Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 105/2025-26

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno

o 57.679,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka se shora uvedeným příslušenstvím, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovaným, byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru číslo hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Tato částka byla převedena na účet žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat Obchodní podmínky smlouvy, sazebník a zapůjčenou částku vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do dne datum. Smlouva byla uzavřena v souladu obchodními podmínkami v elektronické podobě a žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou realizovanou ze svého účtu na účet Anonymizováno. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo hodnota. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas a vznikla mu povinnost žalobkyni vrátit zapůjčenou částku. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávky, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalovaný byl rovněž před podáním žaloby vyzván výzvou odeslanou dne datum k zaplacení dluhu. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, smluvního úroku ke dni zesplatnění, tedy ke dni datum ve výši částka a smluvní pokuty ke dni zesplatnění ve výši částka. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. o. z. účinného od datum, úroky z prodlení ve výši stanovené

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovaným, byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru číslo hodnota, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Tato částka byla převedena na účet žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat Obchodní podmínky smlouvy, sazebník a zapůjčenou částku vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do dne datum. Smlouva byla uzavřena v souladu obchodními podmínkami v elektronické podobě a žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou realizovanou ze svého účtu na účet Anonymizováno. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo hodnota. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas a vznikla mu povinnost žalobkyni vrátit zapůjčenou částku. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávky, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalovaný byl rovněž před podáním žaloby vyzván výzvou odeslanou dne datum k zaplacení dluhu. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, smluvního úroku ke dni zesplatnění, tedy ke dni datum ve výši částka a smluvní pokuty ke dni zesplatnění ve výši částka. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. o. z. účinného od datum, úroky z prodlení ve výši stanovené

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení ale bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost ověřovala nedostatečně. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala lustrováním v externích systémech, toto však žalobkyně nijak nedoložila. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala, že zkoumala příjmovou či výdajovou stránku žalovaného. To je v přímém rozporu s povinnostmi dle zákona o spotřebitelském úvěru a shora citovanou judikaturou. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení , 2 a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, z kterých soud vycházel při výkladu ustanovení . Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal dne datum částku ve výši částka. Dle sdělení žalobkyně na tuto částku uhradil celkem částku částka a dosud nesplacená jistina úvěru pak představuje částku částka. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce částka se zákonným úrokem z prodlení dle o. z., ve výši vyplývající z , a to ode dne datum, ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly.

12. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.