Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 93/2025-26
Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci
žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A, sídlem Adresa žalobce A, zastoupený Jméno žalobce B, advokátem se sídlem Anonymizováno
proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného,
o 11679,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku.II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.
Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení dlužného úvěru s poplatky a se smluvní pokutou, a to v souhrnné výši částka s příslušenstvím. Žalobce poskytl žalovanému úvěr 5 tis. Kč na základě smlouvy ze datum. Jelikož žalovaný úvěr nesplatil v dohodnuté době, vzniklo žalobci právo na zaplacení dlužné jistiny 4997,19 tis. Kč, dále poplatků částka, částka a částka za poskytnutí úvěru, za klidné spaní a za presto službu; dále smluvního úroku částka, a také smluvní pokuty částka, jež byla sjednána ve výši 0,1% denně podle čl. VIII/1 smlouvy. Žalobce se rozhodl, že bude smluvní pokutu účtovat pouze za prvních 90 dnů, tedy od 30. května do datum.
Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a každý z účastníků si nesl náklady samostatně. Žalobce mu vyplatil pouze 5 tis. Kč, nikoli celý sjednaný úvěrový rámec 16,9 tis. Kč, jak se má podávat ze smlouvy. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, požadoval žalobce pouze vyplnění dotazníku, žádné listiny předložit nechtěl. Pokud by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 5 tis. Kč se zákonným příslušenstvím, požádal o poskytnutí delší lhůty k plnění tak, aby mohl dobrovolně zaplatit.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci: žalobce jako úvěrující uzavřel datum s úvěrovaným žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž mu vyplatil částku 5 tis. Kč v den uzavření smlouvy (smlouva o úvěru, přehled bankovních transakcí, ověření identity žalovaného na dálku, zpráva banky o výplatě částky 5 tis. Kč). Úvěr byl sjednán jako bezúčelový, s roční procentní sazbou nákladů 2562,54 % a s poplatky (další podstatné ujednání ve smlouvě). Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, přiložil žalobce pouze a jen listinu interní, v níž prohlašuje, že se zabýval příjmy žalovaného (interní listina žalobce, shodné tvrzení žalovaného o absenci překládání listin ke zkoumání úvěruschopnosti).
Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o.z.).
Podle §§ 86 a 87 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že
Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele
(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele
(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
(3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
Podle § 588 oz. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žalobce sice prokázal, že účastníci uzavřeli v tvrzeném postavení úvěrovou smlouvu a že žalovanému úvěr vyplatil, nicméně jeho úvěruschopnost nezkoumal dostatečným způsobem, když po něm nežádal listiny k nákladům na bydlení, případně na splátky jiných úvěrů, přičemž sám žalovaný uvedl, že po něm žalobce žádné listiny nežádal. Interní listina žalobce je nedostatečným důkazem. Celkově vzato žalobce doložil pouze vznik úvěrového vztahu a výplatu úvěru, přičemž tvrdil, že žalovaný úvěr nesplatil. Žalovaný poskytl při jednání shodné tvrzení, že úvěr nesplatil, nicméně jak z listiny žalobce o výplatě úvěru, resp. ze zprávy banky, tak i z tvrzení žalovaného plyne, že vyplacený úvěr činil pouze a jen částku částka.
Pokud však jde o tvrzení a prokázání povinnosti úvěrujícího, jak si počínal při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, byla nedostatečná. Zástupce žalobce se jednání neúčastnil, čímž se připravil o možnost získat poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní k otázce řádného zkoumání úvěruschopnosti. Smlouva o úvěru je tedy ze zákona neplatná, pročež soud přiznal žalobci právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., kdy žalovaný získal jistinu úvěru 5 tis. Kč, kterou musí žalobci vrátit. Vedle popsaného hlavního důvodu neplatnosti by však soud hodnotil jako neplatné též ujednání o úroku a o poplatku za sjednání úvěru, kdy roční procentní sazba nákladů přes 2562% extrémně převyšuje očekávatelnou hodnotu; tedy ujednání o úroku a o poplatku by bylo neplatné též podle § 588 o.z.
Soud tedy výrokem I přiznal žalobci právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru, coby předmětu bezdůvodného obohacení ve výši 5 tis. Kč, a také zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění podle předžalobní výzvy k plnění. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěch a neúspěch obou stran shledal jako obdobný. Lhůtu k plnění určil soud delší podle § 160 o.s.ř. a také podle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. k žádosti žalovaného, aby mohl splnit řádně a včas bez hrozby exekuce. Soud uvážil, že delší lhůta může být prospěšná i pro věřitele, jestliže nebude muset přistupovat k nucenému výkonu rozhodnutí.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze.
Nesplní-li povinný účastník povinnosti podle rozsudku řádně a včas, bude se moci oprávněný domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí, nebo exekučním návrhem.