Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 156/2025-53
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krčálovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta tituly za jménem.
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o 31.885,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13.957,34 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky ode dne 8. 4. 2025 do zaplacení.
II. Ohledně zaplacení částky 17.928,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.324,30 Kč, úroku 12,75 % ročně z částky 29.999,89 Kč ode dne 8. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 866,24 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17.928,55 Kč ode dne 8. 4. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13.957,34 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky ode dne 8. 4. 2025 do zaplacení.II. Ohledně zaplacení částky 17.928,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.324,30 Kč, úroku 12,75 % ročně z částky 29.999,89 Kč ode dne 8. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 866,24 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17.928,55 Kč ode dne 8. 4. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku 31.885,89 Kč, kapitalizovaný úrok 5.324,30 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 29.999,89 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 866,24 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z žalované částky 31.885,89 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, dle které byl žalovanému současně poskytnut revolvingový úvěr č. hodnota, žalovanému poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce, splatnost splátky byla stanovena 20. den v kalendářním měsíci, nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, které upravovaly další práva a povinnosti účastníků. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku 86.444,11 Kč, na úhradu dluhu uhradil 72.486,77 Kč, které byly započteny na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu porušil smluvní podmínky a dostal se do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně podle smlouvy úvěr zesplatnila ke dni 31. 12. 2024, výzva ke splacení úvěru byla řádně odeslána žalovanému. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny 29.999,89 Kč, dlužných poplatků za pojištění ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč, smluvního úroku a úroku z prodlení v zákonné výši, které byly kapitalizovány do 7. 4. 2025. Žalované poplatky 156 Kč jakou neuhrazenými poplatky za vedení účtu ve výši 39 Kč měsíčně ze 33. – 36. splátku náklady na vymáhání představují poplatky za vymáhání ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, 130 Kč za výzvu k úhradě doporučeným dopisem a 300 Kč za vymáhání od 1. 5. 2022, smluvní pokuta 1.000 Kč je požadována dle smlouvy a úvěrových podmínek za upomínky ve výši 500 Kč za 2 neuhrazené splátky. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku žalobkyně.
2. Žalobkyně doplnila, že řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, v době uzavírání smlouvy měl žalovaný doložený příjem 26.000 Kč, neověřený příjem 7.500 Kč člena domácnosti, od kterého byly odečteny splátky jiným společnostem 6.463 Kč měsíčně, normativní náklady na bydlení 10.364 Kč, životní minimum členů domácnosti 11.590 Kč měsíčně, po odečtení splátky schváleného úvěru byla zjištěna disponibilní částka přesahující 3.800 Kč měsíčně, žalobkyně dále provedla negativní lustrace v registrech, žalovaný neměl insolvenční řízení a neměl žádné závazky po splatnosti a negativní hodnocení, žalobkyně zkoumala i zbytné a jednorázové výdaje, které mohl žalovaný po poskytnutí úvěru omezit. Příjem z pracovního poměru byl ověřen původním prodejcem z předloženého výpisu z bankovního účtu ve výši 26.000 Kč. Žalovaný poskytnutý rámec konkrétně čerpal bezúčelově převodem hotovosti na účet žalovaného a prostřednictvím kreditní karty/mobilu. Žalobkyně doplnila opisem výpisu proplacení smlouvy, že žalovaný celkem načerpal částku 86.444,11 Kč a uhradil 72.486,77 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.
4. Z předložené formulářové smlouvy o spotřebitelském, bezúčelovém revolvingovém úvěru č. hodnota-název ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru s výší úvěrového rámce 30.000 Kč prostřednictvím zprostředkovatele společnosti právnická osoba adresa, úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně, RPSN činila 29,70 %, žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíční splátkou ve výši 4 % z dlužné částky. Pro případ nesplácení úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 500 Kč za neuhrazenou splátku a účelně vynaložené náklady s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, poplatek za vedení účtu 39 Kč měsíčně. Žalovaný pro účely uzavření smlouvy uvedl, že je ženatý, má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, bydlel v podnájmu, byl zaměstnancem s měsíčním příjmem 26.000 Kč, ve smlouvě byl uveden další příjem ostatních členů domácnosti ve výši 7.500 Kč měsíčně. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, výpisu proplacení smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu čerpal finanční prostředky ve výši 86.444,11 Kč, na zaplacení úvěru uhradil 72.486,77 Kč. Počínaje 33. splátkou se dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobkyni úvěr nesplácel. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně využila svého smluvního práva a vyzvala dne 31. 12. 2024 písemnou výzvou žalovaného ke splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil žádnou úhradu. Předžalobní výzvou z 16. 1. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.
5. K doložení zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalobkyně doložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta bez data, úvěrovou smlouvu a úvěrovou zprávu. Z těchto dokladů bylo prokázáno, že ke dni datum žalovaný uvedl svůj příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 26.000 Kč, uvedl zcela nedoložený a nepřezkoumaný ostatní příjem domácnosti ve výši 7.500 Kč, měsíční výdaje domácnosti 5.970 Kč, splátky jiným společnostem 6.463 Kč, žalovaný byl v době uzavírání smlouvy ženatý, bydlel v podnájmu a měl dvě vyživovací povinnosti k dětem, žalovaný byl žalobkyní řádně ověřen s negativním výsledkem v registrech a rejstřících ISIR, SOLUS, NRKI, CEE a MVČR. Žalobkyně pro účely uzavření smlouvy zohlednila splátky jiným společnostem 6.463 Kč, normativní náklady na bydlení 10.364 Kč, životní minimum člena domácnosti 11.590 Kč a při zohlednění nové splátky scháleného úvěru 1.200 Kč měsíčně činily volné prostředky domácnosti 3.800 Kč. Žalovaný pro účely schválení úvěru nedoložil žádné doklady a potvrzení, žalobkyně zohlednila tvrzený příjem žalovaného podle potvrzení obchodníka a zprostředkovatele společnosti právnická osoba
6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o bezúčelovém, spotřebitelském, revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 30.000 Kč. Ze znění smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal úvěrovou částku a úroky splácet formou měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky, žalovaný svoji povinnost řádně nesplnil, žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 31. 12. 2024 zesplatnila, žalovaný na splacení úvěru uhradil pouze částku ve výši 72.486,77 Kč.
11. Žalobkyně k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila úvěrovou zprávu, smlouvu o úvěru a ověření bonity klienta, kterými se prokazuje, že žalovaný byl ženatý, uvedl, že žije v nájmu, měl vyživovací povinnost ke dvěma dětem a manželce, jako jediný zdroj příjmů uvedl příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 26.000 Kč, coby měsíční výdaje byla zohledněna částka ve výši 10.364 Kč na bydlení, částka 6.463 Kč na splátku úvěru a životní minimum domácnosti 11.590 Kč. Žalovaný uváděl další příjem domácnosti ve výši 7.500 Kč, který nedokládal. Žalobkyně pro účely zkoumání úvěruschopnosti měla pouze sdělení zprostředkovatele úvěru bez ověření skutečné výše příjmů. Žalobkyní nebyly doloženy žádné doklady prokazující výši výdajů žalovaného a jeho rodiny. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného, ale zcela nesprávně ji vyhodnotila, měl dvě vyživovací povinnosti k dětem, žalovaný měl pravděpodobně i vyživovací povinnost ke své manželce. Náklady žalovaného a jeho domácnosti, které uvedl v úvěrové smlouvě dosahovaly částku 12.500 Kč, žalobkyně zohlednila náklady a životní minima ve výši převyšující dosahovaný příjem žalovaného, pro rodinu se dvěma dětmi nezůstávaly žádné volné finanční prostředky na úhradu nákladů souvisejících s běžnými výdaji, např. školní docházka, nenadálé zdravotní výdaje, hrazení nákladů na volný čas.
12. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru . V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně a důsledně nepřezkoumala a nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila žádné věrohodné doklady. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru . Z obsahu listin vyplývá, že žalovaný načerpal finanční prostředky v rámci poskytnutého úvěrového rámce 86.444,11 Kč, na úhradu dluhu zaplatil pouze 72.486,77 Kč, proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13.957,34 Kč (86.444,11 Kč – 72.486,77 Kč) s úrokem z prodlení v zákonné výši, ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to za období ode dne následujícího po zesplatnění úvěru.
13. Ve zbývající části ohledně zaplacení částky 17.928,55 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”) podle celkového výsledku řízení byl ve věci úspěšnější žalovaný, kterému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí/exekuce.