Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 143/2025-51
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Nečasovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 35 741 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 5 200 Kč od 16.1.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 541 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 3 911,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 796,58 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 14 043,29 Kč od 22.10.2024 do 15.1.2025 a ve výši 8 843,29 Kč od 16.1.2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 9 594,22 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 14 043,29 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 9 594,22 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 5 200 Kč od 16.1.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 541 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 3 911,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 796,58 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 14 043,29 Kč od 22.10.2024 do 15.1.2025 a ve výši 8 843,29 Kč od 16.1.2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 9 594,22 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 14 043,29 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 9 594,22 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 10.4.2025 zaplacení částky 35 741 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným došlo dne 7.2.2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 17 893 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 729 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6.2.2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 6.2.2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil 14 800 Kč. Ke dni 21.10.2024 činila výše dlužné pohledávky částku 38 600,73 Kč. Za dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky 23 093 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 216,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 592,16 Kč, úroky ve výši 15 % p.a. z jistiny od 22.10.2024 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 15 % p.a. z jistiny od 22.10.2024 do zaplacení. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným došlo dne 29.6.2020 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč (dále jen „zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 26 448 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 748 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 29.12.2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 29.12.2021. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil 36 800 Kč. Ke dni 21.10.2024 činila výše pohledávky bez příslušenství částku 33 085,31 Kč. Za dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky 12 648 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 580,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 319,21 Kč, úroky ve výši 15 % p.a. z jistiny od 22.10.2024 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 15 % p.a. z jistiny od 22.10.2024 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil.
Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení předmětných pohledávek na žalující společnost s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr dle § 84-89 zák. č. 257/2016 Sb., žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Žalovaný uvedl, že má příjem ze starobního důchodu, pracuje jako ostraha, jeho měsíční příjem je 40 450 Kč, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, žádný úvěr ani půjčku. Tyto skutečnosti byly ověřeny z výměry důchodu, pracovní smlouvy, výplatních pásek, složenek, dále bylo nahlédnuto do veřejných registrů. Dále pak odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31.7.2020, který odkazoval na skutečnost, že postačuje, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto k dispozici ke dni sepisu smlouvy, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil na pohledávku ze smlouvy č. hodnota celkem částku 14 800 Kč a ze smlouvy č. hodnota celkem částku 39 800 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.
Podle § 2395 o.z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
2. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou dne 7.2.2022 mezi společností právnická osoba a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 16 333 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 37 893 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 729 Kč, když poslední splátka činí částku 714 Kč a byla stanovena na 6.2.2023. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaný podepsal, se žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dohodl na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný je rozvedený, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá starobní důchod ve výši 14 450 Kč měsíčně, další příjem má ve výši 26 000 Kč, výdaje má na interní splátky u předchůdkyně žalobkyně ve výši 6 396 Kč, odhadované měsíční výdaje má ve výši 3 000 Kč. Uvedené bylo ověřováno z občanského průkazu, výměru důchodu, složenek za prosinec 2021 až leden 2022.
3. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou dne 29.6.2020 mezi společností právnická osoba a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 26 448 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 49 448 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 748 Kč, když poslední splátka činí částku 2 732 Kč a byla stanovena na 29.12.2021. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaný podepsal, se žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dohodl na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný je rozvedený, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, pracuje jako ostraha objektu, má 2 příjmy ve výši 14 016 Kč a 11 788 Kč, další příjem domácnosti činí 18 000 Kč, výdaje má na interní splátky u předchůdkyně žalobkyně ve výši 3 647 Kč, odhadované měsíční výdaje má ve výši 3 000 Kč. Uvedené bylo ověřováno z občanského průkazu, pracovní smlouvy, 2 výplatních pásek a složenek za květen a červen 2020.
4. Listinou ze dne 21.10.2024 vyrozuměla společnost právnická osoba žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 byla pohledávka ve výši 38 600,73 Kč ze smlouvy č. hodnota a pohledávka ve výši 33 085,31 Kč ze smlouvy č. hodnota postoupeny žalující společnosti.
5. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný na úvěr č. hodnota uhradil celkem 14 800 Kč a na úvěr č. hodnota částku 36 800 Kč.
6. Dopisem ze dne 31.12.2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 50 847,51 Kč, a to ve lhůtě do 15.1.2025.
7. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
8. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze zákaznické karty, výplatní pásky za duben a květen 2020 a 2 složenky od ČSSZ za květen a červen 2020 ze kterých vyplynulo, že příjem žalovaného činil v květnu 2020 částku 11 492 Kč, v dubnu 2020 částku 12 087 Kč, starobní důchod v květnu 2020 činil 14 016 Kč a v červnu 2020 částku 13 987 Kč. Soud má za to, že žalobkyně řádně nezjistila výdaje žalovaného, když tyto byly pouze odhadovány, když žalovaný sám v žádosti o úvěr uvedl, že má další splátky u poskytovatele úvěru, bydlí v nájmu, přesto uváděný odhad všech výdajů byl stanoven částkou 3 000 Kč. Nelze tak uzavřít, že by žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, resp. že by na základě provedeného ověření mohla dospět k závěru, že žalovaný je schopen dostát svým závazkům ze smlouvy vyplývajících. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem pak vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru, tj. částka 5 200 Kč, když žalobkyní poskytnutá částka z úvěru č. hodnota byla ve výši 20 000 Kč a žalovaný uhradil na tento úvěru celkem částku 14 800 Kč. Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zesplatnění dluhu (výrok I). Ohledně zbývajícího nároku z titulu úvěru č. hodnota soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Stejně postupoval i ohledně požadovaného nároku z titulu úvěru č. hodnota, kdy žalovanému byla poskytnuta částka 23 000 Kč a žalovaný na tento úvěr uhradil 36 800 Kč, tedy přeplatil částku 13 800 Kč, a proto soud ohledně této pohledávky žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný měl ve věci převážný úspěch, avšak z obsahu spisu vyplývá, že mu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III.)
10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.