Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 8/2024-88
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně. sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovanému: Anonymizováno Přeštice zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
pro zaplacení částky 1 346 318 Kč
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky , částka, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka za provedení stavebních prací, provizorní přístupové cesty včetně jejího odstranění, rozvoz ornice zemní práce dle soupisu prací v UMT adresa, bez smluvního vztahu s žalovaným, kdy má za to, že se žalovaný bezdůvodně obohatil. Na výzvu soudu žalobu dne datum doplnila tak, že pro spolek právnická osoba. prováděla dílo v podobě hřiště, kdy v průběhu provádění díla došlo k dohodě o vícepracích, které se spolek zavázal uhradit, ale dosud tak neučinil. Žalobkyně totožné práce požaduje uhradit rovněž po spolku. Předmět prací upřesnila tak, že se jedná a) o rozvoz ornice na pole z dočasné deponie v rozsahu 6 7000 m3, za b) Provizorní přístupová cesta o ploše 730 m3 přes pozemky ve vlastnictví žalovaného č. hodnota, 2498, 2499/1 a 2499/2 v k.ú. Přestice rovnoběžně s hlavní komunikací I/27 adresa a následné odstranění, za c) na základě objednávky pana Kadaníka, zástupce spolku, v souvislosti s plánem vybudovat trvalou cestu u budovaného areálu, navezení asfaltového recyklátu v objemu 200 m3 a drceného kameniva v objemu 150 m3 k areálu, za d) zemní práce na pozemku 2499/2 a 2499/1 spočívající v odkopu přemístěného nákladními vozy a uložení do násypu zemin na pozemku 2499/3 v rozsahu 17 850 m3, za e) další zemní práce a další práce , dlažba okolo veřejného osvětlení , zemní práce okolo vysokotlakého plynovodu spočívající v 15 sondách ručních výkopových prací, štěrkovém loži 1 500 m3 v tloušťce 18 cm.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když žalobu neuznal ani z části. Namítl, že žalobkyně není aktivně legitimována, žalovaný není pasivně legitimován, namítl promlčení nároků žalovaného a popřel, že by u něj došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný uvedl, že sice je vlastníkem předmětných pozemků, ale pozemky má pronajaté právnická osoba., která na základě nájemní smlouvy je oprávněna pozemky užívat, a to i pro stavbu hřiště, kdy uvedenou stavbu měla zhotovovat na své jméno a odpovědnost. Žalovaný s pozemky nenakládá a neprojevuje ve vztahu s nimi svoji vůli. Spolek následně s žalobkyní uzavřel smlouvu o dílo na stavbu hřiště s tím, že dílo mělo být dokončeno nejpozději do datum. Účastníci nemají žádný vztah, když žalobkyně prováděla dílo pro spolek a žalovaný nebyl smluvní stranou, nesvědčí mu tak práva a povinnosti z takového vztahu s odkazem na judikát Nejvyššího soudu spisová značka. Zároveň poukázal na skutečnost, že sama žalobkyně odkazuje na položkový rozpočet smlouvy uzavřené se spolkem, z čehož žalovaný vyvozuje, že za předmětné práce, pokud je žalobkyně učinila, dostala zaplaceno. Pokud práce byly součástí díla, nemohlo jít o vícepráce a takové práce byly uhrazeny v rámci ceny za dílo. Pokud by se jednalo o vícepráce, pak si žalobkyně a spolek ujednaly v rámci smlouvy o dílo, že na změny, doplňky a rozšíření předmětu díla musí být uzavřeny písemné dodatky a pokud písemný dodatek není uzavřen, práce a dodávky realizované jsou součástí díla bez nároku na další úhradu. Z uvedeného žalovaný vyvozuje, že pokud nějaké práce byly provedeny, jsou již uhrazeny. Ohledně namítnutí nedostatku aktivní legitimace žalobkyně žalovaný uvedl, že na základě stejných tvrzení žaluje u zdejšího soudu pod sp.zn.: spisová značka žalovaného rovněž společnost právnická osoba. s tím, že na něj žalobkyně údajné pohledávky měla postoupit. Přičemž žalobkyně a právnická osoba. jsou propojené osoby. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení, když dílo mělo být dokončeno do datum a provedené práce tak musely bát provedeny dříve. Zároveň žalovaný v rámci obrany namítl, že žalobkyně uvedené práce neprovedla a tvrzený rozsah nebyl doložen. Rovněž sporuje, pokud byly práce provedeny a nabyly zaplacen, výši částky požadované žalobkyní. Žalobkyně netvrdí hodnotu jednotlivých prací, neplní důkazní povinnost a nevysvětluje, proč by mělo u žalovaného dojít k obohacení v ceně prací.
Popřel, že by mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení zřízením a zrušením provizorní cesty pod bodem b). K recyklátu a kamenivu pod bodem c) uvedl, že není v jeho vlastnictví a dle právnická osoba se má jednat o odpad. V případě prací uvedených pod bodem d) zpochybnil samotné práce, zpochybnil obohacení a opětovně se mělo jednat o plnění sjednaného díla mezi žalobkyní a spolkem. K pracím pod bodem e) žalovaný uvedl, že jsou nekonkrétní, žalobkyně je neprovedla a opětovně nedošlo k obohacení žalovaného a opětovně se druhově jednalo o práce v rámci smlouvy o dílo.
3. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání na datum, když stěžejní část soudního řízení spočívá právě v ústním a veřejném jednání. Soud očekával, že se v rámci řízení ujasní předmět sporu, když žalobkyně byla s právním názorem žalovaného seznámena datum. Žalobkyně se však z jednání omluvila, přičemž jednání se účastnil její právní zástupce. Jednání tak proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla seznámena s právním názorem soudu a byla vyzvána k doplnění a upřesnění žaloby a o následcích, pokud tak neučiní. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění a dotvrzení podání do datum. Žalobkyně následně požádala o prodloužení lhůty do datum z důvodu nemoci zástupce, následně požádala o prodloužení lhůty do datum z důvodu pracovní neschopnosti osoby, která měla pro žalobkyni podklady připravit a následně opětovně požádala další odklad. Ve věci bylo nařízeno jednání na den datum, kdy zástupce žalobkyně sdělil dne datum, že doplnění tvrzení zašle soudu nejpozději do jednání ve věci. Do jednání žalobkyně podání nedoplnila a den před jednáním v 13:44 požádala o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti jednatele. Žalobkyně byla v den jednání písemně i prostřednictvím právního zástupce vyzvána k doložení pracovní neschopnosti, kdy omluva nebyla shledána řádnou a včasnou. Žalobkyně omluvu nijak nedoložila, kdy zástupce žalobkyně sdělil, že informaci o zdravotním stavu jednatele se dozvěděl krátce před jednáním, dále sdělil, že jednatel nemá potvrzení o pracovní neschopnosti, když dosud lékaře nenavštívil. Zároveň soudu sdělil, že doplnění tvrzení v žalobě měl přímo při jednání učinit jednatel společnosti. Soud po zvážení okolností opětovně rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalobkyně, když omluvu žalobkyně vyhodnotil jako nikoliv řádnou. Žalobkyně je navíc zastoupena pro řízení advokátem, měla dostatečný prostor žalobu doplnit, když od podání žaloby uplynula doba delší jednoho roku. Žalobkyně, z jejíhož popudu bylo toto řízení zahájeno, a jež se prvního jednání dobrovolně neúčastnila, žalobu o značnou částku dostatečně nedotvrdila a přes výzvy a poučení soudu dle svého vyjádření ponechala její doplnění až na jednání prostřednictvím jednatele. Soudu se jeví jako nepřesvědčivé, případně zcela nezodpovědné, aby se za této situace žalobkyně z nařízeného jednání omluvila nedostatečným způsobem a ani soudu doplnění tvrzení soudu nedoložila. Požadované informace žalobkyně znala již při podání žaloby a měla je v žalobě uvést. Od podání žaloby do posledního jednání uplynula doba delší než rok. Po skončení jednání byla soudci kanceláří předložena námitka podjatosti soudce, kterou žalobkyně zaslala soudu prostřednictvím datové schránky dne datum v 18:43 hodin, kterou zdůvodnila tím, že jí soud nedoručil odročení jednání, o které žalobkyně žádala stejný den prostřednictvím datové schránky v 13:44 hodin. Uvedená námitka podjatosti nebyla soudci v den jednání známa z důvodu jejího nepředložení a nebyla pravděpodobně známa ani právnímu zástupci žalobkyně, který ji soudu při jednání nesdělil. Soudce nemá vztah k žádnému z účastníků, právnímu zástupci a nemá poměr k projednávané věci a není důvod pro jeho vyloučení dle § 14 odst. 1 o.s.ř.
4. Soud s odkazem na ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni o tom, že svá břemena tvrzení a důkazní v důsledku obrany žalovaného neunáší a je na ní, aby tvrdila a prokázala, které jednotlivé činnosti a v jakém rozsahu a v jaké době provedla, když tvrzení v žalobě chybělo a v doplnění bylo nekonkrétní. Dále aby žalobkyně uvedla, na základě jakého ujednání, jakým způsobem a v jaké výši mělo z jednotlivých činností žalobkyně dojít k bezdůvodnému obohacení žalovaného. V případě navezení asfaltového recyklátu a drceného kameniva rovněž dotvrdila, jak se žalovaný stal jejich vlastníkem, případně jak se uvedeným jednáním měl žalovaný bezdůvodně obohatit. Žalobkyně se však výzvu nevyslyšela a dotvrzení vzdala, a svá tvrzení nedoplnila. V souzené věci tak neunesla svou povinnost tvrdit a prokazovat, a tedy nemohla být ve věci úspěšná.
5. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.
6. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalobkyně zůstala jen v obecné rovině, když žalobkyně ani přes opakovanou výzvu nedoplnila a neupřesnila základ své žaloby, neshledal soud důvod provádět navržené důkazy. Žalobkyně navrhla provést jako důkaz stavební deníky, smlouvu o dílo se Spolkem, aniž je doložila a uvedla jakou skutečnost mají důkazy prokazovat. Žalobkyně navíc v rámci nesporných skutečností uvedla, že žalobkyně a žalovaný neměli žádný smluvní vztah. Soud tak neshledal důvod navržené důkazy provádět. Stejně tak u navržených svědků žalobkyně neuvedla, k čemu má být proveden jejich výslech, když pánové tituly před jménem jméno FO a Švarc měli zastupovat právnická osoba. a pan tituly před jménem jméno FO žalobkyni. Za situace, kdy žalobkyně ani přes výzvu neupřesnila a nedotvrdila žalobu, neshledal důvod provádět navržené výslechy. Ze stejných důvodů se rozhodl neprovádět důkazy navržené žalovaným a neshledal ani důvod provádět místní šetření.
7. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. má soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky vést řízení tak aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny.
8. Protože žalobkyně neposkytla nezbytnou součinnost ohledně základních tvrzení, na kterých svoji pohledávku za žalovaným zakládá, byla žalobkyně poučena o svých procesních právech a povinnostech. V průběhu řízení se ukázalo, že žalobkyně nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti, uvedla je neúplně, předseda senátu ji vyzval, aby svá tvrzení doplnila a navrhla důkazy a poučil jí, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.
9. Protože žalobkyně výzvy soudu nevyslyšela, nezbylo soudu než žalobu zamítnout. Soud se v rámci řízení snažil zajistit ochranu práv žalobkyně, ale k uvedenému je nezbytná její součinnost. Soud má za to, že jeho postup byl předvídatelný, když žalobkyni byl nejen sdělen důvod k doplnění tvrzení a navržení důkazů, ale žalobkyně byla poučena i o následcích, pokud tak neučiní. Žalobkyni byl poskytnut dostatečný prostor, aby svá tvrzní doplnila a mohla být ve sporu úspěšná.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, když nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, podání vyjádření, 2x účast při jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka a jeden po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.