Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 63/2025-33

Okresní soud ve Vyškově rozhodl soudcem JUDr. Petrem Ševčíkem, LL.M. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 37 320 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 12 % ročně od 24. 6. 2054 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 9 320 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 12 % ročně od 24. 6. 2054 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 9 320 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 6. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty 9 320 Kč a náhrady nákladů řízení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo hodnota ze dne 31. 10. 2023, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 31. 10. 2023, 2. 11. 2023 a 28. 11. 2023, bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru a v upomínce ze dne 1. 3. 2024 byl úvěr zesplatněn ke dni 4. 3. 2024 a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl upomenut k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou zástupcem žalobkyně ze dne 14. 6. 2025. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč a zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Úvěr byl zesplatněn ke dni 4. 3. 2024, žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. od 5. 3. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025, kterou kapitalizovala částkou 9 320 Kč.

2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně podáním ze dne 8. 9. 2025 skutková tvrzení ohledně splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žadatele. Žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žadatele na základě údajů sdělených klientem a uvedených v žádosti o úvěr, které si ověřila mimo jiné lustrací v registrech ISIR, CEE, SOLUS, NRKI/BRKI. V žádosti žalovaný uvedl, že není v prodlení se splácením jakéhokoli dluhu vůči třetí osobě a není si vědom, že by byl evidován v jakékoli databázi dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalovaný také doložil výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti a učinil závěr o následujícím skutkovém stavu:

5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že žalovaný jako žadatel o úvěr uvedl, že je svobodný, žije sám v pronajatém domě, má základní vzdělání a pracuje u firmy Anonymizováno Anonymizováno od prosince 2022, s měsíčním příjmem 32 644 Kč, kdy má měsíční výdaje ve výši asi 14 000 Kč. Uvedl, že nemá exekuci ani není v insolvenci.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne 31. 10. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným prostředky komunikace na dálku, žalovaným nebyla podepsána. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový, bezhotovostní úvěrový limit ve výši do 20 000 Kč na dobu neurčitou, do úplného splacení jistiny. Sazba úroku byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Splátky úvěru byly sjednány ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti dle čl. V. smlouvy.

7. Žalovaný poskytl žalobkyni jako poskytovateli úvěru kopii svého občanského průkazu a řidičského průkazu a výpis z účtu č. č. účtu za dobu od 8. 6. 2023 do 16. 10. 2023. Z uvedeného vyplývá příjem od Anonymizováno Anonymizováno ve výši okolo 33 000 Kč měsíčně, příjmy z dalších půjček (právnická osoba, převod kontokorentu od právnická osoba), další různé příchozí platby, mezi výdaji se vyskytují splátky úvěrů (právnická osoba, nikoli však označená platba společnosti právnická osoba), platba exekuce, nákupy, zábava, oděv, restaurace, neurčité odchozí platby, výběry z bankomatu, žádné platby však nejsou označeny jako nájem, platba za energie a spojené služby.

8. Z výpisu z účtu u ČSOB vyplývá odchozí platba ve prospěch účtu žalovaného ze dne 31. 10. 2023 ve výši 7 000 Kč a ze dne 2. 11. 2023 ve výši 3 000 Kč, a z výpisu z ThePay ze dne 28. 11. 2023 soud zjistil odchozí platbu ve výši 10 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. účtu s VS var. symbol z účtu společnosti Jméno žalobkyně.

9. Přípisem ze dne 1. 3. 2024 oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění spotřebitelského úvěru číslo hodnota, kdy výše dlužné částky byla vpočtena na 54 145 Kč, kterou měl žalovaný uhradit do 3 dnů od doručení dopisu. Dokladem o odeslání tohoto dopisu žalobkyně nedisponuje.

10. Výzvou ze dne 14. 6. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené dne 31. 10. 2023 s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Částku 62 007,03 Kč měl žalovaný uhradit do 3 dnů. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně, dle podacího lístku ze dne 14. 6. 2025.

11. Všeobecné obchodní a úvěrové podmínky žalobkyně obsahují podmínky poskytování služeb žalobkyně. Na předložené ě se nenachází podpis žalovaného. Podpis žalovaného se nenachází ani na listinách předložených žalobkyní – smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kdy na vyhotovení se nachází podpis jednatelky žalobkyně a razítko žalobkyně. Dle textu smlouvy se v případě Úvěrovaného (žalovaného) rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem Anonymizováno v žádosti o Úvěr.

12. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovaným se řídí , a , o spotřebitelském úvěru.

13. Dle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

18. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost před uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

19. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že v daném případě při sjednávání spotřebitelského úvěru prostřednictvím elektronických komunikací žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele. Poskytovatel úvěru v daném případě provedl posouzení toliko formálně, když i s doloženými podklady (výpis z účtu žalovaného před uzavřením smlouvy) nezkoumal dostatečně příjmy žadatele v souvislosti s jeho pravidelnými a nezbytnými výdaji, vše s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného zkoumána (a to s kladným výsledkem) byla. Žalobkyně se spokojila toliko s informacemi od žadatele o tom, že je zaměstnán a má pravidelný příjem, což doložil výpisy z účtu. Žalobkyně však nijak nezkoumala a neověřovala další příjmy domácnosti žadatele (z jakých zdrojů pochází – úvěry), základní výdaje žalovaného, zejména náklady na bydlení, ačkoli výdaje na bydlení jsou zpravidla nevyšší výdajovou položkou, počet, výši a splatnost předchozích úvěrů, výši splátek. Žalobkyně se nikterak nezabývala běžným chováním žalovaného, který značné finanční prostředky pravidelně vynakládal na zábavu, konzumaci v restauracích, nákupy oděvů. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala předchozí dluhové zatížení žadatele lustrací v registru dlužníků ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, výpisy z těchto lustrací nepřeložila. Nikterak nereflektovala, že žalovaný v době před žádostí o úvěr byl v exekuci, na kterou uhradil 20. 7. 2023 částku 14 984 Kč, nabral další spotřebitelské úvěry, u kterých není z účtu patrno, že by je splácel. Zůstatek účtu žalovaného byl ke dni 16. 10. 2023 10 000 Kč, kdy neměl žádné úspory na spořícím účtu, stav bankovního účtu ke dni 31. 10. 2023 není znám. S ohledem na uvedené soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota ze dne 31. 10. 2023 jako neplatnou. V důsledku toho je žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Na základě neplatné smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil. Žalovaný toto tvrzení nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky zavázal.

21. V podmínkách projednávané věci nebylo žádným z účastníků tvrzeno (a ani jinak nevyšlo v průběhu řízení najevo) cokoliv o tom, že by v možnostech žalovaného nebylo vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve lhůtě, která byla žalovanému poskytnuta ve výzvě ze dne 14. 6. 2025 a to do 3 dnů od doručení (které vzhledem k absenci doručenky soud počítá jako 5. pracovní den od podání zásilky, tedy 20. 6. 2025, kdy 3denní lhůta k zaplacení uplynula dnem 23. 6. 2025), žalovanému tak vznikla povinnost dle k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky jistiny (bezdůvodného obohacení) žalobkyni, a to ode dne následujícího po splatnosti stanovené ve výzvě, tedy od 24. 6. 2025. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl.

22. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky v celkové výši 44 280,75 Kč včetně příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ), přičemž úspěšná byla pouze ohledně částky 20 913,97 Kč včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku, tedy v rozsahu 47,23 %. Naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 52,77 %. Žalovanému by tak příslušelo 5,54 % z plné náhrady jím účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení řízení z důvodu jeho nečinnosti nevznikly, o procesní úspěch se nikterak nezapříčinil. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době „přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v obecné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, a to vzhledem k nečinnosti žalovaného, který nikterak nesdělil, že by nebylo v jeho možnostech uvedenou částku vrátit. Vzhledem k tomu, že se původně zavázal uvedenou částku splácet včetně úroku ve výši 40 % p.m., uplynutí doby téměř 2 let k navrácení částky 20 000 Kč je doba více než přiměřená jeho možnostem. Soud tak žalovanému poskytuje možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodňuje na úkor žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.