Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 294/2025-40

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 11 373,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 448,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 924,2 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 1 121,58 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 617,16 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 302,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 373,16 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 270,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 448,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 924,2 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 1 121,58 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 617,16 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 302,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 373,16 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 270,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne 28. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 373,16 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 24. 5. 2024. Žalovaný se zavázal splácet úvěr po částkách ve výši 4 % aktuální dlužné částky. Celkem žalovaný načerpal peněžní prostředky ve výši 14 613 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 6 164,04 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas a žalobkyně tak ke dni 23. 4. 2025 zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovaného k zaplacení jeho dluhu. Žalovaný na něj žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani k upomínce předcházející žalobě. Žalobkyně po zesplatnění eviduje u žalovaného dluh ve výši 9 617,16 Kč na jistině, 156 Kč na poplatcích za vedení účtu, 600 Kč na nákladech za vymáhání, 1 000 Kč na smluvních pokutách, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 121,58 Kč z částky 9 617,16 Kč ve výši 26,28 % ročně za dobu od 24. 4. 2025 do 28. 7. 2025, smluvní úrok z částky 9 617,16 Kč ve výši 12 % ročně od 29. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 8. 5. 2025 do 28. 7. 2025 ve výši 305,52 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 11 373,16 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení. K otázce úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že v rámci jejího zkoumání kontroluje registry a dostupné databáze (SOLUS, NRKI, CEE a ISIR), vypočítává MLS (limit nejvyšší měsíční splátky) a kreditní skóre klienta. Žalobkyně na základě svých zjištění s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalovaného schopným splácet úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedených důkazů zjistil soud ve věci následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 5. 2024 (společně úvěrovými podmínky společnosti Jméno žalobkyně – Anonymizováno platnými od 1. 12. 2023) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 24. 5. 2024 se žalovaným jako spotřebitelem distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru a smlouvu o spotřebitelském účelovém úvěru. Smlouvou o revolvingovém úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal měsíčně splácet minimálně 4 % dlužné částky, roční úroková sazba byla stanovena ve výši 26,28 % z dlužné částky. Smlouvou o spotřebitelském účelovém úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 613 Kč na nákup Anonymizováno a dalšího zboží, žalovaný se zavázal splatit uvedený úvěr v 11 měsíčních splátkách, roční úroková sazba byla stanovena ve výši 22,72 % z dlužné částky. Výši úvěrového rámce bylo možno za trvaní smlouvy měnit. Dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatky ve výši 39 Kč měsíčně za vedení účtu. Smlouvou vzal žalovaný na vědomí, že pro případ prodlení s realizací splátky úvěru mu žalobkyně může účtovat účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a zákonný úrok z prodlení. Závěrem byl žalovaný obeznámen s tím, že v případě prodlení s více jak dvěma splátkami může žalobkyně přistoupit k zesplatnění celého úvěru.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně opakovaně poskytla na účet č. č. účtu bezhotovostně peněžní prostředky konkrétně dne 8. 8. 2024 částku 5 000 Kč, dne 28. 12. 2024 částku 1 000 Kč, dne 31. 12. 2024 částku 3 000 Kč. Dne 24. 5. 2024 poskytla žalobkyně na účet žalovaného společnosti právnická osoba částku 5 613 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil žalobkyni celkem 6 164,04 Kč v průběhu měsíců červen až prosinec 2024. Následně již neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou 5 splátek.

6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 23. 4. 2025 (s podacím archem ze dne 24. 4. 2025) soud zjistil, že žalobkyně dne 23. 4. 2025 přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Současně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení jeho dluhu ve výši 11 960,88 Kč ve lhůtě 14 dnů od sepisu výzvy.

7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 14. 5. 2025 (s podacím archem ze dne 15. 5. 2025) soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně upozorněn na jeho nezaplacený dluh ve výši 12 119,86 Kč, byl vyzván k jeho vyrovnání ve lhůtě do 21. 5. 2025 a současně byl upozorněn na zahájení soudního řízení pro případ, že svým platebním povinnostem nedostojí.

8. Z karty klienta ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že je zde uvedena výše přijmu žalovaného jako zaměstnance 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, uvedené příjmy nebyly blíže specifikovány. Dále jsou zde kladná hodnocení z databází NRKI, SOLUS, CEE a JAP_PUJCKA.

9. Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovanému byly tři úvěry odmítnuty, 3 úvěry byly odvolány a 2 úvěry byly ukončeny. Při uzavírání smlouvy o úvěru byla u žalovaného evidována jedna kreditní karta a jeden úvěr. Smlouva o revolvingovém úvěru pojící se s kreditní kartou byla uzavřena dne 22. 4. 2024, úvěrový rámec byl stanoven na částku 50 000 Kč a v dubnu 2024 zbývalo ke splacení 8 993 Kč. Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne 5. 2. 2024 byla uzavřena s úvěrovým rámcem 1 000 Kč, z čehož žalovaný využil částku 994 Kč.

10. Z ověření bonity MLS - vypočtených MLS klienta a domácnosti soud shledal, že žalobkyně určila nejvyšší možnou částku splátek úvěru na základě tvrzených příjmů žalovaného a osob v jeho domácnosti. Výše měsíčních splátek úvěrů žalovaného i jeho domácnosti je ve výpočtu MLS 2 506 Kč. Výše výdajů žalovaného je stanovena jako životní minimum členů jeho domácnosti, náklady bydlení jsou stanoveny pomocí normativní částky 12 202 Kč.

11. Na základě uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci:

12. Účastníci spolu dne 24. 5. 2024 uzavřeli distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejichž základě poskytla žalobkyně žalovanému postupně částky 5 000 Kč (8. 8. 2024), 1 000 Kč (28. 12. 2024) a 3 000 Kč (31. 12. 2024) a smlouvu o spotřebitelském účelovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně plnila na účet žalovaného částku 5 613 Kč (24. 5. 2024). Celkem tedy žalobkyně žalovanému a na jeho účet plnila 14 613 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet a to platbou 4 % dlužné částky měsíčně u prostředků, které byly poskytnuty přímo žalovanému, popřípadě v 11 měsíčních splátkách u prostředků poskytnutých třetí osobě na jeho účet. Ke dni uzavření smlouvy měl žalovaný sjednaný jeden jiný revolvingový úvěr poskytnutý 22. 4. 2024 a jeden kontokorent, poskytnutý dne 5. 2. 2024. Úvěrový rámec těchto úvěrů byl celkem ve výši 51 000 Kč a nesplacená částka 9 987 Kč. Žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když žalobkyni neuhradil sedmou a následující splátky a na úvěr uhradil žalobkyni celkem jen 6 164,04 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s plněním splátkového kalendáře úvěru přistoupila žalobkyně dne 23. 4. 2025 k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu. Před podáním žaloby žalobkyně výzvu dne 14. 5. 2025 opakovala prostřednictvím svého právního zástupce.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

17. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Žalobkyně nikterak nedoložila, že by ověřila žalovaným deklarovaný příjem ve výši 25 000 Kč, stejně tak žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, že by ověřila další deklarované příjmy jeho domácnosti. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací navíc plyne, že žalovanému byly tři úvěry odmítnuty. Již tato okolnost měla žalobkyni vést k větší obezřetnosti při prověřování úvěruschopnosti žalovaného. V době uzavírání předmětné smlouvy měl žalovaný již uzavřeny dvě smlouvy o úvěru s úvěrovým rámcem celkem ve výši 51 000 Kč a nesplacenou částkou 9 987 Kč. Obě uvedené smlouvy byly přitom uzavřeny jen krátce před uzavřením předmětné smlouvy.

19. Soud se tedy neztotožnil s názorem žalobkyně, že žalovaný by byl schopen úvěr řádně splácet ze svého blíže nespecifikovaného a nijak neověřeného přijmu, a podle dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne 24. 5. 2024, neboť žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného řádně.

20. V souvislosti s ustanovením soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , z něhož cituje:

21. „(16.) Samotný , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). (17.) Obecně shrnuto, ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

22. Aplikováno na nyní souzenou věc, žalovaný je povinen vrátit částku 8 448,96 Kč (14 613 Kč, které od věřitele skutečně obdržel, popřípadě byly plněny na jeho účet, snížené o 6 164,04 Kč, které žalovaný již uhradil). Žalovaný však není povinen platit smluvený úrok, poplatky, smluvní pokutu ani jiné sankce včetně úroku z prodlení, neboť do prodlení se zatím nedostal.

23. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 8 448,96 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 270,37 Kč, přičemž tato částka představuje 48,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,29 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 373,16 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat jejich splnění prostřednictvím výkonu rozhodnutí nebo exekuce.