Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 235/2025-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 12 641,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to dálkově prostřednictvím webových stránek www.flexifin.cz. Nedílnou součástí smlouvy jsou mimo jiné všeobecné obchodní podmínky. Smlouva byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI, který odsouhlasila, a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, který žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jí uvedenou emailovou adresu. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů žalobkyni potvrdila ve smlouvě. Žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných od žalované a dále lustrací žalované v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v registru bankovních a nebankovních klientských informací. Žalobkyně dále vycházela z předložených výpisů z účtu a výplatních pásek žalované. Z informací poskytnutých žalovanou žalobkyně zjistila, že žalovaná uvedla čistý příjem v měsíční výši částka. S ohledem na výši příjmu tak žalobkyně došla k závěru, že schopnost žalované splatit zápůjčku je dostatečná. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky, s úrokem ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny a s poplatkem za službu „informační SMS servis“ ve výši částka. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, resp. na jistinu uhradila pouze částku částka, proto žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne datum. Žalobkyně dále v souladu se smlouvou o úvěru požaduje zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z jistiny, celkem v částce částka. Žalobkyně dne datum zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto podle jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne datum u označenou jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše částka na bankovní účet žalované, který žalovaná mohla čerpat postupně. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky platné od datum, informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů a předpis denních splátek. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu a z občanského průkazu žalované. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných denních splátkách a zaplatit jí sjednaný úrok ve výši 1,066 % denně a poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. První denní splátka byla splatná dne datum a každá další denní splátka byla splatná 29. dnem následujícím po dni výpočtu dané denní splátky. Jako poslední den trvání smlouvy o úvěru byl sjednán den datum (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, všeobecnými obchodními podmínkami, informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, předpisem denních splátek, autorizací ověření totožnosti, fotografií občanského průkazu žalované, souhlasem se zpracováním osobních údajů).

6. Žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyni sdělila, že má čistý měsíční příjem ve výši částka, její měsíční náklady na bydlení činí částka, další nezbytné výdaje činí částka, ostatní zbytné výdaje činí částka a na splátky nehradí ničeho. Žalovaná uvedla, že v domácnosti žije s dalšími třemi členy domácnosti. Žalobkyně na základě svých metodických postupů došla k závěru, že žalovaná je schopna úvěru splácet (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti, obecnými principy posuzování úvěruschopnosti, u označenou jako identifikované příjmy).

7. Žalovaná byla majitelkou bankovního účtu č. č. účtu. Žalobkyně žalované zaslala částku částka dne datum na účet žalované č. č. účtu (prokázáno sdělením právnická osoba. ze dne datum, výpisem z účtu žalované za období od datum do datum, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

8. Žalobkyně dne datum smlouvu o úvěru vypověděla z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru v délce 93 dní a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši částka (prokázáno e-mailem ze dne datum).

9. Právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Předžalobní výzva byla odeslána datum (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne).

10. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení , („o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru („zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

20. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

21. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

22. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala splácet denními splátkami dle předpisu splátek, který byl součástí smlouvy o úvěru. Finanční prostředky žalovaná obdržela bezhotovostně na svůj bankovní účet č. č. účtu. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu a 2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

23. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala z jejích vlastních tvrzení, výpisů z účtu, výplatních pásek a lustrací v insolvenčním rejstříku, v evidenci exekucí a v registrech NRKI a BRKI. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná v rámci žádosti o úvěr právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že dosahuje příjmu celkem ve výši částka měsíčně, přičemž neuvedla zdroj svého příjmu. Svoje celkové měsíční výdaje včetně výdajů na bydlení vyčíslila částkou částka. Z důkazů předložených žalobkyní se však nepodává, že by tato tvrzení žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli ověřovala. Je evidentní, že žalobkyně namísto z reálných nákladů spotřebitele, které běžně má, vycházela z ničím nepodložených informací od žalované. Nadto částka částka coby měsíční výdaje dospělého člověka nedosahuje ani výše životního minima a soud ji považuje za nerealistickou. Stran příjmů žalované žalobkyně nedoložila výplatní pásky ani výpisy z účtu žalované. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalované tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaná schopna splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné příjmy a výdaje žalované, resp. toto v řízení nedoložila.

24. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou, neboť k neplatnosti smlouvy přihlíží z úřední povinnosti.

25. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny v požadované výši částka v době přiměřené možnostem žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat její majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů dopisem ze dne datum, odeslaným téhož dne, doručeným v souladu s § 573 o. z. dne datum. Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dnem datum a dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne datum. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od datum z částky částka a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle a o. z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z , jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

26. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení byla úspěšnější žalovaná, které však žádné účelně vynaložené náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotoven ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.