Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 Co 102/2026-72

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 93 208,77 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 31. 3. 2026, č. j. -47,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 90 508,77 Kč za dobu od 22. 6. 2025 do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 90 508,77 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, jinak se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce náklady řízení před okresním soudem ve výši 30 177,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 90 508,77 Kč za dobu od 22. 6. 2025 do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 90 508,77 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, jinak se potvrzuje.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce náklady řízení před okresním soudem ve výši 30 177,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému do tří dnů od právní moci zaplatit žalobkyni 90 508,77 Kč (výrok I) a nahradit jí k rukám zástupce náklady řízení ve výši 30 177,80 Kč (výrok III). V části o zaplacení částky 2 700 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 324,94 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 93 208,77 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 90 508,77 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 2. 12. 2003 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytnutí kontokorentního úvěru k tomuto účtu. Původní úvěrový limit byl od 25. 11. 2013 navýšen na částku 76 tis. Kč a následně byl upravován žalovaným elektronicky. Úrok z úvěru činil 21,99 % ročně. Žalovaný dne 10. 10. 2024 čerpal úvěr 90 508,77 Kč, na který ničehož nesplatil. Proto byl celý úvěr ke dni 12. 2. 2025 zesplatněn a žalovaný vyzván k okamžité úhradě. Postoupení pohledávky nynější žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 5. 2025.

3. Okresní soud dále zjistil, že v době poskytnutí úvěru nebyla předchůdkyní žalobkyně dostatečně pečlivě posouzena úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Takto zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je z důvodu absence řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného neplatná. Plnění poskytnuté žalobkyní tak bylo poskytnuto bez právního důvodu a představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný je povinen toto plnění žalobkyni vrátit. V řízení neprokázal, že by se tak v rozsahu 90 508,77 Kč stalo. Okresní soud z těchto důvodů uvedenou částku uložil žalovanému zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu naopak žalobu zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení s odůvodněním, že splatnost dluhu se stanoví až jeho rozhodnutím. Dříve se žalovaný v prodlení neocitl.

4. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Její odvolání směřovalo pouze do části zamítavého výroku II, a to do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny 90 508,77 Kč od 22. 6. 2025 do zaplacení.

5. Žalobkyně měla za to, že na věc je třeba vztáhnout obecnou úpravu , podle níž byl žalovaný v prodlení od doručení výzvy k plnění. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním dluhu nejpozději uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k plnění, tj. ke dni 22. 6. 2025. Povinnost vrátit jistinu tedy nevznikla žalovanému až rozhodnutím soudu. Žalovaný navíc netvrdil ani neprokázal, že by nebylo v jeho možnostech dluh uhradit. Jednalo se o jeho břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně má proto právo na úroky z prodlení ve smyslu o. z. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadené části výroku II tak, že jí právo na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny přizná od 22. 6. 2025 do zaplacení.

6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ). Odvolání shledal částečně důvodným.

8. Odvolací soud považuje za správný a náležitě odůvodněný závěr okresního soudu o tom, že v daném případě nebyla řádně poskytovatelkou úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného a posuzovaná úvěrová smlouva je z tohoto důvodu ve smyslu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru neplatná. Proti tomuto závěru okresního soudu ostatně nebrojila v rámci svého odvolání ani žalobkyně.

9. Žalovaný tedy je povinen podle výše citovaného ustanovení dluh vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Odvolací soud souhlasí s názorem žalobkyně, že obecně je věcí žalovaného spotřebitele, aby poskytl ohledně svých možností splácet dluh soudu potřebné informace a aby případně takto tvrzené možnosti též věrohodně doložil. K tomu však v daném případě nedošlo. Soud neměl ohledně možností žalovaného zaplatit dluh žádné informace, neboť žalovaný byl v řízení procesně zcela nečinný a se soudem nikterak nekomunikoval.

10. Odvolací soud je toho názoru, že pokud soud možnosti žalovaného splatit dluh nezná, nemá důvod se při stanovení lhůty k plnění odchýlit od její obvyklé, zákonem předpokládané délky 3 dnů ve smyslu

11. I takto určená lhůta je však lhůtou stanovenou podle § 87 cit. zák., tedy lhůtou novou, před jejímž uplynutím se spotřebitel neocitá v prodlení. V tomto směru lze opětovně odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , z něhož se podává, že uvedené ustanovení (§ 87 zák. o spotřebitelském úvěru) upravuje dobu vrácení nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tedy splatnost dluhu. Jde o ustanovení, které je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Upravuje novou dobu splatnosti, a to buď mezi účastníky dohodnutou, nebo určenou soudem. Pokud je spor vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Doba splatnosti, kterou takto určí, neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době stanovené podle § 87 cit. zák. Do té doby není dlužník v prodlení.

12. Nebylo proto možné přisvědčit názoru žalobkyně, že žalovaný byl v prodlení se splněním dluhu již ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění. Žalovaný v prodlení nebyl a nemohl se do něj dostat dříve, než marně uplynula okresním soudem stanovená lhůta k plnění podle § 87 cit. zák.

13. Okresní soud rozhodl o vrácení zbylé části jistiny ve výroku I rozsudku, v němž určil lhůtu do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrok I nebyl odvoláním dotčen a samostatně nabyl právní moci dne 13. 5. 2026. Doručen byl žalobkyni 9. 4. 2026 a žalovanému pak dne 27. 4. 2026 ( ). Žalovanému počala běžet třídenní lhůta k plnění od právní moci výroku I a marně uplynula dnem 18. 5. 2026Anonymizováno(tj. pondělí; ). Žalovaný v řízení netvrdil, že by dlužnou jistinu dle výroku I vrátil. Vzhledem k této procesní situaci lze v řízení vyjít z toho, že jistina nebyla vrácena a žalovaný se ocitl v prodlení s jejím vrácením od 19. 5. 2026. Podle o. z. má žalobkyně od tohoto data nárok na zaplacení úroku z prodlení. Podle nař. vlády č. odpovídá jejich výše roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Jelikož k prodlení žalovaného došlo v prvním pololetí roku 2026, činí úroková sazba 11,50 % ročně. Proto bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné jistiny v této sazbě za dobu od 19. 5. 2026 do zaplacení ( ).

14. V části, jíž byla žaloba zamítnuta ohledně zákonných úroků z prodlení za dobu předcházející od 22. 6. 2025 do 18. 5. 2026 naopak byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen ( ).

15. V souladu s ust. a odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem. Procesní neúspěch žalobkyně zůstal i po částečné změně prvoinstančního rozsudku stále jen nepatrný v poměru k celému předmětu sporu. Proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve stejné výši a skladbě, jak uvedeno ve výroku III a bodu 15 odůvodnění prvoinstančního rozsudku.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení, jehož předmětem byly zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny za dobu cca 13 měsíců, bylo rozhodnuto podle , Oba účastníci zde procesně uspěli jen zčásti, přičemž úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v . Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově.