Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 413/2025-40
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované, 711 00 Ostrava - Hrušov
o 27 219,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka, kapitalizovaný úrok z prodlení částka, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, , úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, , úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena právnická osoba., dříve právnická osoba Bank, a.s. a právnická osoba Bank, a.s., IČO IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“, či „Banka“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum, v jejímž rámci si tehdejší smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou č. č. účtu a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit (dále jen „Smlouva“), po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti umožněno čerpat peněžní prostředky až úvěrového limitu částka, plnění ze Smlouvy. Žalované vznikl ke dni datum nepovolený debetní zůstatek částka, který byl předveden na zpoplatněný nově otevřený úvěrový účet č. č. účtu a úročen dle Sazebníku Banky. Celkem bylo uhrazeno částka. K zaplacení zbývá dlužná jistina částka, poplatky a smluvní pokuty ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka do datum, úrok z úvěru 12,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky částka (23 246,57 + částka) za dobu od datum do zaplacení. Dále se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena Bankou, domáhala po žalované, které po převedení částky částka shora na úvěrový účet č. č. účtu vznikl ke dni datum další nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu č. č. účtu ve výši částka, zaplacení tohoto nepovoleného záporného zůstatku. Celkem bylo uhrazeno částka. K zaplacení zbývá dlužná jistina nepovoleného záporného zůstatku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky částka za dobu od datum do zaplacení. Z celkové částky částka (25 946,57 + částka) s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné výzvy, nezaplatila.
2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne datum zcela vyčerpala.
3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum ve spojení s Dispozicemi ke kontokorentnímu úvěru, Produktovými podmínkami spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecnými obchodními podmínkami Banky (dále jen „Podmínky“), uzavřena Smlouva shora, na základě níž žalované aktivoval běžný účet č. č. účtu a umožnil čerpat peněžní prostředky až úvěrového limitu částka. Následně ke dni datum nepovolený debetní zůstatek částka, který byl předveden na zpoplatněný nově otevřený úvěrový účet č. č. účtu a úročen dle Sazebníku Banky. Žalovaná dluh nesplácela a Banka Oznámením ze dne datum k témuž dni „úvěr“ zesplatnila. Po převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne datum se žalovaná opět dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. č. účtu ve výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou č. hodnota k ní se seznamem pohledávek, Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně o její právní osobnosti a Potvrzením o zaplacení úplaty za postoupení, vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni datum pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni s tím, že o změně věřitele byla žalovaná informována (nikoliv však o výši dluhu). Žalovaná dosud, přes Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum neobsahující však vyčíslení konkrétní dlužné částky, předané k doručení dle Podacího lístku k němu dne datum, ani přes následnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum obsahující vyčíslení konkrétní dlužné částky, odeslanou dle Podacího lístku k ní dne datum, ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila. Dle tvrzení žalobkyně, která sice nebyla učiněna nespornými, avšak jsou pro žalobkyni nepříznivá, vzal soud za prokázáno, že nikoliv jen za žalovanou dobu do zesplatnění, ale od historicky prvního debetního zůstatku „řádně čerpaného kontokorentu“, tj. za dobu od datum do datum činila suma odchozích plateb na běžném účtu žalované částka („Obrat debet celkem“) a suma plateb příchozích částka („Obrat kredit celkem“); zůstatek tak představuje zápornou částku částka s tím, že dle Přehledu jednotlivých čerpání a příjmů na běžném účtu žalované za celou dobu trvání kontokorentu se žalovaná dostala poprvé do záporného zůstatku již dne datum (-částka) a podruhé dne datum (-částka) a nejvyššího pak dne datum (-částka), resp. datum (-částka).
4. Dle Žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit Standard ze dne datum (dále jen „Žádost“) nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu označeným shora ve 2. odstavci tohoto odůvodnění, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalované úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Žádosti tvrzené „Jiné nezbytné náklady na klienta“ ve výši „částka“, „Počet vyživovaných osob: 0“, nijak neověřoval „Náklady na bydlení: částka“. Neposuzoval aktuální nájemní smlouvu rodičů žalované s toliko tvrzenými „Náklady na bydlení: částka“ a, že na této adrese bydlí údajně od datum. Nezabýval se náklady na „dopravu, jídlo, osobní náklady“, dalšími čistými příjmy domácnosti, když žalovaná tvrdila na jednu stranu „Celkový příjem domácnosti: částka“) a v rubrice Žádosti „Zaměstnavatel“ „Čistý měsíční příjem (průměr za 3M)“ částku „částka“ a v rubrice „Obraty“, že v 01/2023 činil příjem částka, 02/částka a 03/částka; nikterak se nezabýval čím jsou takové značné výkyvy způsobeny. Neověřoval případné exekuce vedené na žalovanou (např. v Centrální evidenci exekucí). V souvislosti s jejími výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalované, ačkoliv žalovaná vlastnila účet u Banky. V souvislosti se žadatelem toliko jím tvrzenými výdaji se předchůdce žalobkyně spolehl toliko na odhad jejich výše matematickými modely s dosazovanými statistickými údaji a tvrzeními dlužníka. Je s podivem, že ačkoliv bylo známo, že dlužník vlastní účet u žalobkyně, nebyla posuzována struktura jednotlivých výdajů žadatele o úvěr, nebyly vyžádány výpisy z účtu za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, za účelem posouzení struktury výdajů. Nebyly ověřovány ani výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením rodiny žalované spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce) a případný podíl žalované na nich. Neověřoval ani případné předchozí nesplacené úvěry žalované např. v NRKI a BRKI, když ze soudem ex post vyžádané zprávy z těchto rejstříků byla prokázána existence pěti nesplacených úvěrů ke dni datum a je tak zjevné, že žalovaná žádala o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nebyly předtím splaceny a poskytovateli úvěru tak mělo být zřejmé, že žalovaná není schopna „ušetřit“ ani „použitelný příjem“. K dalším podrobnostem viz citované usnesení. Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované nemůže ničeho změnit ani neaktuální soudní rozhodnutí Krajského soudu v adresa z roku 2020, které se navíc týkalo nároku z jiného právního titulu, než smlouvy o spotřebitelském úvěru jako v nyní projednávané věci.
5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 65 %, počítaje v to příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně a zodpovědně neověřoval skutečnosti uvedené již v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla řádně splněna povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se poskytovatel úvěru dopustil při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka). Činí-li tedy rozdíl mezi celkovým kreditním obratem na běžném účtu žalované (částka) a celkovým debetním obratem (částka) zápornou částku částka, je žalovaná povinna žalobkyni právě v takové výši plnit z neplatné Smlouvy, když sumu příchozích částek je třeba i bez námitky žalované započíst na částky na debetního obratu. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši částka (rozdíl mezi částka čerpanými a částka zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala ve středu dne datum, tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „nejpozději ve lhůtě do datum“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne datum) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalované doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaná dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalované uplatnit, tedy ke dni, kdy měl zato, že nastalo prodlení dne datum; tedy ve výši 12,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.
7. Ve zbývající části 35 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.
8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí částka (částka jistina a částka příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno částka (částka jistina a částka příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 65 %.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 65 % bylo přiznáno 30 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny za tři úkony právní služby učiněné do zahájení řízení včetně po částka dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), z náhrady hotových výdajů za tři úkony učiněné do zahájení řízení včetně po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení o jeho registraci. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ve věci samé ze dne datum nebyl přiznán, když šlo o reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti, která však měla být součástí již samotné žaloby. Soud při stanovení výše nákladů řízení vycházel z § 14b AT, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně opakovaně používá pro podávání skutkově a právně obdobných žalob a předmětem řízení je částka nepřevyšující částka. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.