Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 13/2025-30

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 12.785,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 8.000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.324,93 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 8.000 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.324,93 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v adresa dne datum se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 12.785,16 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno., IČO: IČO, byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 8.000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem žalované. Úvěr se žalovaná zavázala splatit do datum společně s úrokem ve výši 3.604 Kč. Žalovaná úvěr do dne jeho splatnosti nesplatila, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne datum se tak žalovaná ocitla v prodlení. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru, nárok na smluví pokutu ve výši 0,1 % z dlužné y za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně požaduje po žalované také částku ve výši 217 Kč, jako účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 7.448,16 Kč představující smluvní pokutu a kapitalizovaný smluvní úrok a soud proto řízení usnesením ze dne datum č. j. spisová značka v této části zastavil.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne datum prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru č. hodnota. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 3.604 Kč, a to v jedné splátce splatné dne datum.

5. Z občasného průkazu soud zjistil, že tento je veden na jméno žalované a právní předchůdkyně žalobkyně pomocí něj ověřila totožnost žalované.

6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum částku 8.000 Kč na účet číslo č. účtu.

7. Ze sdělení právnická osoba. bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalované.

8. Z výzev k úhradě ze dne datum a datum a datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzývala k uhrazení dlužné částky.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum dodatku k této smlouvě ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podepsaly dne datum písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno., IČO: IČO a žalovaná dne datum podepsaly smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 3.604 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, a to do datum v jediné splátce. Totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Částka úvěru ve výši 8.000 Kč byla poukázána dne datum na bankovní účet žalované. Žalovaná ovšem právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila ničeho, přestože byla opakovaně k uhrazení dlužné částky vyzýván. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, a to ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dlužné částky, žalovaná již ničeho neuhradila.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn. spisová značka: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba důvodná. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení ale bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované ověřovala nedostatečně. Sama žalobkyně tvrdila, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet předmětný úvěr nedisponuje. To je v přímém rozporu s povinnostmi dle zákona o spotřebitelském úvěru a shora citovanou judikaturou. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala, že zkoumala příjmovou či výdajovou stránku žalované. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení , 2 a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, z kterých soud vycházel při výkladu ustanovení . Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala dne datum částku ve výši 8.000 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 8.000 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 217 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle o. z., ve výši vyplývající z , a to ode dne datum, když žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky opakovaně upomínala.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení úspěšnější jen v poměrně nepatrné části.

20. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.