Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 192/2026-17

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

pro 38 680 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, to je co do

- zákonného úroku z prodlení z částky 28 000 Kč od 16.12.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně,

- částky 10 680 Kč,

- částky 8 000 Kč,

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba, to je co do- zákonného úroku z prodlení z částky 28 000 Kč od 16.12.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně,- částky 10 680 Kč,- částky 8 000 Kč,se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 14. 7. 2026 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 28 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč od 16. 12. 2024 do zaplacení, dále částku 10 680 Kč představující smluvní pokutu a náhradu nákladů řízení. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., uzavřela dne 15. 8. 2024 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný byl povinen splácet sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a v případě prodlení též smluvní pokutu. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy prověřen z hlediska úvěruschopnosti, když poskytl údaje o svých příjmech a výdajích a měl být lustrován ve veřejně dostupných registrech. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy důvodným, navrhla žalobkyně, aby byl nárok v rozsahu poskytnuté jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, nenavrhl žádné důkazy, nárok nerozporoval a po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila již v žalobě a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem podle , když se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

4. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že společnost právnická osoba. jako poskytovatel uzavřela dne 15. 8. 2024 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 20000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a hradit úrok ve výši 40 % měsíčně z nesplacené jistiny.

6. Ze Žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný při podání žádosti uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou, jeho měsíční příjem činí 45 000 Kč a měsíční výdaje 11 000 Kč. Současně uvedl další osobní údaje vztahující se k jeho bydlení a rodinným poměrům.

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil základní parametry poskytovaného úvěru, zejména úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, úrokovou sazbu 40 % měsíčně a RPSN ve výši 5539,38 %.

8. Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 15. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a požadovala úhradu částky 57 813,68 Kč jako celkového dluhu z úvěrového vztahu.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2026 soud zjistil, že společnost právnická osoba. oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni Jméno žalobkyně., a uvedla, že postoupená pohledávka činí 69119 Kč a skládá se z neuhrazené jistiny, poplatků, smluvních pokut, úroků z prodlení a nákladů vymáhání.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 5. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 77 519 Kč, sestávající z pohledávky ve výši 69119 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 400 Kč. Výzva vycházela z existence a platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru.

11.Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že dne 2. 6. 2026 byla žalovanému odeslána doporučená zásilka pod podacím číslem RR1922674161E. Z údajů o sledování zásilky soud dále zjistil, že dne 4. 6. 2026 došlo k prvnímu pokusu o její doručení. Za předpokladu, že se jednalo o zásilku řádně adresovanou žalovanému, považuje soud tento den za okamžik, kdy se zásilka dostala do sféry jeho dispozice. Současně by se uplatnila i domněnka dojití podle , podle níž se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 7. 6. 2026.

12.Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnostmi právnická osoba. a Jméno žalobkyně. a z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je vedena i pohledávka za žalovaným označená číslem úvěru 56872.

13. K tvrzení žalobkyně, že žalovaný poskytl výpisy z bankovních účtů nebo doklady o příjmech a že byl lustrován ve veřejných registrech, nebyl předložen žádný důkaz. Nebyly předloženy žádné výpisy z účtů, potvrzení o příjmech, výstupy z registrů ani jiné podklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 8. 2024 úvěr ve výši 20000 Kč, že pohledávka byla následně postoupena žalobkyni a že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Současně nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru.

15. Po právní stránce soud posoudil věc podle , , a , o spotřebitelském úvěru, neboť se jedná o vztah mezi podnikatelem poskytujícím spotřebitelské úvěry a spotřebitelem.

16.Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ je poskytovatel před uzavřením smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a případně i z dalších zdrojů.

17.Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, je smlouva neplatná a soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

19.V projednávané věci žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených listin plyne pouze to, že žalovaný uvedl určité údaje o svých příjmech a výdajích. Nebylo však prokázáno, že by tyto údaje byly, jakkoliv ověřovány, natož aby byly podrobeny odbornému vyhodnocení.

20. Posouzení úvěruschopnosti podle § 86 ZoSÚ předpokládá existenci konkrétních a ověřených údajů o příjmech a výdajích spotřebitele. Poskytovatel musí disponovat takovými podklady, které mu umožní učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti konkrétní osoby úvěr splácet. Nestačí pouhé převzetí údajů deklarovaných žadatelem bez jejich ověření.

21.V daném případě nebyly soudu předloženy žádné doklady o příjmech žalovaného, žádné bankovní výpisy, žádné výstupy z registrů ani jakákoliv analýza jeho finanční situace. Soud proto nemůže dovodit, že by právní předchůdkyně žalobkyně disponovala dostatečnými podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

22. Již z tohoto důvodu je třeba uzavřít, že povinnost uložená § 86 ZoSÚ splněna nebyla. Jelikož poskytovatel poskytl spotřebitelský úvěr bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je smlouva podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží z úřední povinnosti.

23 Za této situace nebylo zapotřebí zabývat se dalšími námitkami či smluvními ujednáními, neboť rozhodující právní důvod neplatnosti smlouvy spočívá již v porušení povinnosti stanovené § 86 ZoSÚ.

24. Současně je však nesporné, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které nevrátil. Žalovaný tak získal majetkový prospěch bez právního důvodu.

25.Pohledávka vzniklá z titulu vydání bezdůvodného obohacení byla platně postoupena na žalobkyni, která je proto ve věci aktivně legitimována.

26. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 20 000 Kč představující vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 8 000 Kč představující smluvní úrok a co do částky 10 680 Kč představující smluvní pokutu, žalobu zamítl, neboť tyto nároky jsou odvozeny od neplatné smlouvy.

27. Soud se dále zabýval otázkou, zda se žalovaný dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ještě před rozhodnutím soudu.

28. Primárně soud zastává názor, že právní úprava obsažená v § 87 ZoSÚ představuje speciální úpravu následků neplatnosti spotřebitelského úvěru a že splatnost povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky nastává až novou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, nikoliv výzvou k plnění z původní neplatné úvěrové smlouvy.

29. Nad rámec uvedeného soud posuzoval věc též z hlediska právního názoru zastávaného částí rozhodovací praxe, podle něhož může být splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení založena výzvou věřitele z úvěrové smlouvy.

30. I při přijetí tohoto alternativního názoru by nebyly podmínky pro vznik prodlení žalovaného splněny.

31.Aby výzva mohla založit splatnost bezdůvodného obohacení, musela by kumulativně obsahovat jednoznačné skutkové vymezení nároku z bezdůvodného obohacení, jeho jednoznačné vyčíslení a současně by muselo být prokázáno, že se dostala alespoň do sféry dispozice dlužníka.

32. Žádná z předložených výzev takové náležitosti nesplňuje. Jak výzva ze dne 15. 12. 2024, tak výzva ze dne 30. 5. 2026 vycházejí výhradně z existence a platnosti úvěrové smlouvy a požadují úhradu souhrnných částek zahrnujících vedle jistiny rovněž smluvní úroky, smluvní pokuty, úroky z prodlení a další náklady. Z jejich obsahu nelze zjistit, jaká konkrétní část má představovat bezdůvodné obohacení.

33.Není, proto splněn již základní požadavek jednoznačného vyčíslení nároku z bezdůvodného obohacení. Za této situace postrádá význam zabývat se dalšími podmínkami, neboť všechny uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně.

35. Soud proto uzavírá, že žalovaný se před vydáním tohoto rozhodnutí do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nedostal. Nárok na úrok z prodlení žalobkyni nevznikl a v této části byla žaloba zamítnuta. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení nastává až tímto rozhodnutím soudu.

36.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 548 Kč a nákladů zastoupení

advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 680 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.