Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 180/2026-39
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 13 580 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 5. 2026 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem říjen 2026. Splátky jsou splatné vždy do každého 16. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 3 580 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 063 Kč k rukám tituly před jménem Anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 5. 2026 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem říjen 2026. Splátky jsou splatné vždy do každého 16. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 3 580 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 063 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13 580 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 22. 11. 2025 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a smluvní úrok ve výši 1,2 % denně z jistiny zaplatit žalobci nejpozději do 22. 12. 2025. Jistina úvěru byla žalovanému zaplacena na jeho bankovní účet, žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z této smlouvy ani částečně nesplnil, přestože byl k jejich splnění před zahájením řízení žalobcem písemně vyzván.
2. Žalovaný nezpochybnil nárok žalobce na zaplacení jistiny úvěru a potvrdil, že svoje závazky vyplývající ze smlouvy ani částečně nesplnil. Navrhl však zamítnutí žaloby v části převyšující jistinu s tím, že předmětná smlouva je dle jeho názoru neplatná pro rozpor s dobrými mravy kvůli výši smluvního úroku a RPSN úvěru.
3. Žalobce se k jednání soudu nařízenému na 8. 9. 2026 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. hodnota uzavřenou mezi účastníky dne 22. 11. 2025, formulářem pro informace o úvěru, potvrzením o vyplacení jistiny úvěru žalovanému a výzvou žalobce z 7. 5. 2026 včetně potvrzení o odeslání. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 22. 11. 2025 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, která je posouzeno podle obsahu spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a smluvní úrok ve výši 1,2 % denně z jistiny zaplatit žalobci nejpozději do 22. 12. 2025. Jistina úvěru byla žalovanému zaplacena na jeho bankovní účet, žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z této smlouvy ani částečně nesplnil, přestože byl k jejich splnění před zahájením řízení žalobcem písemně vyzván. Ohledně jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto jistinu s přiznaným zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2026. Bezdůvodné obohacení je dluhem splatným na výzvu, která byla žalovanému odeslána 11. 5. 2026, a ve které žalobce stanovil žalovanému lhůtu tří dnů k plnění. Právě od 15. 5. 2026 se tak žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, přičemž úrokem z prodlení odpovídajícím § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, je úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně. Vzhledem ke krajně nepříznivé finanční situaci žalovaného, který má dluhy v řádech statisíců, a má příjmy pouze ze svého pracovního poměru, dospěl soud k závěru, že je odůvodněno výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách, přičemž za přiměřenou výši splátek vzhledem k přiznané částce považuje soud měsíční splátky ve výši 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek.
5. Jiná je však situace ohledně důvodnosti žaloby v části týkající se smluvního úroku činícího za dobu trvání smlouvy 3 580 Kč. Smlouva uzavřená mezi účastníky je nepochybně spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku. Předmětná smlouva je dle názoru soudu neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neboť smluvní výše úroku 1,2 % denně při RPSN 4 114 % ročně mnohonásobně převyšuje obvyklé smluvní úroky požadované bankami v době uzavření smlouvy, přičemž k neplatnosti smlouvy příčící se dobrým mravům musí soud dle § 588 věta první občanského zákoníku přihlédnout i bez návrhu. V části týkající se zaplacení smluvních úroků ve výši 3 580 Kč a dalších úroků z prodlení převyšujících úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Převážně úspěšný byl ve věci žalobce a soud mu proto přiznal odpovídající část nákladů řízení. Náklady řízení vzniklé žalobci představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 1 200 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 400 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 6 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, celkem 2 215 Kč. Žalobce byl v řízení neúspěšný z 26 % a přísluší mu tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 % (100-26-26), což ve finančním vyjádření odpovídá částce 1 063 Kč. Právě v této výši proto soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.