Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 290/2024-23
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 88 021,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 300 Kč od 11. 4. 2024 [správně: 10. 11. 2023] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 44 721,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 8 245,94 Kč, úroku ve výši 6 126,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do 10. 4. 2024 [správně: 9. 11. 2023] a úroku 20,79 % ročně z částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 300 Kč od 11. 4. 2024 [správně: 10. 11. 2023] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 44 721,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 8 245,94 Kč, úroku ve výši 6 126,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do 10. 4. 2024 [správně: 9. 11. 2023] a úroku 20,79 % ročně z částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 88 021,94 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 25. 4. 2021 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 48 000 Kč, které se zavázal vrátit prostřednictvím 21 měsíčních splátek společně s poplatkem ve výši 50 210 Kč sestávajícím z úroku ve výši 35 892 Kč (s úrokovou sazbou 20,79 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za splácení v hotovosti ve výši 10 109 Kč nejpozději do 25. 1. 2023. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 19. 5. 2021, přičemž vrátil pouze 4 700 Kč. Žalobkyně tak celkem požaduje: jistinu ve výši 43 300 Kč, dlužný poplatek ve výši 44 721,94 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 126,41 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 245,94 Kč, úrok ve výši 20,79 % ročně z dlužné částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupeny na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 15. 2. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání nedostavil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř.
3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 25. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi částku 48 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Zákazník se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 47 501 Kč prostřednictvím 21 měsíčních splátek ve výši 4 677 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 69 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Z tabulky umoření soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru (žalovaný uhradil celkem 4 700 Kč). K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o úvěr). Tato karta byla žalovaným i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne 23. 4. 2021. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Takto bylo uvedeno, že žalovaný žádá o úvěr ve výši 20 000 Kč, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil ve vlastním bydlení, má středoškolské vzdělání. Žalovaný vyživoval jednu osobou a vlastnil auto. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 23 512 Kč čistého měsíčně. Další příjmy domácnosti činily 50 000 Kč. Výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti potvrzení o příjmu. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaný při žádosti uvedl, že je tvoří 2 574 Kč.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky (oznámení bylo odesláno 27. 10. 2023) a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 107 319,24 Kč nejpozději do 1. 3. 2024.
5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne 25. 4. 2021, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 48 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 21 měsíčními splátkami ve výši 4 677 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 69 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný závazky splnil pouze částečně, když uhradil pouze 4 700 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, oznámením ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2024.
6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnilyli obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/201539 , dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Ze zákaznické karty vyplněné se žalovaným před poskytnutím úvěru však vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně měla ověřit příjem oproti potvrzení o příjmu a dále vyšla z nereálně vysokých příjmů (další příjmy ve výši 50 000 Kč nebyly doloženy ani upřesněny) a nereálně nízkých výdajů žalovaného ve výši pouze 2 574 Kč měsíčně; tyto výdaje podle obsahu zákaznické karty ani neověřila. Žalovaný v kartě uvedl, že vyživuje dítě, čemuž také neodpovídají tak nízké výdaje. Soud dále zjistil, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru minimálně 9 exekucí, což by měla právní předchůdkyně žalobkyně při řádné péči zjistit z bankovních a nebankovních registrů. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
13. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 48 000 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 4 700 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.
14. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 43 300 Kč (tj. částku jistiny sníženou o částečné úhrady) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne 10. 11. 2023 (počátek prodlení je určen podle lhůty v oznámení o postoupení pohledávky; oznámení bylo odesláno 27. 10. 2023 a podle § 573 o.z. se má za to, že bylo doručeno dne 30. 10. 2023 a lhůta k plnění v délce 10 dnů tak uplynula dne 9. 11. 2023), neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
15. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: uhrazené jistiny a poplatků ve výši 44 721,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 245,94 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 126,41 Kč, úroku ve výši 20,79 % ročně z částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a úroku z prodlení z částky 43 300 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023.
16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 88 021,94 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 43 300 Kč, tj. ze 49 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 44 721,94 Kč, tj. z 51 %. Jelikož je poměr úspěchu účastníků vyrovnaný, tak soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
17. Soud v písemném vyhotovení rozsudku opravil chybu ve výroku rozsudku, se kterou byl rozsudek vyhlášen. V uvedeném případě se jedná o chybu v psaní, když soud uvedl chybné datum vymezení zákonného úroku z prodlení odvislé od data splatnosti. Z tohoto důvodu soud postupoval podle § 164 o. s. ř. o. s. ř. a uvedenou chybu opravil ve výroku I. i II.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.