Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 90/2025-122
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 14 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou měl žalovaný dne datum uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně www.Anonymizováno.cz, na kterých si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry jako jsou výše požadovaného úvěru a doba splatnosti úvěru. Následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje. Po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru. Žádost o uzavření smlouvy byla na webové stránce označena tlačítkem „podpis“ smlouvy. Kliknutím na tlačítko „podpis“ úvěrovaný odešle podepsaný návrh smlouvy úvěrujícímu. Úvěrovaný žádost o uzavření smlouvy přijal jako návrh o uzavření smlouvy a následně informoval úvěrovaného v prostředí uživatelského profilu o přijetí návrhu. Přijetím návrhu úvěrovaného úvěrující smlouvu o úvěru uzavřel. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru a nepodepsané všeobecné obchodní podmínky nemohou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřel.
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, přičemž na základě této lustrace a prohlášení klienta původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti klienta úvěr splatit. Úvěruschopnost klienta ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K prověření úvěruschopnosti klient původnímu věřiteli poskytl výpis z bankovního účtu od společnosti Kontomatik.
5. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období čtyř měsíců před poskytnutím úvěru vyplývá, že žalovaný v období od datum do datum (poskytnutí peněžních prostředků) neměl žádný disponibilní zůstatek. Ke dni datum činil disponibilní zůstatek na jeho účtu částku částka, ke dni datum činil disponibilní zůstatek částka, ke dni datum činil konečný zůstatek na účtu částka, přičemž dne datum nebyl proveden trvalý příkaz ve výši částka a datum nebyl proveden trvalý příkaz ve výši částka, neboť na účtu nebyl disponibilní zůstatek. Ke dni datum činil disponibilní zůstatek na účtu žalovaného částka, ovšem pouze díky několika čerpaným úvěrům v celkové výši částka. Dne datum nebyl opět proveden trvalý příkaz, neboť na účtu nebyl disponibilní zůstatek. Žalovaný v uvedeném období čerpal několik dalších úvěrů, platby v celkové výši částka odeslal na ifortuna.cz [výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum].
6. V období od datum do datum byla na bankovní účet žalovaného připsána částka v celkové výši částka [sdělení právnická osoba. ze dne datum], na kterou dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částka.
7. Společnost právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovaným společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, ujednání o úplatě, seznam pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku].
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila společnost právnická osoba. společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. jako postupníkem. Společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. postoupila následně pohledávku žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvami o postoupení pohledávek, jejichž součástí byl seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena původním věřitelem dopisem ze dne datum, čímž postoupení pohledávky nabylo účinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
14. Jak bylo uvedeno výše (bod 3 rozsudku), žalobkyně ke svým tvrzením o uzavření úvěrové smlouvy nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru a nepodepsané všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně nemohou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela.
15. I kdyby bylo prokázáno, že smlouva uzavřena byla, byla by smlouva absolutně neplatná pro rozpor s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť úvěruschopnost žalovaného nevyhodnotila s odbornou péčí ve smyslu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, byť k tomu měla dostatečné podklady. Žalobkyně uvedla, že byl žalovaný lustrován původním věřitelem z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a vycházel výpisu z bankovního účtu od společnosti Kontomatik, který původnímu věřiteli poskytl žalovaný. Neuvedla však, co z předložených výpisů zjistila, tzn. jaký byl příjem žalovaného a jak vysoké byly jeho výdaje, zda a případně v jaké výši byly zjištěny další závazky žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období leden až květen 2023 vyplývá, že výdaje žalovaného převyšují jeho příjmy, jeho účet nevykazuje dostatečný disponibilní zůstatek, přestože na něj byla pravidelně poukazována mzda, invalidní důchod a čerpal další úvěry. Žalovaný své příjmy prosázel, zadlužoval se a fakticky neměl disponibilní finanční prostředky na splácení poskytnutého úvěru.
16. Smyslem posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr, je nejen nezbytné podklady shromáždit, ale i je pečlivě vyhodnotit, což se v případě žalovaného nestalo, neboť úvěr mu byl poskytnut, přestože neměl příjmy, které by postačovaly na úhradu jeho výdajů. Žalovaný se zadlužoval, aby pokryl svou spotřebu, což zavdávalo důvod k pochybnostem, že jakmile již nedosáhne na další úvěr, nebude schopen své dluhy splácet.
17. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalovaného a jeho reálné možnosti úvěr splácet. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Z důvodu neprokázání uzavření úvěrové smlouvy i náležitého posouzení úvěruschopnosti žalovaného, si tak účastníci byli povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky částka (částka – částka).
18. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
19. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
20. Předmětem sporu byla částka částka [částka + částka (14,75% p.a. úrok z prodlení z částka od datum do datum (vyhlášení rozhodnutí)], přičemž úspěšná byla žalobkyně ohledně částky částka, tedy z 81 %. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 % (81 % - 19 %). V řízení žalobkyně účelně vynaložila náklady v celkové výši částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši částka [2,5×částka dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši částka (tj. 3×částka dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za shora uvedené úkony právní služby) a částky částka odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud tak zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši částka (62 % z částka). Náhradu nákladů řízení je žalovaný v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
21. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částka, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené (viz řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka aj.). Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne datum, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které je možné podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.