Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 306/2025-52
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované, zastoupená advokátem Jméno advokáta B, sídlem Adresa advokáta B
o 65 772,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 64 680,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 16. 7. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, avšak pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky 1 092 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 817,17 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 65 772,05 Kč od 12. 7. 2024 do 15. 7. 2024 a z částky 1 092 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 425,87 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 64 680,05 Kč od 12. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta v adresa, Jméno žalobkyně B/8.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 64 680,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 16. 7. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, avšak pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky 1 092 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 817,17 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 65 772,05 Kč od 12. 7. 2024 do 15. 7. 2024 a z částky 1 092 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 425,87 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 64 680,05 Kč od 12. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta v , adresa, , , Jméno žalobkyně B, /8.
1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti právnická osoba., IČO IČO (dále jen „Věřitelka“) po žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši částka, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že Věřitelka se žalovanou dne datum uzavřela Smlouvu o úvěru, z jejíhož titulu poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná měla i s úroky vrátit ve splátkách. Žalovaná uhradila pouze částku částka, dále již řádně a včas úvěr nesplácela. Věřitelka proto prohlásila ke dni datum úvěr za splatný s tím, že žalovaná na jistině zůstala dlužna částku částka a na smluvních poplatcích částka. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované Věřitelka posuzovala na základě údajů poskytnutých žalovanou, nahlédnutím do interních a externích databází a z výpisu z běžného účtu. Dále zjišťovala dosavadní platební morálku žalované a prostřednictvím této činnosti banka zjistila, že žalovaná má dostatečné finanční prostředky pro splácení úvěru. Dále žalobkyně tvrdila, že pohledávka jí byla Věřitelkou postoupena a žalované to bylo oznámeno. Žalovaná ani po výzvě k plnění s upozorněním na podání žaloby nic dalšího neuhradila.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním, když Věřitelka před uzavřením smlouvy nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná dále uvedla, že je schopna hradit splátky po 5.000 Kč.
3. Z rámcové smlouvy, návrhu smlouvy o úvěru ze dne datum a akceptace návrhu smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že mezi Věřitelkou a žalovanou bylo písemně dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši částka bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná učinila tvrzení o poskytnutí částky částka nesporným.
4. Z protokolu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že Věřitelka ke dni datum v souvislosti se žádostí o úvěr o poměrech žalované disponovala údaji o výši jejího měsíčního příjmu z podnikání ve výši částka. Dále Věřitelka měla k dispozici údaje o existenci závazků žalované z titulu úvěrů ve zbývající výši částka a částka, které splácela v měsíčních splátkách ve výši částka. Dále Věřitelka vycházela z toho, že náklady na bydlení činí částka, životní náklady částka, rodinné výdaje a ostatní 2.000 Kč, výdaje žalované Věřitelka zohlednila ve výši životního minima částka.
5. Z výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu soud zjistil, že věřitelka dne datum odeslala prostřednictvím držitele poštovní licence výzvu žalované k okamžité úhradě částky částka.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě má soud prokázáno, že mezi Věřitelkou a žalobkyní bylo písemně dohodnuto postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené se žalovanou.
7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovaná byla dopisem odeslaným dne datum žalobkyní vyrozuměna o postoupení pohledávek.
8. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na podání žaloby.
9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
12. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (2).
13. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
16. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou jako úvěrovanou a Věřitelkou jako úvěrující byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda Věřitelka řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že Věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., kterou Věřitelka postoupila žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyni. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.
18. V projednávané věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že Věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka, když spolehlivě nezjistila, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. poskytnutý úvěr řádně splácet. Věřitelka žalované úvěr poskytla, aniž by si ověřila příjem žalované v tvrzené výši daňovým přiznáním za poslední zdaňovací období a opatřila si úplné informace od žalované o jejích poměrech, a to zejména o jejích běžných a pravidelně se opakujících výdajích, které zároveň odpovídajícím způsobem ověřila, např. výpisem z běžného účtu, smlouvami o dodávce energií. Na základě takto neúplných údajů o poměrech žalované nemohla Věřitelka učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné, než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, když Věřitelka poskytla žalované úvěr, přestože ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
19. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že Věřitelka žalované poskytla na základě neplatné smlouvy o úvěru částku částka, a žalované se tak dostalo plnění, které je ve smyslu ust. § 2993 o. z. povinna vrátit žalobkyni, jako právní nástupkyni Věřitelky. Naproti tomu i žalobkyni stíhá povinnost vrátit, co žalovaná v souvislosti s touto neplatnou smlouvou již uhradila, tedy částku částka. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení částky částka, kterou žalovaná dosud žalobkyni neuhradila. Jelikož doba plnění nebyla mezi účastníky platně dohodnuta, měla žalovaná povinnost splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byla Věřitelkou poprvé o plnění požádána. V řízení bylo prokázáno, že poprvé Věřitelka žalovanou o okamžitou úhradu požádala na základě výzvy odeslané dne datum. Soud dospěl k závěru, že do prodlení se žalovaná dostala teprve dne datum. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky částka a v souladu s ust. § 1970 o. z. přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 96,68 % z jejich celkové výše částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z 4 úkonů právní služby (příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva, účast při 1 jednání) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši částka. Za účelně nevynaložené soud považoval náklady na sepis doplnění žaloby ze dne datum, když žalobkyně teprve na výzvu soudu doplnila tvrzení a důkazní návrhy, které již mohla a měla učinit součástí žaloby. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
21. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, určil soud lhůtu k plnění přiznané částky v době přiměřené možnostem žalované, která sama splátky ve výši částka navrhovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.