Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 313/2025-47

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená 6. 6. 1989 bytem Adresa žalované

o 10 779,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „”)

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva; Smlouva o úvěru“). Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum se společností právnická osoba., IČ IČO. Společnosti právnická osoba. byla pohledávka dříve postoupena společností právnická osoba., IČ IČO (dále jen: původní věřitel), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Smlouvou o úvěru byl původním věřitelem žalované poskytnut úvěr v celkové výši částka, splatnost úvěru byla sjednána na datum. Úvěr byl žalované poskytnut převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, č. účtu č. účtu, a to v několika platbách - dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka. Přestože žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, do sjednaného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani přes upomínku ze dne datum (v této upomínce byla žalovaná mj. informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho okamžité úhradě), ani přes předžalobní upomínku ze dne datum. Žalovaná se tak dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne datum, právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy o úvěru. Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila žalobkyni částka (následně žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila částku částka.). Totožnost žalované i její úvěruschopnost byla původním věřitelem zkoumána následovně: původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.movinero.cz (dříve www.viva-credit.cz), na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná povinna obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaná majitelem jí uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byla žalovaná povinna uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro právnická osoba Secure ověření do platební brány banky. Daným postupem žalovaná autorizovala provedení platby ve výši částka na bankovní účet původního věřitele, která jí byla následně vrácena. Totožnost žalované původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu, které byla žalovaná povinna původnímu věřiteli poskytnout. K ověření úvěruschopnosti žalované požadoval původní věřitel doložení příjmu žalované, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovanou uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. Žalovaná následně odeslala návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalované prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření Smlouvy.

Žalobkyně dále uvedla, že pokud by neměla nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

3. K dotazu soudu ohledně prokázání řádného zkoumání a posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně mimo jiné uvedla, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost na základě údajů sdělených žalovanou, úvěruschopnost ověřoval mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, též výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit, a že řádně zvážila své možnosti. Zejména na základě této lustrace původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované úvěr splatit. Žalovaná na úvěr uhradila dne datum částku ve výši částka, dále dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, tj. celkem částku částka.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení , (dále jen „”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny. Proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota i sdělením Raiffenisenbank a.s., soud vzal za prokázané, že na bankovní účet žalované č. č. účtu byly připsány platby ve výši částka, z toho dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka.

7. Soud vzal z výše specifikovaných Smluv o postoupení pohledávek za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně, neboť tato nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba., IČ IČO.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 6. 2025vzal soud za prokázané, že žalovaná byla k zaplacení žalované částky písemně vyzvána před zahájením soudního řízení, z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky s tím, že byla i informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho okamžité úhradě, ani přes předžalobní upomínku. Žalovaná se tak dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne datum, právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy o úvěru.

9. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně nedoložila ničeho rozhodného, resp. ničeho, čím by byla ověřena pravdivost tvrzení žalované ohledně jejich příjmů a výdajů.

10. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení , (dále jen „o. z.“). Dále je nutno užít ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „“), neboť právní jednání uskutečněné mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu až uvedeného zákona a , a a násl. o. z.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, právnická osoba. vs. GK, řízení o předběžné otázce (dále jako „rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

17. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. peněžní prostředky ve výši částka, žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnila a úvěr ve stanovené době nevrátila, ovšem na úvěr zaplatila celkem částku částka. Žalobkyně v řízení neodložila, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení . Smlouva o úvěru je tedy dle absolutně neplatným právním jednáním. Soud proto hodnotil žalovaný nárok jako bezdůvodné obohacení ( o. z.), de facto shodně jak uváděla žalobkyně jako alternativu v žalobním návrhu. Žalovaná zaplatila z titulu smlouvy o úvěru celkem částku částka, tj. uhradila z dané Smlouvy více, než jí bylo zapůjčeno, na úkor žalobkyně ani jejího právního předchůdce se nikterak neobohatila. Z tohoto důvodu soud nemohl žalobě vyhovět ani zčásti, výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. Výrokem II. rozsudku soud rozhodl o absenci práva účastníků na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla sice v řízení zcela úspěšná, ovšem v řízení byla nečinná, proto má soud za to, že jí žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.