Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 257/2025-22

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované

pro 38 584 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 11 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % jdoucím ročně z částky 11 400 Kč od 21. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zčásti co do zaplacení 27 184 Kč a smluvního úroku 1 331,79 Kč a dále ve výši 8 % z částky 15 869,50 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 2 569,31 Kč a dále zákonného úroku z prodlení 16 511,31 Kč od 21. 2. 2025 do 20. 7. 2025 a zákonného úroku z prodlení z 5 111,31 Kč od 21. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 11 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % jdoucím ročně z částky 11 400 Kč od 21. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zčásti co do zaplacení 27 184 Kč a smluvního úroku 1 331,79 Kč a dále ve výši 8 % z částky 15 869,50 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 2 569,31 Kč a dále zákonného úroku z prodlení 16 511,31 Kč od 21. 2. 2025 do 20. 7. 2025 a zákonného úroku z prodlení z 5 111,31 Kč od 21. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobou z 26. 8. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení 38 584 Kč ve složení 15 869,50 Kč jistina, 7 068 Kč úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, 2 176,12 Kč úhrady za administrativní činnost, 2 828,57 Kč úhrady za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště a 10 000 Kč smluvní pokuty s navýšením o příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku 1 331,76 Kč a dále ve výši 8 % jdoucím ročně z 15 869,50 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 569,31 Kč a dále ve výši 12,75 % jdoucím ročně ze 16 511,31 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení. Žalobce uváděl, že je aktivně legitimován k podání žaloby s ohledem na to, že uzavřel s původním věřitelem právnická osoba smlouvu o postoupení pohledávek s účinky k datum. K nároku samotnému žalobce uváděl, že původní věřitel uzavřel s žalovanou datum smlouvu o úvěru číslo hodnota zavazující původního věřitele poskytnout žalované 20 000 Kč, k čemuž došlo v den podpisu smlouvy v hotovosti a žalovaná se zavázala splácet úvěr dle přehledu splátek s pevným úrokem 1 014 Kč a dále paušální cenou za plnění a služby 9 008 Kč a dále úhradou za administrativní činnost 2 007 Kč a dále úhradou za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 3 600 Kč. Celkem tak měla žalovaná zaplatit 37 184 Kč ve čtrnáctiměsíčních splátkách po 2 656 Kč nejpozději do datum. Žalobce dále uváděl, že žalovaná byla v prodlení s úhradou splátek, když poslední splátka 500 Kč byla uhrazena datum a celkem zaplatila 8 600 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná přes předžalobní výzvu ze datum dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nějak nevyjádřila, nedostavila se k projednání věci před soudem, a proto bylo rozhodnuto podle o projednání v její nepřítomnosti.

3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následují-cím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

4. Žalobce uzavřel podle –1887 (dále O.Z.) s původním věřitelem společností právnická osoba smlouvu o postoupení pohledá-vek, když účinnost postoupení byla vázána na zaplacení úplaty a konkrétní pohledávky, které byly předmětem postoupení, byly obsaženy v příloze jedna. Žalobce doložil potvrzení původního věřitele o tom, že úplata byla zaplacena datum, doložil také přílohu smlouvy o postoupení obsahující postupované pohledávky s tím, že předmětem žaloby je nárok z titulu úvěrové smlouvy uzavřené žalovanou se společností právnická osoba kdy tato pohledávka byla uvedena pod pořadovým číslem hodnota. Žalobce rovněž doložil, že žalované bylo původním věřitelem ve smyslu O.Z. oznámeno datum, že došlo k postoupení pohledávky. Na základě shora uvedeného lze tedy uzavřít, že žalobce je oprávněným nositelem pohledávky, která je předmětem žaloby a může ji uplatnit u soudu.

5. K nároku, který je předmětem žaloby, pak ze smlouvy o úvěru číslo datum, uzavřené podle § 2395–2400 O.Z. vyplynulo, že smlouva obsahovala závazek původního věřitele poskytnout žalované 20 000 Kč, k čemuž dle smlouvy mělo dojít v den podpisu, výplatou v hotovosti, což podpisem smlouvy žalovaná stvrdila. Žalovaná se proti tomu v úvěrové smlouvě zavázala splácet podle přílohy úvěrové smlouvy nazvané předpis splátek poskytnuté finanční prostředky 20 000 Kč s pevným úrokem 1 014 Kč a dále paušální cenou za plnění a služby 9 008 Kč a dále úhradou za administrativní činnost 2 700 Kč, dále úhradou za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 3 600 Kč. Celkem tedy měla žalovaná zaplatit částku 37 184 Kč ve 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč nejpozději do datum. K hodnocení úvěrové smlouvy je třeba uvést, že do odměny za poskytnutí úvěru nelze podle soudu zahrnout toliko částku 1 014 Kč označenou jako pevný úrok, ale i ostatní částky, které měla žalovaná zaplatit navíc. Z tohoto důvodu, pokud mělo být ve 14 splátkách navíc zaplaceno 970,30 Kč měsíčně, pak jde o roční částku (násobeno 12) 11 643,40 Kč, což z 20 000 Kč činí výši smluvního úroku 58,2 %.

6. Žalobce dále doložil transakční historií, že žalovaná byla v prodlení s úhradou splátek, když poslední splátku zaplatila datum a celkem uhradila částku 8 600 Kč. Žalobkyně dále doložila, že žalovanou vyzývala k zaplacení 43 863,14 Kč, a to předžalobní upomínkou ze datum, zaslanou téhož data dle podacího lístku.

7. Soud se zabýval posouzením úvěrové smlouvy jako celku a zda-li její obsah není ve smyslu § 580 O.Z. rozporný s dobrými mravy a nelze tak dovozovat absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Soud přitom vycházel z toho, že smlouvy je třeba posuzovat jako celek a jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu, a to v intencích rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. z 11. 12. 2014 a sp.zn. z 26. 1. 2012. Současně soud přihlížel k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a sp. zn. , které se vyjadřuje k platnosti sjednaného smluvního úroku s tím, že za platně sjednaný lze považovat smluvní úrok, který nepřesahuje dvoj až trojnásobek běžného smluvního úroku, za který poskytují obdobný typ úvěru banky. V této souvislosti z veřejně dostupné internetové databáze ČNB ARAD vyplývá, že ke květnu 2023 činila obvyklá úroková sazba u úvěru se splatností 1–5 let 9,77 % p.a. (viz. sestava 1144) a obvyklá RPSN činila 9,94 % p.a. (viz. sestava 1193). V této souvislosti je tak zřejmé, že maximálně přípustný sjednaný smluvní úrok činí 29,31 % p.a. a maximálně přípustná sazba RPSN činí 29,82 % p.a.. Přitom z úvěrové smlouvě vyplývá, že RPSN byla stanovena ve výši 272,4 % p.a.. Na základě shora uvedeného i s přihlédnutím k ujednání o smluvní pokutě, která tížila v případě porušení smluvních povinností toliko žalovanou, dospěl soud k závěru, že úvěrová smlouva pro rozpor s dobrými mravy není platně uzavřeným smluvním závazkem ve smyslu a strany neplatné úvěrové smlouvy se mohou vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení ve smyslu a 2 O.Z., podle nějž je každý povinen vrátit majetkový prospěch získaný bez právního důvodu a navazujícího ustanovení O.Z., podle nějž bylo-li plněno, aniž by tu byl platný právní závazek, musí každá ze stran vrátit to, co jí bylo poskytnuto. Jestliže v posuzované věci bylo poskytnuto 20 000 Kč a dle transakční historie bylo žalovanou uhrazeno 8 600 Kč, je žalovaná povinna vrátit žalobci 11 400 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou dluhu ve vazbě na zaslanou předžalobní výzvu a je povinna ve smyslu O.Z. a a a) nařízení vlády uhradit i zákonný úrok z prodlení od 21. 7. 2025.

8. Ve zbytku požadovaných nároků žalobou plynoucích z úvěrové smlouvy, kterou soud posoudil jako neplatnou, byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle když žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala a žalobce nebyl ve věci úspěšný z více jak jedné poloviny, a tudíž náhradu nákladů řízení mu nelze přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.