Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 88/2026-47
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A
o zaplacení 33 371 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 4 2026, kterým se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právnická osoba., IČO IČO uzavřela dne datum Smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu smluvním úrokem ve výši 24,90 % ročně a dalšími poplatky. Žalovaný však poskytnutý úvěr včas a řádně nesplácel, a dostal se tak do prodlení. V důsledku trvajícího porušování smluvních povinností ze strany žalovaného , využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni datum zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena společnosti I-Xon a.s., IČO IČO, spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a ze společnosti I-Xon a.s. následně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od 27. 3 .2025 do datum, úrok 24,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od 17. 12 .2025 do zaplacení ve výši 11,50 % a náhradu nákladů řízení. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena prostřednictvím příslušné Policie ČR dne datum do vlastních rukou v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu: Jméno žalovaného B 62, adresa, kterou soud zjistil po důkladném pátrání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba., IČO IČO (dále také jen „banka“), postoupila předmětnou pohledávku na společnost I-Xon a.s., IČO IČO, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne datum. Následně společnost I-Xon a.s., IČO IČO (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), postoupila předmětnou pohledávku Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a právnická osoba., IČO IČO mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „smlouva“). Před poskytnutím úvěru byla ze strany banky zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak vyplývá z listinných důkazů předložených soudu. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka, který byl v plné výši dne datum vyplacen žalovanému na účet uvedený ve smlouvě. Skutečnost, že uvedený účet je žalovaného a byly na něj dne datum poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, potvrdila k dotazu soudu i příslušná banka. Žalovaný se na základě smlouvy zavázala splatit tento úvěr pravidelnými dvanácti měsíčními splátkami po částka. Strany si ujednaly, že pravidelné měsíční splátky bude banka inkasovat bezplatně automaticky z účtu č. č. účtu, který měl žalovaný uzavřený u téže banky, a na který byla vyplacena výše půjčky. Zápůjční úrokovou sazbu si strany ujednaly ve výši 24,90 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 27,87 %. Současně si strany v čl. 10 smlouvy sjednaly pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, pojistné činilo částka měsíčně a splatné bylo současně se splátkou úvěru. Žalovaný nehradil řádně a včas dohodnuté splátky (jak vyplývá z dokumentu „Výpis Minuté Půjčky“), proto banka úvěr zesplatnila v souladu s článkem 6 odst. 6.3. smlouvy ke dni 3 11. 2025. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od 27. 3 .2025 do datum, úrok 24,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od 17. 12 .2025 do zaplacení ve výši 11,50 % a náhradu nákladů řízení. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní výzva a výzvou k úhradě dlužné částky do 7 dnů, k dnešnímu dni ničeho neuhradil.
6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v březnu 2025 činila 8,16 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), tj. v daném případě 24,48 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 24,90 % ročně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v březnu 2025 více jak 3krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 27,78 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v březnu 2025 výši 8,41 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je více jak 3krát vyšší.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
11. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a bankou jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Banka před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive banka, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky (v daném případě více jak třikrát přesahující zápůjční úrokovou sazbu a RPSN), a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.
16. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.
17. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta žalobkyní, resp. bankou, částka ve výši částka, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši částka a je povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částku do 7 dnů. Marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro uložení lhůty delší.
18. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 89 % ku cca 11 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je cca 78 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokátky za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 14b advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, a dále soudním poplatkem ve výši částka. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši částka, z toho 78 % představuje částku ve výši cca částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.
21. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 odst. 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí osudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do částka ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě částka. Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částku ve výši částka a zbývá tedy doplatit částka ve výši částka, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.