Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 269/2025-27

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

o 91 375,86 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 74 111,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 17 263,90 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 80 900 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s 12,75 % úrokem ročně z částky 80 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 157,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 968 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 592,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 1 333 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1211026925, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 74 111,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 17 263,90 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 80 900 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s 12,75 % úrokem ročně z částky 80 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 157,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 968 Kč, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 592,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 1 333 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1211026925, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 91 375,86 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění povinností plynoucích ze smlouvy o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 80 000 Kč s možností opakovaného čerpání uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou dne 21. 3. 2024. Žalovaná načerpala na úvěru částku 160 000 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na splátkách celkem částku 88 888,04 Kč. Právní předchůdce žalobkyně nejprve žalovanou upomenul k obnovení řádného splácení úvěru a poté úvěr zesplatnil ke dni 30. 10. 2024.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 3. 2024 soud zjistil, že byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěrový rámec ve výši 80.000 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaná se jej zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 48 % ročně ve formě měsíčních splátek dle rozpisu plateb zasílaného žalované.

4. Z potvrzení ČSOB a.s. o provedených transakcí soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované dne 21. 3. 2024 částku 80 000 Kč a dále dne 16. 7. 2024 částku 80 000 Kč.

5. Z výzvy ze dne 25. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 11 211,63 Kč do 30 dnů od zaslání výzvy představující splátky úvěru po splatnosti a současně upozornil žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v případě neobnovení řádného splácení dluhu.

6. Z historie úvěrového účtu soud zjistil výši dlužné jistiny a jejího příslušenství uvedeného v žalobě.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Z dopisu žalobkyně ze dne 29. 7. 2025 soud zjistil, že upomenula o zaplacení dluhu před podáním žaloby.

9. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

11. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. , v němž, mimo jiné, uzavřel:„ Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěruschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů o tom, jakým způsobem a jaké získal právní předchůdce žalobkyně informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a to s poučením o případném neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že bylo vycházeno ze sociálních a demografických dat, z informací z interních databází a externích registrů. Dále byla zkontrolována bonita a udržitelnost příjmů žalované předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Konkrétní získané informace, ze kterých by bylo možné posoudit, zda právní předchůdce skutečně řádně úvěruschopnost žalované prověřil (příjmovou a výdajovou stránku), žalobkyně netvrdila ani nedoložila. Na výzvu soudu při jednání žalobkyně již ničeho dalšího k prověření úvěruschopnosti žalované netvrdila. Soud tak nemá za zjištěné, resp. prokázané, že právní předchůdce žalobkyně posoudil řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu soud pokládá smlouvu za absolutně neplatnou podle ust. .

13. Podle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatných smluv nárok.

15. Žalované byla na úvěru poskytnuta částka 160 000 Kč, dosud zaplatila toliko částku 88 888,04 Kč, proto soud žalobě co do jistiny úvěru ve výši 74 111,96 Kč vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 592,71 Kč, přičemž tato částka představuje 62,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,11 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 569 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 91 375,86 Kč sestávající z částky 4 780 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 920 Kč ve výši 4 393,20 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon právní služby jejího zástupce ze dne 19. 9. 2025, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení. Žalobkyně v tomto podání doplnila skutková potřebná skutková tvrzení a důkazy na základě výzvy soudu, ačkoliv tak byla povinna učinit již v žalobě. Soud dále nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon právní služby jejího zástupce ze dne 24. 9. 2025, neboť nejde o podání ve věci samé (ust. vyhl. č. ).

17. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 1 333 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.