Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 226/2025-56
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 47 833,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35 100 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 100 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 12 733,70 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 833,70 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 733,70 Kč od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 35 100 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 075,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky.
IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude z účtu Okresního soudu v Klatovech vrácen žalobkyni přeplatek na soudním poplatku ve výši 159 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35 100 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 100 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 12 733,70 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 833,70 Kč od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 733,70 Kč od , datum, do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 35 100 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 075,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude z účtu Okresního soudu v Klatovech vrácen žalobkyni přeplatek na soudním poplatku ve výši 159 Kč.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 47 833,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že nabyla předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou se společností právnická osoba. Její právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru číslo hodnota dne datum, na základě které poskytl téhož dne žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných 48měsíčních splátkách při splatnosti konečné splátky datum. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni datum. Úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 68,35 % ročně. Žalobkyně se však rozhodla smluvní úrok požadovat pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění v kapitalizované výši 12 733,70 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, prostřednictvím Anonymizováno Žalovaný uhradil toliko 4 900 Kč.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žalobu současně s předvoláním osobně převzal datum. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti, když u žalovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, jakož i přílohy ke smlouvě. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností právnická osoba., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pohledávky specifikované v příloze dané smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni, jak podpořeno obsahem oznámení.
4. Z předložené smlouvy o úvěru číslo hodnota bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi původním věřitelem, právnická osoba., a žalovaným dne datum. Touto smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč při sjednané zápůjční úrokové sazbě 68,35 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit z titulu uvedené úvěrové smlouvy celkem 117 600 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 450 Kč splatných vždy do 17. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. RPSN činila 94,4 %. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného číslo č. účtu. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv část závazku podle uvedené smlouvy včas a řádně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, dále pro případ, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, zavázal se k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a to za každou splátku v prodlení. Součástí úvěrové smlouvy byl splátkový kalendář (listinný důkaz na č. l. 35 spisu). Ze zprávy právnická osoba., datované datum bylo prokázáno, že žalovaný byl majitelem účtu číslo č. účtu, když na tento účet byla v období od Anonymizováno do datum, poukázána částka 40 000 Kč. Uvedené bylo podpořeno i dokladem o vyplacení úvěru, z něhož bylo zjištěno, že dne datum na uvedený bankovní účet žalovaného byla poukázána platba ve výši 40 000 Kč.
5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatností absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný byl v pozici spotřebitele, a tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, nebo dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Zápůjční úroková sazba sjednaná v úvěrové smlouvě ve výši 68,35 % ročně, jež byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, tak svojí výší je zcela nemravná, tedy úrok představuje znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou.
6. Vzhledem k výše uvedenému závěru, kdy smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, soud vztah účastníků posoudil podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Jak bylo již výše prokázáno, na účet žalovaného byla v Anonymizováno Anonymizováno poukázána částka ve výši 40 000 Kč. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla sporována, vzal soud za zjištěné, že žalovaný na této částce dosud uhradil pouhých 4 900 Kč. Částka 35 100 Kč proto představuje, oč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Dle § 2993 o. z., tak žalobkyně má právo na vrácení toho, co plnila, aniž by tu byl platný závazek. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalovanému ve výzvě datované datum, jež byla dána téhož dne k poštovní přepravě a ve světle § 573 o. z. se dostala do dispoziční sféry adresáta - žalovaného dne datum. Dle obsahu výzvy měl žalovaný plnit do třech dnů, to znamená do datum. Uvedené bylo podloženo výzvou i poštovním podacím archem. Dnem následujícím, tj. dne datum, se pak ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z. a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila 12 % ročně v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.
7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Soud pro úplnost dodává, že částka 12 733,70 Kč, která byla výrokem II. rozsudku rovněž zamítnuta, představuje kapitalizovaný úrok, a to o data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, to je od datum do datum, jak bylo žalobkyní tvrzeno.
8. Soud sice k důkazu provedl hodnocení klienta, výpis nebankovního registru, občanský průkaz žalovaného, oznámení o zesplatnění, předsmluvní formulář, prohlášení klienta, výpis záznamu z registru SOLUS, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženou výzvou a podacím lístkem k výzvě se vztahujícím. Žalobkyně měla úspěch co do výše 69 % předmětu sporu, neúspěch co do 31 % předmětu sporu, má proto právo na 38 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 755 Kč (o soudním poplatku bude pojednáno níže), třemi úkony právní služby po 2 540 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, třemi režijními paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky. Součet výše uvedených položek činí 10 725 Kč, když 38 % představuje částku 4 075,50 Kč. Soud pro úplnost dodává, že tarifní hodnotou dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v daném případě byla částka 35 100 Kč, když 12 733,70 Kč bylo příslušenství této pohledávky, a to kapitalizovaný úrok, který však nebyl požadován jako samostatný nárok.
10. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 914 Kč, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků by bylo třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky 1 755 Kč. Žalobkyně však na soudním poplatku zaplatila více o 159 Kč, soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno, a to za užití § 10 odst. 1 druhá věta zákona č. 549/1991 Sb.
11. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).