Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 180/2026-21
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 111 276,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 111 276,71 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem za období od 13. 3. 2025 do 14. 6. 2025 částkou 3 780,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 100 000 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 26 340,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 111 276,71 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem za období od 13. 3. 2025 do 14. 6. 2025 částkou 3 780,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 100 000 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 26 340,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Žalobce se žalobou na žalovaném domáhal zaplacení částky 111 276,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne 13. 3. 2025 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se smluvním úrokem 15 % ročně žalobci nejpozději do 13. 6. 2025 vrátit. Žalovaný, ač upomenut, na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. Vedle dlužné jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku za období od 13. 3. 2025 do 13. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení, žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Ke dni podání žaloby je žalovaný v prodlení o délce 343 dnů a smluvní pokuta je tak ve výši 11 276,71 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud ve věci zjistil tento skutkový stav (listiny, ze kterých soud vycházel jsou uvedeny kurzívou):
5. Mezi účastníky řízení byla dne 13. 3. 2025 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl částku 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 15 % p. a. žalobci vrátit nejpozději do 13. 6. 2025. Pro případ prodlení žalovaného si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení žalovaného. Žalovaný dlužnou částku nevrátil ani přes předžalobní výzvu ze dne 21. 4. 2026 vč. dodejky.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Na základě shora zjištěného skutkovém stavu věci a citovaných zákonných ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto. Mezi stranami došlo 13. 3. 2025 k uzavření smlouvy o zápůjčce peněz, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému částku 100 000 Kč. Žalovaný se tyto finanční prostředky zavázal žalobci vrátit nejpozději do 13. 6. 2025 společně se smluvním úrokem 15 % p. a. Protože žalovaný ani po předchozích výzvách na svůj dluh ničeho neplnil, uplatnil žalobce také svůj nárok na smluvní pokutu, která byla sjednána ve výši 0,05 % p. a. denně z dlužné částky. Žaloba byla podaná po 343 dnech prodlení žalovaného, smluvní pokuty tak z dlužné jistiny 100 000 Kč činí 11 276,71 Kč.
14. Pokud jde o smluvní pokutu, smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Za dobu prodlení v délce 343 dnů činí smluvní pokuta celkem 11 276,71 Kč, tj. 11,28 % jistiny. Sjednaná smluvní pokuta plní v posuzovaném případě především funkci zajišťovací a sankční. Její účelem je motivovat dlužníka k řádnému a včasnému splnění povinnosti vrátit poskytnutou peněžní částku a současně postihnout porušení této povinnosti spočívající v prodlení s jejím splněním. Skutečnost, že její výše byla sjednána denní sazbou 0,05 % z dlužné částky, přitom odpovídá charakteru utvrzené povinnosti, neboť výše sankce se odvíjí od délky trvání prodlení a zvyšuje se pouze po dobu, po kterou dlužník svou povinnost neplní. Soud takovou výši smluvní pokuty považuje s ohledem na hodnotu a význam utvrzené povinnosti za přiměřenou, neboť její výše nepředstavuje excesivní sankci a odpovídá zejména preventivní a sankční funkci smluvní pokuty. Nejvyšší soud přitom zdůrazňuje, že soud neposuzuje nepřiměřenost samotného ujednání o smluvní pokutě, nýbrž přiměřenost konkrétního uplatněného nároku, a přihlíží též k okolnostem konkrétního porušení povinnosti a k míře dotčení zájmů věřitele. Vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení nejsou soudu známé žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnosti o těchto okolnostech. Obdobný závěr lze učinit také ve vztahu k případné moderaci smluvní pokuty, k níž soud přistupuje téměř výlučně na návrh dlužníka. Soud tak nároku žalobce na smluvní pokutu v uplatněné výši plně vyhověl.
15. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázala, že dlužnou částku žalobci uhradil, to však neučinil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení kapitalizovaných smluvních úroků, smluvní pokuty a úroků z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnost závazku.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci tzv. plný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 340,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 452 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 111 276,71 Kč sestávající z částky 5 800 Kč za každý z 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 090 Kč ve výši 3 798,89 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.