Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 158/2025-92
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 69 762,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou uzavřela dne datum úvěrovou smlouvu č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka převodem na její účet v den uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala spolu s vrácením jistoty úvěru zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní úrok ve výši částka, to vše nejpozději do datum. Žalovaná však svůj dluh nezaplatila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum, kterou jí zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce. Žalobkyně vedle jistiny požadovala dále zaplacení sjednaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odvozovala ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou právní předchůdkyně žalobkyně převedla na žalobkyni předmětnou pohledávku s příslušenstvím. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích a prostřednictvím lustrace v databázích CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Právní předchůdkyně žalobkyně se dále vyšla z tvrzení žalované, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů právnická osoba a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku částka a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v celkem hodnota pravidelných měsíčních splátkách po částka. Úroková sazba činila 109,39 % a RPSN 184,90 %. Poslední splátka měla být žalovanou uhrazena dne datum.
5. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum na její bankovní účet č. č. účtu částku ve výši částka.
6. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celého dluhu, který zesplatnila ke dni datum.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení předmětné pohledávky ze smlouvy č. hodnota na žalobkyni.
9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby do tří dnů a upozornila ji na možné řešení nastalé situace soudní cestou.
10. Z sjetiny webových stránek české pošty soud zjistil, že předžalobní výzva byla doručována žalované dne datum a tohoto dne byla uložena k vyzvednutí.
11. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.
12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
19. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná zamýšleli uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.
20. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána řádným způsobem, jak vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Nebylo zejména doloženo, jaké příjmy a výdaje žalovaná v době sjednání úvěru měla. Žalobkyni nemohlo být ani poskytnuto dobrodiní poučení o tom, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když k nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila a o odročení jednání nepožádala. Ostatně sama žalobkyně uvedla, že příslušnými doklady ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované nedisponuje. Soud proto uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána řádně a předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudil jako absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 věta prvá a druhá zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.). Za stavu, kdy mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalované nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny.
21. Soud se proto dále zabýval otázkou, jaká byla žalované poskytnuta jistina a jakou částku žalovaná uhradila. Bylo prokázáno, že žalovaná čerpala částku ve výši částka, kterou žalobkyni nevrátila. Žalovaná netvrdila, tedy ani neprokázala, že by na tento dluh bylo z její strany něco plněno. Soud tak žalobě vyhověl co do poskytnuté jistiny úvěru ve výši částka a žalobkyni dále přiznal úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty, která byla žalobkyni stanovena v předžalobní výzvě (tj. do tří dnů od doručení, k němuž došlo dne datum). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 79 %, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 58 % (79 % minus 21 %) svých účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši částka, jakožto odměna za 3 úkony právní služby po částka, režijního paušálu ve výši částka za dva úkony právní služby dle advokátního tarifu ve znění do datum a ve výši částka za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu v platném znění, a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši částka odpovídající 58 % žalobkyní vynaložených nákladů.
23. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek zvláštního zákona (zákona č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.