její neplatnosti. Soud proto jen ve stručnosti doplňuje, že v daném případě nebylo ani řádně prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy. Nehledě na to, že i pokud by uzavření Smlouvy prokázáno bylo, soud by nemohl přehlédnout, že úroková sazba zde uvedená činila 0,883 % p.d. (tedy 322,295 % p.a.). A to za situace, kdy úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami se dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou v měsíci 10/2024 až 3/2025, kdy žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, pohybovaly v rozmezí od 8,16 % p.a. po 8,63 % p.a., čili byly téměř čtyřicetkrát nižší. Úrok (odměna za půjčení peněz) 322,295 % p.a. je dle názoru soudu (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm obsažené ve Smlouvě je příkladem neplatného právního jednání naplňujícího znaky popsané v cit. ust. § 1796 o.z. Moderace ve smyslu § 577 o.z. by dle názoru soudu nepřipadala do úvahy, protože její podmínkou je závěr o pouze částečné neplatnosti smlouvy (§ 576 o.z.). V daném případě však nelze předpokládat, že by k uzavření Smlouvy došlo i bez neplatné části (v níž byl, resp. měl být sjednán předmětný úrok), protože vysoká odměna za půjčení peněž zjevně žalobkyni kompenzuje podnikatelské riziko při poskytování nebankovních půjček osobám (obvykle) se zhoršenou platebním morálkou, které by u bankovních subjektů úvěr nezískaly. Lze tedy dovodit, že žalobkyně by se žalovaným Smlouvu bez tohoto úvěru neuzavřela. Pokud by Smlouva jako celek (i pokud by bylo prokázáno její uzavření) byla neplatným právním jednáním ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., stejně by bylo nutno práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 2993 o.z. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle , tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když z procesního hlediska zjevně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný. Protože však žalovanému soudě podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.