Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 149/2025-37

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 73 624,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 083 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 083 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v té části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 41 541,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 41 541,84 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 083 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 083 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se v té části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 41 541,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 41 541,84 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 73 624,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalobkyně jako postupník nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 2. 2025 se společností právnická osoba., která jako právní předchůdce žalobkyně sjednala s žalovanou dne 24. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, splatný v 36 měsíčních splátkách s konečnou splatností dne 18. 1. 2027. Pro nesplácení úvěru ze strany žalované došlo dne 24. 11. 2024 v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná byla před sjednáním úvěru podrobena posouzení úvěruschopnosti a všechny smluvní dokumenty jí byly zpřístupněny prostřednictvím komunikace na dálku. Smlouva i její dodatek byly uzavřeny elektronicky potvrzením kódu zaslaného žalovanou formou SMS. Žalovaná byla k plnění opakovaně vyzývána upomínkami a dne 5. 4. 2025 rovněž výzvou právního zástupce žalobkyně. Po zohlednění dílčích úhrad žalované ve výši 37 917 Kč činí celková uplatněná pohledávka 73 624,84 Kč, splatná nejpozději ke dni zesplatnění úvěru. Současně se žalobkyně domáhá i zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná ponechala žalobu bez povšimnutí, k žalobním tvrzením se nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání, žalobkyně omluvila svoji neúčast, žalovaná se k jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud jednal v jejich nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

- Návrhu na uzavření smlouvy č. hodnota a předsmluvního formuláře vyplývá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, na základě které žalovaná žádala o úvěr v celkové výši 70 000 Kč, přičemž úvěr měl být splacen formou 36 měsíčních splátek ve výši 4 741 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 71,02 % ročně.

- Z oznámení ze dne 24. 11. 2024 vyplývá, že v souladu se smluvními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků plynoucí z úvěrové smlouvy, neboť se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru.

- Z dokladu o vyplacení úvěrů vyplývá, že dne 24. 1. 2024 byla zúčtována bankovní transakce, kdy částka 70 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol byla připsána na bankovní účet č. Anonymizováno/Anonymizováno.

- Z předložených výpisů z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná měla v době před uzavřením úvěrové smlouvy pravidelný příjem ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, dne 12. 10. 2023 byla na účet žalované od zaměstnavatele připsána částka 32 824 Kč, dne 13. 11. 2023 byla na tentýž účet připsána částka 32 655 Kč, dne 13. 13. 2023 pak částka 31 842 Kč a dne 12. 1. 2024 částka 31 366 Kč.

- Z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaná je svobodná, má vyšší další odborné vzdělání, vlastní bydlení, dosahuje celkového měsíčního příjmu ve výši 31 900 Kč, její měsíční výdaje činí 9 614 Kč.

- Z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2025 vyplývá, že před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu.

- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2025 vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, dopisem ze dne 5. 4. 2025 byla žalovaná o tom informována.

5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádnou pro věc podstatnou skutečnost.

6. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila žádné další doklady, jimiž ověřovala schopnost žalované splácet předmětný úvěr. Svoji neúčast u jednání omluvila.

7. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly dne 24. 1. 2024 uzavřít smlouvu o úvěru, v níž si měly sjednat úvěr pro žalovanou ve výši 70 000 Kč (tato částka byla žalované dne 24. 1. 2024 skutečně vyplacena), který měla žalovaná splácet spolu se smluveným úrokem ve výši 71,02 % ročně v měsíčních splátkách po 4 741 Kč. Žalovaná zaplatil žalobkyni nebo její předchůdkyni na úvěr celkem částku 37 917 Kč, jinak nezaplatila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně po porušení smluvních ujednání zesplatnila celý zbylý nesplacený úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě. Před uzavřením smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici ověřenou informaci o měsíčním čistém příjmu žalované. Žádné výdaje žalované však právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala.

8. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil podle , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“).

9. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

10. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , zdůraznil, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají pouze dlužníka, ale mají širší společenský dopad, neboť předlužení vede k zásahům do rodinných a sociálních vztahů a často i k insolvenčním řízením. Proto je na věřiteli, aby před poskytnutím úvěru odborně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z prověření vyplývá, že dlužník bude schopen úvěr řádně splácet. Neprověří-li věřitel úvěruschopnost dostatečně, nebo poskytne-li úvěr i přes negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná.

16. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dovodil, že součástí odborné péče je obezřetnost spočívající v tom, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto údaje sám ověřuje, případně si je nechá doložit. Pokud tak nepostupuje, dopouští se správního deliktu (dnes přestupku), za který mu může být uložena pokuta. Tento výklad odpovídá i rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-449/13, podle něhož má poskytovatel povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných a doložených informací; důkazní břemeno nese poskytovatel.

17. Z uvedené judikatury plyne, že povinnost prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr je jednoznačná a nelze ji vykládat volně. Nestačí pouhé nahlédnutí do registrů či spolehnutí se na prohlášení spotřebitele; je nutné porovnat jeho příjmy a výdaje a vyžádat si k tomu potřebné doklady.

18. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalované v dostupných databázích. Ověřování úvěruschopnosti dlužníka toliko z databází je však dle závěru soudu nedostatečné, neboť samo o sobě dostatečně nemůže vypovídat o skutečné majetkové situaci dlužníka a jeho schopnosti splácet úvěr. Z provedeného dokazování je zřejmé, že posuzování splnění podmínky úvěruschopnosti žalované proběhlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně. Měla totiž k dispozici toliko údaj o měsíčním příjmu žalované, skutečné výdaje žalované však nezjišťovala ani nikterak neověřovala. Dle soudu však při posuzování úvěruschopnosti nelze zcela rezignovat na povinnost poskytovatele úvěru dotázat se spotřebitele na jeho výdaje a tyto ověřit. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované (spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr, pročež předmětná smlouva je absolutně neplatná.

19. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že při posuzování smluvních jednání soud nepřehlédl, že mezi stranami byla sjednána roční úroková sazba ve výši 71,02 %. S odkazem na ustálenou judikaturu NS ČR především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. ze dne 27. února 2007 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. ze dne 15. prosince 2004 lze uzavřít, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě byla však úroková sazba sjednána odpovídajíc jistě více než pětinásobku požadovaného. Za dané situace tak na místě hledět na smlouvu jako na absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Při řešení otázky případné moderace sjednaného úroku podle § 577 nutno konstatovat, že dané ustanovení hovoří o případné moderaci „nezákonného“ nikoli však nemravného ujednání, jako v tomto případě. Navíc i s odkazem na uvážení, zda by strany za standartních podmínek k tomu právnímu jednání vůbec přistoupily, je třeba konstatovat, že soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdkyně žalobkyně staví své podnikatelské aktivity právě na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků a je v podstatě na sjednávání takových úroků založena. Je obecně známo, že poskytuje úvěry za, dalo by se říci, riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr s vysokým úrokovým zatížením splácet.

20. Jelikož předmětná smlouva je absolutně neplatná, žalobkyně má nárok toliko na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.). To představovalo částku 70 000 Kč jako jistinu poskytnutou žalované. Ze samotných tvrzení žalobkyně se však podává, že žalovaná zaplatila žalobkyni či její předchůdkyni 37 917 Kč. Žalobkyně má tak nárok na nevrácenou část jistiny ve výši 32 083 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku.

21. Úrok byl žalobkyni přiznán podle o. z. ve výši stanovené podle

22. Ve zbývající části soud žalobu ze shora vyložených důvodů zamítl. To se týká jak zbývajícího zákonného úroku z prodlení, tak jakýchkoliv dalších smluvních plnění. Jelikož smlouva byla absolutně neplatná, žalobkyni žádná smluvní plnění nenáleží.

23. Protože pohledávka za žalovanou byla řádně postoupena žalobkyni, je třeba plnění poskytnout právě jí.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle po zohlednění dílčího úspěchu žalobkyně i žalované, kdy absolutní úspěch (12,8 %) zaznamenala žalovaná. Ze spisu však nevyplývá, že by žalované v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodnul, jak je uvedeno ve výroku III.

25. Lhůty k plnění byly stanoveny dle v délce tří dnů.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu, a to ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.