Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 3/2025-34

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 26.6.2025 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci

žalobkyně

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

o 31 988,01 Kč s příslušenstvím, takto:

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 600 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 23.4.2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně žádala na žalovaném zaplacení 20 388,01 Kč s kapitalizovaným úrokem 899,21 Kč a s úrokem 8 % ročně z částky 13 432,46 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, jakož i v části, v níž žalobkyně žádala na žalovaném zaplacení úroků z prodlení nad rozsah úroků z prodlení přisouzených výrokem I. tohoto rozsudku

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 600 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 23.4.2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně žádala na žalovaném zaplacení 20 388,01 Kč s kapitalizovaným úrokem 899,21 Kč a s úrokem 8 % ročně z částky 13 432,46 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, jakož i v části, v níž žalobkyně žádala na žalovaném zaplacení úroků z prodlení nad rozsah úroků z prodlení přisouzených výrokem I. tohoto rozsudkuIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 5. 10. 2024 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 31 988,01 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 787,15 Kč, s kapitalizovaným úrokem 899,21 Kč , s úrokem z prodlení z částky 14 093,26 Kč ve výši 15% ročně za dobu od 23.4.2024 do zaplacení, s úrokem 8% ročně z částky 13 432,46 Kč od 23.4.2024 do zaplacení, to vše na základě smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel 9. 12. 2022 s věřitelem (právnická osoba.), a na základě níž věřitel poskytl žalovanému 15 000 Kč, na níž žalovaný zaplatil 3 400 Kč. Věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, jíž žalovaný přes výzvu již ničeho nezaplatil.

2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek , , v platném znění, dále „ “, poté, co byl vydaný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované. Soud účastníkům tento postup podle , navrhl a současně sdělil právní názor (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 18), z něhož následně v tomto rozhodnutí vycházel.

3. Žalobkyně stručně shrnuto uvedla (č.l. 2 až 4 p.v. a č.l. 22 až 27), že věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které ověřil podle vyžádaných dokladů (pracovní smlouva, potvrzení od zaměstnavatele), a nahlédnutím do veřejných registrů, přičemž věřitel neměl důvod pochybovat o údajích poskytnutých žalovanou. Žalovaný uvedl výši svého příjmu ze zaměstnání v částce 24 650 Kč a výši svých měsíčních výdajů v částce 9 940 Kč, které byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu a potvrzení zaměstnavatele.

Soud ze spisu zjistil tyto skutečnosti.

4. Věřitel (právnická osoba.) poskytl žalovanému 14. 10. 2022 15 000 Kč (č.l. 2 p.v., na níž žalovaný zaplatil hned 15.10.2022 2 000 Kč (č.l. 24) a pak celkem 3 400,-- Kč. Věřitel a žalovaný totiž uzavřeli dne 14. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru (č.l. 10), na základě níž věřitel poskytl žalovanému 15 000 Kč s tím, že mu žalovaný ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč zaplatí celkem 27 888Kč, tj. navýšení o 12 888 Kč, tedy o 85,9 %, což představuje navýšení 73,65 % ročně (vynásobením podílem 12 měsíců v roce ku 14 měsícům splácení), při uváděné RPSN 272,44% (č.l. 10 p.v.). Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného (č.l. 25) věřitel uvažoval čistý měsíční příjem ve výši 24 650 Kč, přičemž vycházel z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Z potvrzení o výši příjmu vyplývá, že byly prováděny blíže nepopsané srážky z výkonu rozhodnutí 1 500,-- Kč (č.l. 27), přičemž žalobkyně současně uvedla, že výdaje byly zkoumány z výpisu z bankovního účtu, který předložen nebyl. Náklady měly činit 9.940,-- Kč měsíčně, z čehož 1 500 Kč měla činit blíže neoznačená srážka . Použitelný příjem tak měl být 14 710 Kč, z nějž bylo třeba platit měsíční splátku téměř 1 992 Kč. Žalobce nedoložil, jak konkrétně byla úvěruschopnost věřitelem vyhodnocena. Žalobce též nedoložil, zda a jak zkoumal způsob, jímž žalovaný splácí dosavadní závazky; na žalované bylo přitom splnění jiného závazku vymáháno exekučně. Dluh žalovaný nesplnil a věřitel pohledávku postoupil žalobkyni, což žalovanému oznámil.

Právní posouzení

5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ( ).

6. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( cit. zákona).

7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje ( ). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek ( ).

8. Protiprávního jednání v podobě přečinu lichvy se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní ( ).

9. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru ( ).

10. K občanskoprávní skutkové podstatě lichvy nemůže být k dispozici ustálená judikatura, neboť zákon platí relativně krátkou dobu. Současně si je soud rovněž vědom, že uplatňování občanského a trestního práva má v zásadě autonomní povahu. Avšak s ohledem na princip harmonie soudních rozhodnutí a souladnosti individuálních aktů veřejné moci nelze judikaturu obou tradičních právních odvětví navzájem zcela přehlížet. Jednání, které trestní právo (kteréžto je krajní právním prostředkem), zapovídá, tedy je kvalifikuje jako protiprávní, stěží může právo soukromé aprobovat (pozn. opačně to neplatí – soukromoprávní protiprávnost s ohledem na subsidiaritu trestní represe nezakládá bez dalšího trestní protiprávnost). Platí-li v trestním právu, že při posuzování zákonného znaku poměru plnění je vedle výše úroku třeba přihlížet i k zajištění a k ostatním akcesorickým závazkům (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno dostupná na: www.nsoud.cz), pak toto posouzení není v civilním řízení zcela bez významu (srov. podobně kupř. rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn.: Anonymizováno.

11. Věřitel vyplatil žalovanému 15 000 Kč, s tím, že mu žalovaný do 14 měsíců vrátí tuto částku navýšenou o 86 %, tj. navýšení o 74 % ročně (viz výše bod [5]). Protože žalovaný údajně vrátil věřitelce 2 000 Kč druhý den po uzavření smlouvy, je otázkou, zda ve skutečnosti nebylo poskytnuto jen 12 000 Kč, tak jak bylo zjištěno v jiných věcech týkajících se úvěrů tohoto věřitele což by právě uvedenou kalkulaci zvýraznilo k ještě většímu hrubému nepoměru plnění.

12. Soud konstatuje, že žalobkyně uplatnila u soudu pohledávku ze smlouvy lichevní povahy (viz výše bod [10]). To vše bez přiměřené vazby na cenu peněz na mezibankovním trhu. Navýšení požadovaných plnění se jeví neúměrným, byť by byla zohledněna doba trvání vztahu a výše jistiny, či způsob kontraktace, což jsou obecně faktory zvyšující faktickou cenu peněz, z důvodu rizikovosti a uplatnění fixních transakčních nákladů. I tyto faktory totiž musí být dány individualizovaně, nikoli paušálně.

13. Mezi prvky, které indikují poskytování peněz v lichevním schématu, patří i povýtce formální posuzování schopnosti dlužníka splácet úvěr. Soud si je vědom, že šíře a hloubka posuzování úvěruschopnosti a s tím souvisejících nákladů je spojena s výší poskytovaného úvěru. Jinými slovy závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, resp. vynaložení odborné péče musí být činěn s respektováním zásady proporcionality. Žalobkyně nepředložila žádnou z listin (viz výše bod [5]), z níž by bylo možné čerpat ověřené údaje o výdajové situaci dlužníka. Opticky nízká splátka byla patrně neúnosná.

14. Relevance posouzení úvěruschopnosti na základě kritického přístupu k údajům sděleným dlužníkem plyne ze směrnice EP a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru (čl. 22 odst. 1 a čl. 23, jakož i čl. 8: „Member States shall ensure that, before the conclusion of the credit agreement, the creditor assesses the consumer's creditworthiness on the basis of sufficient information, where appropriate obtained from the consumer and, where necessary, on the basis of a consultation of the relevant database“; 6), kterou je třeba užít ( ve spojení s a odst. 1 , y ČR) při výkladu a aplikaci a Evidentním důvodem neplatnosti tak bylo neprokázání vynaložení odborné péče posouzení úvěruschopnosti žalované dle , kdy tato ustanovení je třeba vykládat mj. v souladu s a citované směrnice EP a Rady. Spotřebitel není ani jediným ani prvotním a ani dostatečným zdrojem informací pro posouzení úvěruschopnosti (srovnej výše citované anglické znění příslušné směrnice, dle něhož je spotřebitel zdrojem těch informací, kde je to vhodné). V každém případě však platí, že získané údaje o příjmech a výdajích, opřené o konkrétní doložené informační zdroje, je třeba vyhodnotit s odbornou péčí. Jiný výklad ani není možný. Sankce neplatnosti jednak chrání každého individuálního spotřebitele, ale slouží rovněž obecnému zájmu na fungujícím úvěrovém trhu.

15. Pro posuzování úvěruschopnosti a k hrubému nepoměru plnění či výši úroků je k dispozici dlouhodobě publikovaná metodika ČNB, která je volně dostupná na jejich internetových stránkách. Soud vychází z předpokladu, že věřitel jako profesionál v oblasti poskytování úvěru je s těmito požadavky seznámen; je zavedeným podnikatelem v oblasti půjček s dlouhodobou praxí a není potřeba jej zvláště v tomto směru poučovat. Úvěrový podnikatel, který hodlá dostát požadavkům kladeným na vynaložení odborné péče, má dostatek relevantních informací o náplni tohoto relativně neurčitého pojmu. Odpovědné věřitelské posuzování schopnosti zájemce o úvěr dostát svým závazkům, tedy úvěruschopnosti (či též kredibility), bylo spojeno s úvěrovým financováním od jeho samotných počátků. Tato posuzovací schopnost byla jednou z nejvýznamnějších dovedností (či aktivem) věřitele, neboť jejím uplatněním věřitel snižoval rizikovost úvěrové transakce, s cílem zachování výhledů na uvažovaný zisk, který je smyslem bankovního (úvěrového) podnikání. Pokud by byla úvěruschopnost posuzována jen formálně, byla by i budoucí vynutitelnost úvěrového závazku pouze formální. Nahlíženo z obecnějšího právního hlediska je posuzování kredibility splněním prevenční povinnosti svého druhu.

16. Proto soud konstatuje, že žalobkyně u soudu vymáhala pohledávku z úvěru, který věřitel poskytl, aniž by doložil vynaložení odborné péče při posuzování úvěruschopnosti (viz výše body [5 a 13]). Věřitel kalkuloval s nedoloženými náklady. Žalobkyně nepředložila žádnou z listin, o něž se nákladová bilance opírá, ačkoli lze rychle, snadno a levně pořídit elektronickou kopii jakékoli y, která pak je standardní součástí úvěrové dokumentace. Není rovněž zřejmé, jak věřitel prověřoval, zda se žalovaný nechce nově zadlužit jen proto, aby splatil předchozí dluh, který byl vymáhán exekučně, což je, při absenci dalších skutečností, indikace vysoce rizikového dlužnického chování, na nějž musí zareagovat každý věřitel vynakládající odbornou péči při posuzování úvěruschopnosti. Žalobkyně nepředložila vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného opřené o konkrétní informační zdroje. Úvěrová smlouva je neplatným jednáním.

K neplatnosti právního jednání

17. Soud konstatuje na základě výše uvedených závěrů (viz výše body [11 až REF _Ref106175652 \r \h 16]), že žalobkyně soudně vymáhá pohledávku lichevní povahy, která zjevně využívá nezkušenost a též lehkomyslnost dlužníka, a vymáhá pohledávku z úvěru, u něhož nedoložila vynaložení odborné péče při posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Jde o úkon, který nelze považovat za platný.

18. Sankci neplatnosti právního jednání nelze užít mechanicky, bez zvážení sledovaného účelu (srov. i ). Účelem razantního zásahu do svobody vůle věřitele a dlužníka v podobě sankce neplatnosti je zvýšení odpovědnosti věřitele. Úvěr byl poskytnut v situaci, kdy byla cena peněz dlouhodobě nízká (srov. např. statistiky spotřebních úvěrů České národní banky „Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR“, dostupnou na: www.cnb.cz), což pravděpodobně některé věřitele mohlo vést k nabízení peněz subjektům, jejichž kredibilita by za standardních podmínek vedla věřitele k závěru, že úvěr nebude dobytný. Dalším účelem sankce neplatnosti je zabránění přenášení povinnosti péče věřitele o faktickou vynutitelnost úvěrového závazku, k povinnosti státu zajišťovat vynucování dlužnických závazků, které mají bez odpovědného posouzení úvěruschopnosti od počátku jen formální povahu. Bezvýhradná zákonná vynutitelnost formálního závazku by snižovala riziko úvěrového podnikatele na úkor nákladů, které stát vynakládá na mašinerii soudního vynucování (srov. v ekonomické teorii pojem „morální hazard“ na straně věřitele). Nelze rovněž zcela opomenout, že při překročení určité kritické hranice četnosti takových případů, je ve svém důsledku zahlcována vynucovací kapacita státu na úkor ostatních věcí. Naznačené účely plynou i z důvodové zprávy k zákonu o spotřebitelském úvěru (srov. důvodovou zprávu k , na www.psp.cz, parlamentní tisk č. hodnota, volební období 2010-2013), které soud uvádí jen pro ilustraci (srov. však např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2.2019, sp. zn. ).

19. Věřitel z lichevního schématu nemůže požadovat soudní ochranu takového nároku poukazem na požadavek spravedlivého uspořádání vztahů se spotřebitelem. Dlužník je samozřejmě povinen zaplatit věřiteli to, co od něj skutečně přijal, včetně zákonné sankce za prodlení, která je v současné době násobně vyšší, než je cena peněz či běžně dostupný zhodnocovací úrok. Ani smluvní pokuty a sankce při prodlení u dlužníka s nízkou bonitou díky své výši nevedou k naplnění úvěrového vztahu (řádné splacení úvěru), ale naopak jeho naplnění brání, neboť to, co dokáže dlužník zaplatit, pohltí tato plnění, jež mají mít podpůrnou povahu.

20. Smlouva, o níž žalobkyně opírá svůj nárok, je neplatná podle a 588 ve svém celku, neboť úvěrový vztah je komplexním nedělitelným právním vztahem, tvořeným souborem provázaných a vzájemně podmíněných práv a povinností. Jednoznačná sankce neplatnosti je zde stanovena veřejnoprávní normou. Při soudním vymáhání nelze dosáhnout aprobace neplatného právního jednání komplexní povahy tím, že se v jednotlivém případě uplatní jen část nároků, anebo tím, že soud dle vlastní úvahy vybere ty které části takového jednání, které ještě bude v dané chvíli a na základě konkrétních skutkových zjištění považovat za (ještě) vyhovující zásadě přiměřenosti.

21. Vyhodnocení úvěruschopnosti je předsmluvní povinností věřitele, při jejímž nesplnění není smlouva jako celek uzavřena platně.

Závěr

22. Žalovaný obdržel od věřitele 15 000 Kč, z nichž vrátil 3 400 Kč a stále tak dluží 11 600 Kč. Žalobkyně má právo podle na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 600 Kč, včetně úroku z prodlení daného a , za dobu od uplynutí přiměřené doby pro vrácení dluhu do zaplacení. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části, tj. v rozdílu mezi částkami přisouzenými tímto výrokem a částkami žalobou požadovanými, včetně dalších položek komplexního úvěrového vztahu (viz body [1 a REF _Ref106175734 \r \h \* MERGEFORMAT 20] a též nař. vl. ), žalobu zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , , v platném znění, dále „ “, kdy žalované, která měla v řízení větší úspěch, náklady řízení nevznikly, a soud proto rozhodl, že žádný u účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

24. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.