Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 15/2026-24
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Vondrákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně - Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 49.950 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.500 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 19.950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34.450 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se vrací část soudního poplatku v částce 275 Kč po právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.500 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 19.950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34.450 Kč od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyni se vrací část soudního poplatku v částce 275 Kč po právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 49.950 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne datum byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 30.000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena z jeho občanského průkazu, příjem žalovaného ověřila žalobkyně výpisem z bankovního účtu, dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích. Úvěr se žalovaný zavázal splatit se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny, úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit zčásti nebo zcela kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný ovšem neuhradil žalobkyni ničeho a žalobkyně proto smlouvu přípisem ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje částku 7.950 Kč, jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od datum do datum. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum. Žalobkyně doplněním žaloby ze dne datum sdělila soudu, že žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 15.500 Kč a vzala žalobu v částce 15.500 Kč s příslušenstvím zpět.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně podepsala tuto smlouvu s žalovaným dne datum prostřednictvím použití elektronických prostředků. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit zčásti nebo zcela kdykoli během trvání smlouvy. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.
5. Z občanského průkazu bylo zjištěno, že je veden na jméno žalovaného.
6. Z potvrzení o provedené platbě, že žalobkyně zaslala dne datum částku ve výši 20.000 Kč na účet číslo č. účtu a dne datum zaslala na tento účet částku 10.000 Kč.
7. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že účet číslo č. účtu je veden na jméno žalovaného.
8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u zaměstnavatele právnická osoba a s měsíčním příjmem 47.297 Kč a výdaje uvedl ve výši 25.000 Kč.
9. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 5. .2024 do datum soud zjistil, že žalovaný měl příjem ve výši 49.000 Kč od společnosti právnická osoba. Žalovaný měl za toto období příjmy od nebankovních institucí převyšující částku 200.000 Kč, například od společností Anonymizováno a dalších.
10. Ze zesplatnění úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
11. Z předžalobní upomínky, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.
12. Z dalších předložených listin nečinil soud skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.
13. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný dne datum podepsali smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 30.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Žalobkyně dne datum zaslala částku 20.000 Kč a dne datum částku 10.000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 15.500 Kč a dále již neuhradil ničeho a žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splatit úvěr, a to výpisem z účtu. Žalovaný měl před uzavřením smlouvy příjem ze zaměstnání ve výši 49.000 Kč měsíčně, výdaje uvedl 25.000 Kč. Žalovaný měl od 1. 5. .2024 do datum příjmy z nebankovních půjček převyšující částku 200.000 Kč.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“.
20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ . Žalobkyně ovšem úvěruschopnost žalovaného posoudila nedostatečně. Žalobkyně měla řádně ověřené příjmy žalovaného, ovšem žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru s žalobkyní, uzavřel minimálně sedm dalších nebankovních úvěrů ve výši nejméně 200.000 Kč, žalobkyně ovšem tyto nebankovní úvěry nijak ve svém posouzení nereflektovala, výdaje žalovaného nijak neověřila, spokojila se s údajem uvedeným žalovaným ve výši 25.000 Kč Žalobkyně nedostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1 , věty třetí ZSÚ , v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne datum a datum zaslala na jeho bankovní účet celkem částku ve výši 30.000 Kč, přičemž žalovaný na svůj dluh uhradil částku 15.500 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možnosti uvedenou částku splatit. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 14.500 Kč. Soud proto zavázal žalovaného, aby žalobkyni, zaplatil částku 14.500 Kč. Požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. o. s. ř. soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu výrokem II. zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl sice v řízení zcela úspěšný, ale žádné náklady mu nevznikly.
22. O uložení povinnosti vrátit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že řízení bylo částečně zastaveno před prvním jednáním ve věci, bude žalobkyni vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 275 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.