Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 86/2025-30
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 3 865,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytování zdravotní péče za úhradu. právnická osoba byla následně žalovanému ze strany žalobkyně poskytnuta a vyúčtována fakturou č. hodnota ve výši částka se splatností dne datum. Žalovaný však vyúčtovanou částku neuhradil ani přes to, že byl o její úhradu ze strany žalobkyně upomínán. Žalobkyně dále požadovala úroky z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
právnická osoba této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.
5. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku částka. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (smlouva o poskytování zdravotní péče ze dne datum, ambulantní účet, poukaz na ošetření, daňový doklad č. hodnota ze dne datum splatnou dne datum, upomínka ze dne datum včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu, který zcela odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování zdravotní péče za úhradu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zdravotní péči a žalovaný se za to zavázal uhradit cenu na základě vyúčtování žalobkyně. Žalobkyně poskytnutou zdravotní péči žalovanému vyúčtovala, a to daňovým dokladem č. hodnota ze dne datum, přičemž splatnost byla stanovena dne datum. Žalovaný byl následně k zaplacení dlužné částky v celkové výši částka žalobkyní vyzván upomínkou ze dne datum, která byla žalovanému odeslána. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by dlužnou částku uhradil.
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.
7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče za úhradu poskytla zdravotní péči, kterou byl žalovaný na základě provedeného vyúčtování žalobkyně povinen uhradit. Žalobkyně žalovanému poskytnutou zdravotní péči vyúčtovala daňovým dokladem se splatností datum. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit za poskytnuté zdravotní služby částku celkem částka. Žalovaný přitom dlužnou částku nezaplatil ani přes upomínku žalobkyně. Žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že nárokovanou částku uhradil, popř. že mu předmětné služby nebyly poskytnuty, to však žalovaný neučinil. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu celkové dlužné částky v žalované výši. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti dlužné faktury až do zaplacení, tak jak žalobkyně požadovala.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a dále ze dvou náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po částka podle § 1 odst. 3 písm. a) – návrh ve věci samé a výzva k plnění ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
9. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti žalovaného bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.