Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 78/2026-50
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 426,45 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 764,02 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 306,78 Kč spolu s úrokem v kapitalizované výši 412,22 Kč, úrokem ve výši 6,86 % ročně z částky 8 915,87 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované výši 764,52 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 453,02 Kč od 25.11. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 453,23 Kč s úrokem v kapitalizované výši 468,64 Kč, úrokem ve výši 1,14 % ročně z částky 8 915,87 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 421,30 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované výši 601,21 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 433,55 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 426,45 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 764,02 Kč, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 306,78 Kč spolu s úrokem v kapitalizované výši 412,22 Kč, úrokem ve výši 6,86 % ročně z částky 8 915,87 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované výši 764,52 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 453,02 Kč od 25.11. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 453,23 Kč s úrokem v kapitalizované výši 468,64 Kč, úrokem ve výši 1,14 % ročně z částky 8 915,87 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 421,30 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované výši 601,21 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 433,55 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „Společnost“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému jakožto podnikateli peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu úvěru společně s úrokem ve výši částka, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla splatná nejpozději datum. Žalovaný uhradil celkem částku částka. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 8 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Žalovaná částka částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště žalovaného ve výši částka a ze smluvní pokuty ve výši částka. Žalovaná částka částka představuje paušální částku nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení v kapitalizované výši částka, úrok v kapitalizované výši částka, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky částka na kapitalizovaném úroku a co do částky částka na kapitalizovaném úroku z prodlení. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Přitom podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I.).
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
Zjištěný skutkový stav
4. Společnost a žalovaný si ujednali dne datum Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši částka, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši ve výši částka a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, celkem tedy částku částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy, druhá splátka je splatná měsíc po úhradě první splátky, nejpozději však dva měsíce od podpisu Smlouvy a třetí a další splátky jsou splatné měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Splátky budou na celkový dluh ze Smlouvy započteny způsobem dle předpisu splátek uvedeného v příloze č. hodnota Smlouvy. Žalovaný ve Smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu úvěru v hotovosti při podpisu Smlouvy. Pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle Smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit Společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. V případě prodlení žalovaného je Společnost oprávněna zaslat žalovanému upomínku zpoplatněnou částkou částka v každém jednotlivém případě, kdy tato částka se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním a vyhotovením upomínky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Společnost je dále oprávněna zaslat žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru, kterým žalovaného informuje o zesplatnění dluhu o postoupení pohledávky inkasnímu pracovníkovi Společnosti k jejímu vymáhání, které je zpoplatněno částkou částka, z čehož částka představuje poplatek za zaslání upomínky a částka představuje náhradu nákladů Společnosti za činnost inkasního pracovníka (viz Smlouva na č. l. 17). Zaplacením smluvní pokuty dle Smlouvy není dotčeno právo Společnosti na náhradu účelně vynaložených nákladů a náhradu škody, která Společnosti vznikla v souvislosti s prodlením žalovaného, a úroky z prodlení ve výši stanovené právními předpisy, přičemž úrokem z prodlení bude úročena jistina spolu s dlužným smluvním úrokem.
5. Žalovaný uhradil dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, celkem tedy částku částka (viz transakční historie na č. l. 19). Upomínkou ze dne datum vyzvala Společnost žalovaného k úhradě dlužné částky částka, upomínkou ze dne datum vyzvala Společnost žalovaného k úhradě dlužné částky částka a oznámením ze dne datum vyzvala Společnost žalovaného k úhradě dlužné částky částka spolu s oznámením, že dluh žalovaného byl předán pracovníkům k vymáhání (viz Upomínka ze dne datum na č. l. 41 včetně kopie obálky na č. l. 42, Upomínka ze dne datum na č. l. 43 včetně kopie obálky na č. l. 44, Oznámení o předání k vymáhání ze dne datum na č. l. 45 včetně kopie obálky na č. l. 46).
6. V okamžiku uzavření smlouvy, tj. v lednu 2024, činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami živnostníkům 6,86 % ročně při fixaci úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně (kategorie ostatní úvěry) (Sestavou 1144 – Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody, dostupnou na www.cnb.cz/arad).
7. Dne datum si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. hodnota smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum na č. l. 20 vč. přílohy, Potvrzení o zaplacení kupní ceny na č. l. 26). Dopisem ze dne datum oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky částka do datum na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; žalovaný ničeho neuhradil (viz výzva k plnění na č. l. 28, podací lístek na č. l. 30).
Právní posouzení věci
8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením o úhradě kupní ceny za postupované pohledávky, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne datum, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 2392 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
17. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
20. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky částka, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli.
21. Společnost a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalovaného si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši částka, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, to vše ve 14 měsíčních splátkách po částka, kdy první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy, druhá splátka je splatná měsíc po úhradě první splátky, nejpozději však dva měsíce od podpisu Smlouvy a třetí a další splátky jsou splatné měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.
22. Byť bylo ve Smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko částka, dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat rovněž úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka. Jak je soudu známo z úřední činnosti (např. ze spisu zdejšího soudu spisová značka, spisová značka, spisová značka), úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy i úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu nejsou nezávisle stanovenými položkami za vykonávané činnosti ze strany Společnosti, nýbrž tyto položky jsou odvozeny od výše poskytnuté finanční částky. Při porovnání Smlouvy se smlouvami založenými ve výše uvedených řízeních soud zjistil, že ve všech případech odpovídá suma úroku, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 67,92 % poskytnuté jistiny, tj. ani v jedné z věcí nejsou do výše účtovaných poplatků promítnuta jakákoliv specifika případu. Rovněž ani inkaso plateb v hotovosti není svou povahou a účelem nepochybně zvláštní službou, kterou by bylo možné náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, když je jím sjednáno, že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele), i zde je pak výše odměny proměnlivá v závislosti na výši poskytnuté jistiny; nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaný ve Smlouvě nemohl tuto službu nijak odmítnout. Soud má tak za to, že hotovostní inkaso splátek je variantou zápůjčky (Společností nabízeným produktem). Soud tedy uzavírá, že přiměřenost podmínek poskytnuté zápůjčky je třeba hodnotit jako celek.
23. Jestliže tedy žalovaný byl povinen vrátit Společnosti zápůjčku ve výši částka společně s částkou částka, pak při splácení zápůjčky na dobu 14 měsíců lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 73,65 % ročně [(částka/14) × (12/částka) × 100]. Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Výše smluvního úroku dle Smlouvy je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 10krát vyšší než průměrná výše úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných bankami živnostníkům v době uzavření Smlouvy (lednu 2024). V souladu s § 577 o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 6,86 % p. a., vycházeje z průměrné úrokové sazby poskytované bankami živnostníkům v lednu 2024, jež odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.
24. Zaprvé žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky částka, která se sestávala z jistiny ve výši částka, z úroku ve výši částka, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka; tento nárok sjednal soud důvodným toliko částečně.
25. Z dokazování vyšlo najevo, že Společnost poskytla žalovanému dne datum jistinu zápůjčky ve výši částka, kdy celou zápůjčku měl žalovaný uhradit do datum (uvádí-li žalobkyně datum datum nezohledňuje, že první splátka byla uhrazena již datum) spolu s úrokem ve výši 6,86 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka. Žalovaný tedy měl ve 14 splátkách uhradit částku částka, z čehož lze dovodit, že při zohlednění moderovaného úroku náležitá výše splátek činí částka (poslední ve výši částka), kdy v každé splátce je zohledněna jistina co do částky částka (v poslední ve výši částka) a úrok co do částky částka (poslední ve výši částka).
26. Žalovaný zaplatil částka a uhradil tedy devět celých splátek (částka). Ze zbývajících částka byla částka částka započtena na smluvní pokuty (viz níže odst. 26) a částka částka byla započtena na desátou splátku tak, že částka bylo započteno na úrok a částka bylo započteno na jistinu. Na základě uvedeného lze uzavřít, že ke dni datum činil dluh žalovaného na jistině po zaokrouhlení částka a na smluvním úroku částka. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (jistina zápůjčky + úrok) a ve zbytku úroku žalobu zamítl (částka).
27. Zadruhé žalobkyně požadovala smluvní pokutu a náklady spojené s prodlením žalovaného v moderované výši částka (celkový součet žalobkyní vypočtených položek činil částka). Tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně.
28. V rámci moderovaného nároku žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužných splátek za každý započatý den prodlení kapitalizovaný ke dni datum na částku částka. Uvedená smluvní pokuta byla sjednána přímo ve Smlouvě, pročež nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za skryté či neočekávané ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11. a rovněž smluvní pokuta není v tomto konkrétním případě nepřiměřeně vysoká. Soud nicméně dospěl k závěru o nižší výši smluvní pokuty, než jakou požadovala žalobkyně. Žalovaný se dostal poprvé do prodlení se splátkou č. hodnota splatné dne datum, když tuto uhradil pouze částečně (splátka č. hodnota ve výši částka byla částečně uhrazena úhradou ze dne datum ve výši částka, vzniklý nedoplatek činil částka; další úhradou ze dne datum ve výši částka činil nedoplatek částka), pročež Společnosti vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši celkem částka; tato smluvní pokuta nicméně byla uhrazena dne datum následnou platbou žalovaného ve výši částka. Společnosti tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nedoplatku splátky č. hodnota ve výši částka od datum do datum, tj. částka, ze splátky č. hodnota ve výši částka od datum do datum, tj. částka, ze splátky č. hodnota ve výši částka od datum do datum, tj. částka, ze splátky č. hodnota ve výši částka od datum do datum, tj. částka a ze splátky č. hodnota ve výši částka od datum do datum, tj. částka, tedy celkem částka. Dále v rámci moderovaného nároku žalobkyně požadovala úhradu za zaslání dvou upomínek ve výši částka (2 x částka) a poplatek za oznámení o předání pohledávky k vymáhání ve výši částka. Nárok na úhradu doložených upomínek ve výši částka (tvořený zčásti paušální náhradou nákladů 2 x částka a zčásti smluvní pokutou 2 x částka) shledal soud důvodným, jelikož žalovaný byl v prodlení s placením dluhu a upomínky mu žalobkyně prokazatelně odeslala. Nárok na úhradu částky částka za oznámení žalovanému o předání pohledávky k vymáhání soud shledal nedůvodným, neboť Smlouva váže vznik tohoto poplatku na zesplatnění dluhu a oznámení takového zesplatnění žalovanému spolu s oznámením o předání dluhu inkasnímu pracovníkovi, avšak v daném případě k zesplatnění dluhu ani k takovému oznámení nedošlo. V souhrnu tak soud shledal nárok žalobkyně na smluvních pokutách a nákladech spojených s prodlením důvodným v celkové výši částka (částka + částka). Jelikož žalobkyně požadovala celkem částku částka, soud žalovaného zavázal k úhradě částky částka a ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky částka, žalobu pro nedůvodnost zamítl.
29. Zatřetí požadovala žalobkyně paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok shledal soud v plném rozsahu důvodným, neboť závazek vznikl mezi podnikateli a žalovaný se dostal do prodlení.
30. Na příslušenství požadovala žalobkyně v první řadě nárok na smluvní úrok ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a od datum do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. S ohledem na neplatnost ujednání výše smluvního úroku a jeho moderaci na výši 6,86 % byl žalovaný povinen uhradit do datum jistinu ve výši částka a smluvní úrok v kapitalizované výši částka. Žalovaný nicméně dlužnou jistinu do datum zcela nesplatil, když dluh na jistině toho dne činil částka, pročež Společnosti od datum vzniklo právo na úrok ve výši 6,86 % ročně z částky částka do zaplacení. Jelikož žalobkyně požadovala úrok až od data datum, soud s ohledem na vázanost žalobním návrhem shledal důvodným nárok na smluvní úrok v kapitalizované výši částka (6,86 % ročně z částky částka od datum do datum) a ve výši 6,86 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.
31. Žalobkyně dále uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka (suma žalobkyní vypočtené dlužné jistiny a dlužného úroku) od datum do datum v kapitalizované výši 1 365,73 a od datum do zaplacení; i tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Žalovaný neuhradil ke dni konečné splatnosti (tj. datum) částku částka (suma dlužné jistiny a dlužného úroku), dnem následujícím se dostal do prodlení a Společnosti vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení. Jelikož žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení až od data datum, soud s ohledem na vázanost žalobním návrhem shledal důvodným nárok na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši částka (12 % ročně z částky částka od datum do datum) a ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení; ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.
32. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (jistina a úrok celkem částka + 4 653,76 smluvní pokuty a náklady + částka náklady spojené s uplatněním pohledávky) s úrokem v kapitalizované výši částka a ve výši 6,86 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok II). Naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s úrokem v kapitalizované výši částka, ve výši 1,14 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok III).
Náklady řízení a lhůta k plnění
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.