Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 64/2025-38
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Teodor-Valentin Mateică, narozený 23. 7. 1988 bytem Piaristů 290/15, 692 01 Mikulov
o zaplacení částky 83.456,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení částky 56.156,93 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úrokem 18,18 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrok z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonným úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úrokem 29,67 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení částky 56.156,93 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem 18,18 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem 29,67 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobce domáhal zaplacení částky celkem 83.456,93 Kč s příslušenstvím. Žaloba sestává ze dvou dílčích nároků, které žalobce odvozuje od dvou úvěrových smluv, které se žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce, právnická osoba, IČ: IČO.
2. V prvním případě jde o Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „První smlouva“), na jejímž základě vyplatil předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku částka. Žalobce na základě této smlouvy požadoval dlužnou jistinu ve výši částka, poplatek ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky ve výši 18,18 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Na závazky vyplývající z První smlouvy dosud žalovaný uhradil celkem částka.
3. V druhém případě jde o Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Druhá smlouva“), na jejímž základě vyplatil předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku částka. Žalobce na základě této smlouvy požadoval dlužnou jistinu ve výši částka, dlužný poplatek ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 29,67 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Na závazky vyplývající z Druhé smlouvy dosud žalovaný uhradil celkem částka.
4. Podle tvrzení žalobce právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, v obou případech posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni byly pohledávky z obou smluv postoupeny na žalobce, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena.
6. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádně doručit, a proto byl zrušen. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a rozhodl, aniž ve věci nařizoval jednání.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku částka. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný dosud na závazky vyplývající z citované smlouvy uhradil částku částka.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku částka. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný dosud na závazky vyplývající z citované smlouvy uhradil částku částka.
9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že veškeré pohledávky za žalovaným, vyplývající z obou úvěrových smluv, nabyl žalobce.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce.
11. Z Výzvy k plnění ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu z obou úvěrových smluv.
12. V žádosti o úvěr ze dne datum, vztahující se k První smlouvě, bylo mj. uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, vyživuje jednu osobu a je majitelem automobilu. Jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí částka, celkové příjmy domácnosti pak částka. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí částka, žalovaný nemá žádné interní ani externí splátky dalších závazků.
13. V žádosti o úvěr ze dne datum, vztahující se k Druhé smlouvě, byly uvedeny shodné informace. Měsíční příjem ze zaměstnání nově činil částka, celkové příjmy domácnosti pak částka. Odhadované měsíční výdaje žadatele stále činily částka, nově byly uvedeny interní splátky ve výši částka měsíčně.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavírání smluv (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
22. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně a s odbornou péčí zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že žalobce svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru nedostál.
23. Jak je patrné z žalobního návrhu, právní předchůdce žalobce čerpal informace rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze z informací a dokumentů, které mu poskytl sám žalovaný, aniž by tyto skutečnosti ověřoval alespoň nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jako jsou BRKI či NRKI.
24. I kdyby snad právní předchůdce náležitě prověřil příjmy žalovaného, pak rozhodně nevěnoval náležitou péči prověřování výdajů žalovaného. Soud nemohl přehlédnout, že žalovaným tvrzené výdaje ve výši 1.000 Kč měsíčně jsou zjevně fiktivní, když zdaleka nedosahují ani částky životního minima stanoveného pro rok 2022. A to navíc za situace, kdy žalovaný sám uvedl, že bydlí v nájmu (nájemné, energie), je vlastníkem vozidla (které vyžaduje alespoň elementární servis a placení povinného ručení) a kdy vyživuje jednu osobu.
25. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť dostatečně nezkoumal především výdajovou stránku žalovaného. Jen stěží tak mohl rozptýlit důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně splácet oba úvěry. Soud proto posoudil obě smlouvy jako absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku .
26. Závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na nalus.usoud.cz) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-Finance s.r.o. proti GK (C-679/18). Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena.
27. Vzhledem k tomu, že soud posoudil obě úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné, je žalovaný povinen žalobci vydat pouze to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částky ve výši 35.000 Kč a 30.000 Kč. Žalovaný na závazky vyplývající z První a Druhé smlouvy uhradil 30.600 Kč a 7.100 Kč. Soud tak žalobě vyhověl co do částek 4.400 Kč a 22.900 Kč.
28. Ve zbývajícím rozsahu požadovaných jistin úvěrů a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy o úvěru nemohou žalobci náležet žádné úroky z úvěru ani další smluvní nároky. Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení, a to s ohledem na shora uvedený závěr Nejvyššího soudu, k němuž dospěl ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , podle něhož má poskytovatel úvěru v případě porušení povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr, právo pouze na nesplacenou jistinu úvěru, a to v nové době splatnosti určené soudem nebo dohodou účastníků.
29. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci také zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z., avšak pouze z částek bezdůvodného obohacení žalovaného a pouze za dobu od 16. 11. 2024, tedy ode dne následujícího po skončení lhůty, kterou žalobce žalovanému poskytl v předžalobní výzvě. Sazbu zákonného úroku z prodlení soud stanovil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl s žalobou úspěšný ani v 50 % jistiny, právo na náhradu nákladů řízení tak nemá. Jelikož žalovaný zůstal pasivní a žádné náklady mu nevznikly, právo na náhradu nákladů řízení nenáleží ani jemu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na nařízení exekuce.