Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 142/2025-57

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 16 628,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 336 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 4 292,04 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 430,27 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 13 936,04 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 442,84 Kč od 28. 2. 2025 do 19. 5. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 628,04 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 336 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 4 292,04 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 430,27 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 13 936,04 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 442,84 Kč od 28. 2. 2025 do 19. 5. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 628,04 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 628,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela dne 1. 5. 2025 se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Úvěruschopnost žalovaného dále posuzovala výpočtem tzv. MLS (maximálního limitu měsíční splátky) a důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Sjednaný úvěrový rámec činil 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem částku 22 486 Kč a uhradil na poskytnutý úvěr částku 10 150 Kč. Z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr řádně a včas žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 13. 2. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje úhradu neuhrazené jistiny úvěru ve výši 13 936,04 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 792 Kč, spolu s příslušenstvím zahrnujícím smluvený úrok a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s , (dále jen „“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

- z výpisu z OR ohledně žalobkyně, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od 1. 10. 2005, jedná se o akciovou společnost s předmětem podnikání (mimo jiné) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů;

- ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 1. 5. 2024, včetně úvěrových podmínek, že strany smlouvy si sjednaly výši úvěrového rámce 19 000 Kč, roční úrokovou sazbu 26,28 % a výši měsíční splátky 4 % z dlužné částky (min 400 Kč);

- z karty klienta ze dne 19. 5. 2025, že jde o potvrzení ověření bonity klienta (žalovaného), je zde uvedeno, že věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 1. 5. 2024 využil pro ověření bonity žalovaného mimo jiné data sdělená klientem. Uveden je úvěr č. hodnota, datum schválení úvěru 1. 5. 2024, druh úvěru: revolvingový, výše úvěru: 19 000 Kč, specifikace klienta - stav: svobodný, druh bydlení: u rodičů, počet dětí klienta 0, finanční údaje - zdroj příjmu: zaměstnanec, výše příjmu 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 60 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 25 000 Kč, výsledky zjištění v registrech JAP_PUJCKA-OK, SOLUS-OK, NRKI-OK, MVCR ověřeno, ISIR-klient nenalezen v externím systému, CEE-OK;

- z úvěrové zprávy, že se týká osoby žalovaného, v sumarizaci je uvedena číslovka 1 v kolonce odvoláno, uvedena je žádost o revolvingový úvěr ze dne 27. 2. 2024;

- z potvrzení o ověření bonity MLS, že žalobkyní bylo vystaveno toto potvrzení, že žalobkyně provedla výpočet maximálního limitu splátky (MLS) klienta, kdy vycházela z příjmu klienta z žádosti 22 000 Kč, odečetla částku životního minima 4 470 Kč, buffer MLSu u žadatel 100 Kč a výši splátky schváleného úvěru 760 Kč, zbývající MLS klienta činila 16 670 Kč, dále provedla výpočet MLS domácnosti, kdy vycházela z příjmu klienta z žádosti 22 000 Kč, z příjmu ostatních členů domácnosti 60 000 Kč, odečetla měsíční výdaje na bydlení z žádosti 15 000 Kč, měsíční výdaje na ostatní z žádosti 10 000 Kč a výši splátky schváleného úvěru 760 Kč, zbývající MLS domácnosti činila 56 240 Kč;

- z výpisu čerpání, splátek a úhrad, že žalovaný čerpal celkem částku 22 486 Kč, dále je z něj patné, jakým způsobem žalovaný úvěr splácel a že celkem uhradil částku 10 150 Kč;

- z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 2. 2025, včetně poštovního podacího archu, že žalobkyně úvěr ke dni 13. 2. 2025 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání této výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána dne 14. 2. 2025;

- z předžalobní výzvy ze dne 6. 3. 2025, včetně podacího archu, že žalovanému byla dne 7. 3. 2025 zaslána výzva k úhradě dlužné částky.

Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 5. 2024 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 19 000 Kč, který měl být žalovaným splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z tvrzení žalovaného o výši jeho příjmu 22 000 Kč měsíčně, příjmu ostatních členů domácnosti 60 000 Kč a měsíčních výdajů domácnosti 25 000 Kč. Žalobkyně soudu předložila kartu klienta, ze které vyplývá, že žalovaný byl prověřen v žalobkyní prověřovaných databázích, a to bez negativních záznamů. Dále předložila potvrzení o ověření bonity MLS, ze kterého vyplývá že posuzovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem tzv. MLS (maximálního limitu splátky), a úvěrovou zprávu, ze které vyplývá, že žalovaný neměl sjednán jiný úvěr. Žalovaný celkem načerpal částku 22 486 Kč a žalobkyni uhradil částku 10 150 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dne 7. 3. 2025.

6. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle , je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru. V souladu s měla žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně řádným (výše uvedeným) způsobem neprověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když žádným způsobem neověřila údaje o příjmech uvedené žalovaným (příjmy žalovaného ani příjmy domácnosti) ani o jeho výdajích a spoléhala především na svůj statistický model, bez vazby na reálné (ověřené) poměry žalovaného. V rozporu se standardem odborné péče žalobkyně mezi výdaje žalovaného zahrnula pouze životním minimum ve výši 4 470 Kč, přestože žalovaný disponoval bankovním účtem a údaje o výdajích (jakož i příjmech) bylo možno stanovit s přihlédnutím k tomuto relevantnímu zdroji, který by poskytl reálnější obraz o výdajové složce rozpočtu žalovaného.

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.

15. V souladu s je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru sníženou o prokázané platby žalovaného v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

16. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 22 486 Kč a žalobkyni uhradil 10 150 Kč. Žalobkyně tak má nárok na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 12 336 Kč. Dále pak v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen dlužnou částku vrátit (tj. době splatnosti), a proto ji určil soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení zbývající dlužné jistiny žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

17. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu úroků, smluvní pokuty ani nákladů na vymáhání. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně se tak v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 20 061,71 Kč (16 628,04 Kč + 1 430,27 Kč + 442,84 Kč + 825,48 Kč + 735,08 Kč). Žalovaný byl zavázán k úhradě částky 12 336 Kč. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 22,98 % z předmětu řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč, 22,98 % z této částky je 600,92 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 600,92 Kč, a to v souladu s ustanovením k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. , věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.