Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 350/2025-40

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 18 449,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem částka, úrokem 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka a úrokem z prodlení 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem , částka, , úrokem 11,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a úrokem z prodlení 11,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum s úvěrovým rámcem částka, který žalovaný načerpal a měsíčně měl splácet 4 % z aktuální dlužné částky; vrátil však pouze částka. Uhrazené částky žalobkyně podle smlouvy započítala na jistinu, úroky a poplatky, jak je patrno ze splátkového kalendáře. Pro neplnění smluvních povinností žalovaného následně využila žalobkyně svého práva a úvěr k datum předčasně zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem. Poté byl žalovaný ještě k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně poukázala na interní Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a doplnila konkrétní výpočty majetkových poměrů (MLS) žalovaného jako jednotlivce i celé domácnosti na základě jím uvedených údajů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s , (dále jen „“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Podle zákona již doručená zásilka mu byla vhozena do domovní schránky dne datum. Na zahájené řízení byl nadto upozorněn také e-mailem; telefonicky se s ním spojit nepodařilo.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, ani na tuto výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným si prostředky dálkové komunikace dne datum potvrdili znění smlouvy Anonymizováno účet – revolvingový úvěr č. hodnota (č.l. 13-15, 16-20), obsahující informaci o čistém měsíčním příjmu žalovaného částka jako zaměstnance a částka jako příjem dalších členů domácnosti; k tomu žalovaný uvedl, že žije u rodičů, jeho měsíční náklady na bydlení činí částka a ostatní výdaje částka. Úvěrový rámec sjednali na částka (nákup zboží Anonymizováno Anonymizováno na splátky) na 36 měsíců s úrokovou sazbou 22,53 %, RPSN 25 % a výší minimální měsíční splátky částka.

5. Bonitu klienta před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřovala lustrací NRKI (č.l. 24-26), ze které vyplynulo navzdory mladému věku žalovaného (t. č. Anonymizováno) sedm odmítnutých žádostí o úvěr a dva existující závazky. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, žije u rodičů; jeho zaměstnanecký příjem měl činit částka měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti částka s tím, že měsíční výdaje celé domácnosti činí částka (č.l. 23). Žalobkyně netvrdila, že by si údaje uvedené žalovaným jakkoli ověřovala. Soud ji k uvedenému s ohledem na dále popsané závěry nevyzýval.

6. Žalovaný koupil na splátky zboží v ceně částka, první dvě splátky k datum a datum měl předepsány na částka, třetí a čtvrtou splátku na částka, pátou na částka, šestou a další až do zesplatnění znovu částka; platbami z datum ve výši částka, z datum ve výši částka, ze datum ve výši částka a z datum ve výši částka uhradil na dluh do zesplatnění celkem částka (splátkový kalendář č.l. 21-22). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem z datum (č.l. 28), odeslaným následujícího dne (č.l. 29), aby v důsledku svého prodlení s úhradou závazků splatil celý čerpaný úvěr podle uzavřené smlouvy. Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku o úhradu dluhu (čl. 30-31).

7. Z memoranda žalobkyně „Ověření bonity MLS (maximální limit splátky)“ soud nic podstatného nezjistil (č.l. 26-27).

8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „“), a podpůrně , , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

9. Žalobkyně však nesplnila svou povinnost vyplývající z a , podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Majetkovými poměry žalovaného se podle soudu nezabývala dostatečně, resp. z jím vyplněných údajů jej měla právnická osoba vyhodnotit jako nikoli úvěruschopného; neměla nijak ověřeny výdaje žalovaného ani tvrzené další příjmy domácnosti, které jedině by snad mohly úvěruschopnost žalovaného podpořit, protože sám od sebe s měsíčním příjmem částka úvěruschopný být nemohl (nota bene vyplynula-li z NRKI řada odmítnutých žádostí o úvěr). Jinými slovy, klient daného věku (těsné po nabytí zletilosti) s uvedeným příjmem, žijící u rodičů, evidentně není zatím v životní fázi, kdy by se již samostatně živil. Poskytnout mu tak úvěr a „spoléhat“ přitom na (nijak neověřené) příjmy rodičů, kteří nejsou smluvním partnerem úvěrujícího, není zodpovědným a profesionálním chováním, které od poskytovatelů úvěrů citovaná ustanovení vyžadují. Z uvedeného plyne, že bylo třeba zabývat se veškerými poměry žalovaného podrobněji. Žalobkyně z pohledu soudu neměla dostatek informací, aby mohla úvěruschopnost žalovaného řádně posoudit, resp. měla mít o jeho úvěruschopnosti důvodnou pochybnost, o čemž svědčí i skutečnost, že od počátku nebyl schopen plnit své závazky podle sjednaných podmínek (první platba datum namísto datum a datum).

10. Uzavřenou smlouvu soud proto soud shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení ve spojení s o. z. a věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (podobně jako i za dřívější úpravy , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum – srov. znovu rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (absolutní, nikoli relativní neplatnosti právního jednání porušujícího zmíněná kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Uvedený výklad je konečně podpořen i nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , podle kterého „to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

11. Žalovaný nárok tedy soud vyhodnotil jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný získal od žalobkyně částka, z čehož vrátil podle tvrzení žalobkyně, které nezpochybnil, pouze částka. Bezdůvodně se tak na úkor žalobkyně obohatil částkou částka, kterou je povinen vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

12. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle poslední věty spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad).“ Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění ( o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu podle o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle ), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle , neboť (ne)úspěch účastníků v řízení byl v zásadě totožný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.