Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 168/2025-26

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 24.400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že je právní nástupkyní společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce na částku částka se souhrnným poplatkem ve výši částka.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

K projednání věci samé soud nenařizoval podle jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.

Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce, kterou byla poskytnuta žalované půjčka ve výši částka, a v souvislosti s tímto se zavázala zaplatit souhrnný poplatek v částce částka. Celková částka činila částka a žalovaná se ji zavázala zaplatit v hotovosti v 53týdenních splátkách po částka. Současně podpisem této smlouvy žalovaná stvrdila, že při uzavření smlouvy v místě jejího bydliště převzala v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky (smlouva o půjčce). Pohledávka přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek a příloha č. hodnota). Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění v oznámení o postoupení pohledávky, kterou ji poskytla žalobkyně lhůtu pro plnění 10 dnů od doručení, odesláno bylo datum (oznámení, podací arch).

Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o půjčce na částku částka, kterou převzala v hotovosti se souhrnným poplatkem ve výši částka.

S ohledem na datum uzavření smlouvy bylo nutné použít ustanovení č. s tím, že podle č. smlouvu o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud posuzoval podle shora uvedeného ustanovení s tím, že předchůdce žalobkyně poskytla v hotovosti žalované peníze a žalovaná se je zavázala vrátit v určitých týdenních splátkách. S ohledem na obsah smlouvy je zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce.

Dále se soud zabýval souhrnným poplatkem. Soudu je z jeho úřední činnosti a nesporně také z výpisu obchodního rejstříku společnosti právnická osoba známo, že tato společnost je podnikatelkou, přičemž předmětem podnikání je finančnictví, jeho nebankoví část. Za této situace uzavírané smlouvy o půjčce měly pro předchůdce žalobkyně generovat určitý zisk. Pokud jde o smlouvu o půjčce, mohou být sjednány úroky. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky pak představují cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Žalobkyně se tak domnívá, že souhrnný poplatek jako takový nelze podrobit přezkumu přiměřenosti ve smyslu a má pravdu, když v tomto směru se lze opřít o judikaturní závěr Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. nebo o stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. . Je zřejmé, že poplatky za inkaso a administrativní činnost se odvíjí od výše půjčené částky, ne od výše skutečných nákladů za inkaso týdenní splátky, neboť ta by byla shodná při jakékoliv výši půjčené částky a odvíjela by se spíše od místa bydliště dlužníka a nákladů na dopravu do tohoto místa než od výše půjčené částky. Za této situace předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace ve spojení s , tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů, pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Žalobkyně a její předchůdkyně mají za to, že poplatek nelze přezkoumávat z hlediska přiměřenosti, využívajíc svého postavení a postavení spotřebitele a obešly ustanovení , aby nemohlo dojít k přezkoumání výše souhrnného poplatku. Je přitom zřejmé, že souhrnný poplatek se odvíjí od výše půjčené částky, nikoliv od skutečných nákladů na inkaso a je tak jakýmsi úrokem za poskytnuté peněžní prostředky, a to skrytým zcela spotřebiteli. Soud proto právní úkon, tedy smlouvu o půjčce, hodnotí jako absolutně neplatnou podle pro obcházení zákona.

Pokud jde o oddělitelnost části smlouvy od ostatního obsahu, soud se domnívá, v souladu s ustanovením , s ohledem na povahu právního úkonu, jeho obsah a okolnosti uzavření, že nelze oddělit část souhrnného poplatku od samotné zbývající části smlouvy o půjčce. Soud v tomto směru ohledně oddělitelnosti části právního úkonu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci spisová značka, dále spisová značka a nález Ústavního soudu , kdy všechna tato rozhodnutí mají za to, že neoddělitelnost části právního úkonu musí být chápána ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné oddělitelnosti a musí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou, která byla založena za účelem generování zisku s předmětem podnikání finančnictví, uzavírá tato společnost smlouvy o půjčce se spotřebiteli z důvodu získání zisku a je tedy zřejmé, že by bez položky souhrnného poplatku smlouvy o půjčce neuzavřela. Neplatnou je tedy celá smlouva o půjčce, nikoliv pouze část týkající se souhrnného poplatku.

Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná pro obcházení zákona podle , a to v celém rozsahu, má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle , kdy v případě neplatné smlouvy jsou povinni účastníci této smlouvy si vrátit vzájemná plnění. Na soudu tedy bylo, aby tato plnění zúčtoval. Smlouvou o půjčce poskytla předchůdkyně žalobkyně v hotovosti žalované částku částka, přičemž žalovaná na tuto smlouvu o půjčce zaplatila předchůdkyni žalobkyně pouze částku částka, kterou soud započetl na jistinu a je tedy povinna vrátit žalobkyni částku částka s úroky z prodlení. Lhůta plnění není u bezdůvodného obohacení stanovena a řídí se . Žalobkyně pak počátek prodlení nemůže odvozovat ze smluvního vztahu, který je neplatný, ale v případě bezdůvodného obohacení až na základě její výzvy k plnění, tedy musí o plnění nejprve požádat. Za takovou výzvu k plnění pak soud považuje předžalobní výzvu, ve které byla žalobkyní stanovena lhůta k plněné do 10 dnů, odeslaná byla datum, doručena tak mohla být do 3 dnů, tj. do datum a žalovaná je tak v prodlení až od datum. Soud také v souladu s přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši dané

Pokud jde o náklady řízení postupoval soud podle a s ohledem na požadované plnění a přiznané plnění má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně to, co jí toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.