Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 187/2026-21
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená datum bytem Adresa žalované
o 66 796,36 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částky 17 000 Kč a 2 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 33 050,34 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 754,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 495,58 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 049,16 Kč od 21.1.2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 19 049,16 Kč od 21.1.2026 do zaplacení, a co do částky 14 546,02 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 897,6 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 062,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 335,97 Kč od 21.1.2026 do zaplacení a s úrokem 12,75 % ročně z částky 6 335,97 Kč od 21.1.2026 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 668 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1011018726, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částky 17 000 Kč a 2 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 33 050,34 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 754,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 495,58 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 049,16 Kč od 21.1.2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 19 049,16 Kč od 21.1.2026 do zaplacení, a co do částky 14 546,02 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 897,6 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 062,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 335,97 Kč od 21.1.2026 do zaplacení a s úrokem 12,75 % ročně z částky 6 335,97 Kč od 21.1.2026 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 668 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1011018726, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 050,34 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 18. 3. 2024 mezi společností právnická osoba a žalovanou a částku 16 746,02 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 18. 12. 2023 mezi společností právnická osoba a žalovanou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkaz smlouvami o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 3. 2024 a 18. 12. 2023, smluvními podmínkami, zákaznickou kartou, doklady k posouzení úvěruschopnosti (výplatní pásky), přehledy plateb, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026, potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2026 a předžalobní výzvou z 30. 3. 2026 a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
5. Dne 18. 3. 2024 uzavřela společnost právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaná Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 22 600 Kč a pojištěním ve výši 4 086 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 594 Kč (celkem 46 692 Kč), RPSN byla uvedena ve smlouvě ve výši 151,97 %. Pro případ prodlení žalované bylo byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Žalovaná splátky řádně nehradila, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradila celkem částku 3 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což téhož dne oznámil právní předchůdce žalobkyně žalované. Dne 30. 3. 2026 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně vyčíslila dluh žalované částkou 19 049,16 Kč na jistině, částkou 21 001,18 Kč na poplatcích, částkou 1 495,58 Kč na kapitalizovaných úrocích, částkou 754,58 Kč na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení a částkou 10 000 Kč na smluvní pokutě.
6. Dne 18. 12. 2023 uzavřela společnost právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaná Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 7 307 Kč a pojištěním ve výši 2 808 Kč v 52 týdenních splátkách po 387 Kč, RPSN byla uvedena ve smlouvě ve výši 167,20 %. Pro případ prodlení žalované bylo byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Žalovaná splátky řádně nehradila, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradila celkem částku 7 800 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což téhož dne oznámil právní předchůdce žalobkyně žalované. Dne 30. 3. 2026 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně vyčíslila dluh žalované částkou 6 335,97 Kč na jistině, částkou 5 410 Kč na poplatcích, částkou 1 062,02 Kč na kapitalizovaných úrocích, částkou 897,60 Kč na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení a částkou 5 000 Kč na smluvní pokutě.
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, resp. 10 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit tyto úvěry včetně poplatku ve výši 22 600 Kč, resp. 7 307 Kč, v 18 měsíčních, resp. 52 týdenních splátkách. RPSN činilo u první smlouvy 151,97 %, u druhé pak 167,20 %. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na první úvěr celkem částku 3 000 Kč, na druhý pak částku 7 800 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny na žalobkyni.
13. Soud se nejprve zabýval posouzením platnosti smluv a jejích jednotlivými ujednáními, a to jak z hlediska postupu právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy s odbornou péčí ve smyslu ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry; její příjmy ověřil výplatními páskami, které soudu rovněž doložil. Z těchto dokladů bylo zřejmé, že měsíční příjem žalované činil 13 861 Kč v prosinci 2023, resp. 27 325 Kč v březnu 2024. Šířeji, např. výpisem z účtu, nebyla majetková situace žalované ověřována, blíže zkoumány nebyly ani její výdaje. Přesto dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že získal úplné ucelené informace o finanční situaci žalované, a dovodil, že žalovaná je schopna úvěr uhradit. Soudu pak nezbylo než uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nedodržel postup upravený v ust. § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení (např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a že úvěruschopnost žalované neposoudil s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je totiž třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně porušil při uzavírání smlouvy ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je úvěrová smlouva dle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18.
15. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), a proto soud ve výroku I. rozsudku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč představující rozdíl mezi vyčerpaným úvěrem a splátkami žalované (20 000 – 3 000), resp. 2 200 Kč představující rozdíl mezi vyčerpaných úvěrem a splátkami žalované (10 000 – 7 800). Na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok, a proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu ve výroku II. rozsudku zamítl. Ve vztahu k úrokům z prodlení a určení počátku prodlení žalované přihlédl soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu týkající se vypořádání bezdůvodného obohacení, a to k rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž uzavřel, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí lhůtou 3 dnů od právní moci rozsudku.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když ve věci úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.
17. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 668 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.