Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 49/2025-175

Potvrdené rozhodnutím 23 Co 223/2025-260
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Kučery a soudkyň Mgr. Pavlíny Černé a JUDr. Ireny Sekavové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]], narozená [[Datum narození žalobkyně]] bytem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta A]] sídlem [[Adresa advokáta A]] proti žalované: [[Jméno žalované]]., IČO: [[IČO žalované]] sídlem [[Adresa žalované]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta B]] sídlem [[Adresa advokáta B]] o zaplacení 83 811 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 30. 5. 2025, č. j. 19 C 49/2025 - 175 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 11 882,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně."

Okresní soud v Kolíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Jägera, Ph.D., a přísedících MUDr. Marcely Güttnerové a JUDr. Jiřího Noska ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozená dne Datum narození žalobkyně,

zastoupená Jméno Zástupce A, advokátem, sídlem Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno

proti

žalované: Jméno žalované., sídlem Adresa žalované, IČO Anonymizováno,

zastoupená Jméno Zástupce B, advokátem, sídlem Anonymizováno – Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno

o zaplacení 83 811 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že na základě pracovní smlouvy, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, vykonávala pro žalovanou práci asistentky jednatele. Po zániku pracovního poměru účastnic řízení žalovaná neposkytla žalobkyni náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši částka. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že žalovaná pověřila žalobkyni vedením evidence pracovní doby zaměstnanců žalované, mezi nimi i žalobkyně. Žalobkyně toho zneužila, aby v evidenci pracovní doby uvedla i hodiny, které ve skutečnosti neodpracovala, a proto jí pohledávka na poskytnutí náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve skutečnosti nevznikla.

3. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnavatelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako zaměstnankyní, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalovanou práci asistentky s nástupem do práce dne datum.

4. Z krátkých textových zpráv, které si žalobkyně a jednatel žalované vyměnili v období od datum do datum, soud zjistil, že žalobkyně ohlásila jednateli žalované, že bude vykonávat práci z domova ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum – datum, požádala o dovolenou pro období po datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum – datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum – datum (správně datum), datum – datum, datum – datum, datum, datum, datum, datum, po datum, datum, 174. 2. 2023, datum, datum, datum, datum – datum, datum, datum – datum, datum – datum, datum, datum, datum, datum, datum – datum, datum a datum – datum a oznámila překážky v práci na straně žalobkyně pro dny datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a od datum.

5. Z výkazu nepřítomnosti žalobkyně na pracovišti soud zjistil, že žalobkyně čerpala dovolenou ve dnech datum, datum – datum, datum, datum, datum, datum, datum – datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum – datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum – datum, datum a datum – datum a že v období od datum do datum trvala dočasná pracovní neschopnost žalobkyně.

6. Z vyúčtování mzdy žalobkyně za období července až prosince 2023 soud zjistil, že žalobkyně nevyčerpala dovolenou v období do datum v rozsahu 472 hodin, v období do datum v rozsahu 464 hodin, v období do datum v rozsahu 432 hodin a v období od datum v rozsahu 416 hodin.

7. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dala žalované výpověď. Tuto výpověď žalobkyně doručila žalované dne datum, jak vyplývá z podacího lístku a z výpisu o sledování zásilky, která ji obsahovala.

8. Žalovaná jako zaměstnavatelka tedy dne datum uzavřela se žalobkyní jako zaměstnankyní pracovní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně vykonávala pro žalovanou práci asistentky. Dopisem ze dne datum žalobkyně rozvázala pracovní poměr účastnic řízení výpovědí. Do skončení pracovního poměru žalobkyně nevyčerpala dovolenou v rozsahu 416 hodin.

9. Soud provedl důkaz též krátkými textovými zprávami, které si vyměnili žalobkyně a jednatel žalované. Výsledky rozhodovací činnost soudů se ustálily v závěru, že hovoru fyzických osob v rámci výkonu povolání, obchodní či veřejné činnosti lze upřít povahu hovoru osobní povahy, jeho případný záznam nehodnotit jako zasahující do osobnostních práv osob hovořících a připustit jej jako důkaz v občanském soudním řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 2005, č. hodnota, s. 647, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod č. C 8622, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod č. C 13346 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). K uvedeným závěrům se přihlásil i Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 88, roč. 2018, s. 491, pod poř. č. hodnota. O takový případ jde i v projednávané věci, protože jednatel žalované vystupoval ve věcech obchodního vedení žalované a žalobkyně v souvislosti s výkonem práce pro žalovanou.

10. Ze zprávy elektronické pošty ze dne datum, z dopisu žalobkyně a ing. jméno FO žalované ze dne datum, včetně výpisu o datových zprávách, ani z krátkých textových zpráv, které si žalobkyně vyměnila v červenci 2021, dne datum a v období od datum do datum s jednatelem žalované, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem žalobkyně, zvukovými záznamy rozhovorů mezi žalobkyní a jednatelem žalované, zprávami elektronické pošty, které si žalobkyně a jednatel žalované vyměnili za dobu trvání pracovního poměru účastnic řízení, a vnitřními předpisy žalované o pravidlech čerpání dovolené, protože je žalobkyně navrhla k prokázání skutečností, o kterých nenese procesní břemena. Soud dále zamítl návrh žalované na provedení důkazu krátkými textovými zprávami, které si žalobkyně vyměnila s jméno FO, evidencí pracovní doby ostatních zaměstnanců žalované a výslechem jednatele žalované a svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO, protože je žalovaná navrhla k prokázání skutkových tvrzení, která nejsou významná pro právní posouzení věci.

12. Podle , , ve znění pozdějších předpisů, Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny [], práce přesčas [ a ], noční práce (), doby v době pracovní pohotovosti (), pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel [ a ].

13. Podle a žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele.

14. Podle zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.

15. Podle výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.

16. Podle zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

17. Podle dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

18. Podle dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

19. Podle zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

20. Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada podle přísluší ve výši průměrného výdělku.

21. Má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v použit průměrný výdělek, musí se podle postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy.

22. Podle průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

23. Podle průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

24. Podle za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

25. Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je podle rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

26. Podle průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

27. Z vyúčtování mzdy žalobkyně za období prosince 2023 vyplývá, že žalobkyně nevyčerpala dovolenou v rozsahu 416 hodin. Vyúčtování mzdy je v údaji o rozsahu práva žalobkyně na dovolenou odrazem evidence pracovní doby, kterou je žalovaná jako zaměstnavatelka povinna vést.

28. neurčuje, jakým způsobem (jakou formou) má být pracovní doba evidována. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jemuž je povinnost vést evidenci pracovní doby uložena, jaký způsob evidence zvolí tak, aby byl průkazný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval či neodpracoval stanovenou (nebo dohodnutou) pracovní dobu, kdy ji odpracoval, v jakém rozsahu, případně o dalších skutečnostech, které jsou významné pro posuzování nároků s odpracováním pracovní doby souvisejících (tak již v poměru k právní úpravě účinné před datum rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

29. Není přitom vyloučeno, aby zaměstnavatel uložil zaměstnancům povinnosti při přípravě podkladů pro evidenci pracovní doby. V určité míře ostatně může být součinnost zaměstnanců při evidenci pracovní doby nezbytná. To však nic nemění na tom, že nositelem právní povinnosti vést evidenci pracovní doby je zaměstnavatel.

30. Prokáže-li zaměstnanec ve sporu o zaplacení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, že mu vznikl pracovní poměr, ubrání se zaměstnavatel proti zaměstnancově tvrzení, že pro něho v určité době vykonal práci, jen jestliže bude tvrdit a prokáže-li, že podle jím vedené evidence pracovní doby zaměstnanec v této době nepracoval; zaměstnanec má za takového stavu věci právo na náhradu mzdu, bude-li tvrdit a prokáže-li, že evidence pracovní doby vedená zaměstnavatelem neodpovídá skutečnosti a že opravdu vykonal pro zaměstnavatele práci (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013 pod poř. č. hodnota).

31. Popírá-li žalovaná v projednávané věci správnost údaje o době odpracované žalobkyní, bylo na ní, aby prokázala, že podle evidence pracovní doby žalobkyně ve skutečnosti práci po určitou dobu nevykonávala. Žalovaná potud navrhla provést důkaz krátkými textovými zprávami, které si v době trvání pracovního poměru účastnic řízení vyměnili žalobkyně a jednatel žalované. Z jejich obsahu sice vyplývá, že žalobkyně žádala žalovanou o dovolenou i v jiných obdobích, než jaké vyplývají z výkazu nepřítomnosti žalobkyně a z vyúčtování mzdy žalobkyně, nikoli však skutkové zjištění o tom, že žalobkyně v takových obdobích pro žalovanou nevykonávala práci. Je tomu tak jednak proto, že jednatel žalované na tyto zprávy žalobkyně neodpověděl tím, že by žalobkyni určil čerpání dovolené podle požadavku žalobkyně, jednak proto, že uvedená období se nijak neodrazila ve výkazu nepřítomnosti žalobkyně ani ve vyúčtování mzdy žalobkyně. Pouhé skutkové tvrzení, že žalovaná pověřila žalobkyni evidencí pracovní doby a že žalobkyně zneužila důvěry žalované, k prokázání skutkového tvrzení, že žalobkyně ve skutečnosti čerpala dovolenou ve větším rozsahu, než jaký vyplývá z výkazů nepřítomnosti žalobkyně, nedostačuje. Jiné důkazní prostředky o tomto skutkovém tvrzení žalovaná nenavrhla ani přes poučení postupem podle

32. V ostatním pak žalovaná zaměňuje čerpání dovolené s výkonem práce na dálku ( ), popřípadě s překážkami v práci na straně zaměstnance ( a násl. ). Překážky v práce na straně žalobkyně by sice mohly mít význam pro určení rozsahu odpracované doby, a v důsledku toho i pro právo žalobkyně na dovolenou, avšak ani v tomto směru se nepromítly do evidence pracovní doby vedené žalovanou, a nelze proto zjistit, zda a v jakém rozsahu pro ně žalobkyně popřípadě zameškala práci.

33. Naopak žalobkyně skutkově netvrdila, že by pro žalovanou vykonávala práci ve větším rozsahu (po delší dobu), než jaký vyplýval z evidence pracovní doby (kromě neurčitého skutkového tvrzení o práci přesčas), ani o tom nenavrhovala důkazní prostředky.

34. Z uvedeného důvodu soud co do rozsahu práva žalobkyně na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou vycházel z údajů evidence pracovní doby.

35. Žalobkyně tak má právo na náhradu za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 416 hodin.

36. Jak vyplývá ze mzdového listu zaměstnankyně žalobkyně za období roku 2023, průměrný hodinový výdělek žalobkyně za období třetího čtvrtletí roku 2023 činil 201, částka hrubého (částka/464 hod.). Žalobkyně má proto právo na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši částka (416*201, částka).

37. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení ( o.z., , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí se zánikem pracovního poměru účastnic řízení. Za období od datum do datum se však žalobkyně vůči žalované úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh ( ).

38. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná dopisem ze dne datum projevila vůli okamžitě zrušit pracovní poměr účastnic řízení. Jednatel žalované zásilku, která tento projev vůle obsahovala, doručoval žalobkyni v místě jejího bydliště, jak vyplývá ze zvukově obrazových záznamů o tomto doručování. Poté, co žalobkyni nezastihl, vložil zásilku, která obsahovala projev vůle žalované směřující k okamžitému zrušení pracovního poměru účastnic řízení, do domovní schránky žalobkyně. V takovém případě však k doručení nedošlo ( ), protože při osobním doručování písemností, které se týkají skončení pracovního poměru ( ), nastanou účinky doručení jen při převzetí písemnosti zaměstnancem nebo odmítnutí jejího převzetí (Putna, M. in Bělina, M., Drápal, L. a kol.: . Komentář. 4. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2023, k , marg. č. hodnota).

39. Lhůta k plnění vychází z V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

40. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka ( ), které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (šest úkonů právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba, podání ze dne datum a ze dne datum a účast při jednáních konaných dne datum a dne datum, a dále šest paušálních náhrad hotových výdajů po částka, celkem částka, a náhrada za daň přidané hodnoty ve výši částka), cestovné ve výši částka při dvou cestách adresa a zpět dne datum a dne datum v délce po 121 km, průměrné spotřebě 5, 2 l/100 km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 34, částka za litr podle , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, částka za kilometr jízdy podle , a náhrada za promeškaný čas v rozsahu osmi půlhodin po částka, tj. částka).

41. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, až po jeho zahájení dopisem ze dne datum, a proto nejde o výzvu k plnění podle Je tomu tak proto, že výzva k plnění má poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem. Náklad na podání ze dne datum a ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jimi žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba, třebaže jimi zároveň změnila žalobu.

42. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.