Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 208/2024-49
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 11 124 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 264 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 264 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 2 036 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 300 Kč od 30. 6. 2023 do 22. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 036 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, částky 2 500 Kč, částky 1 824 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 264 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 264 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 2 036 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 300 Kč od 30. 6. 2023 do 22. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 036 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, částky 2 500 Kč, částky 1 824 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 9 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 300 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a smluvní pokuty 1 824 Kč vyčíslenou jako 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 30. 6. 2023 do 15. 5. 2024. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela dne 8. 4. 2023 s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku společně s poplatkem 1 300 Kč do 29. 6. 2023. Žalovaná však na dluh uhradil jen 736 Kč a nadále dluží žalované nároky.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 8. 4. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku (prostřednictvím pin kódu) smlouva o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované 8 000 Kč a žalovaná se zavázala po čase částku 8 000 Kč vrátit společně s poplatkem 1 300 Kč do 8. 5. 2023 (smlouva o zápůjčce včetně všeobecných podmínek). Žalobkyně přenechala částku 8 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu dne 8. 4. 2023 (výpis z bankovního účtu žalobkyně). Bankovní účet č. č. účtu je veden na jméno žalované (zpráva právnická osoba). Na bankovní účet žalované byla platba 8 000 Kč od žalobkyně připsána dne 8. 4. 2023 (výpis z bankovního účtu žalované). Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 23. 8. 2024, č.j. spisová značka k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení a k doplněného označila důkazy ve vztahu ke skutečnosti, jakým způsobem před uzavření smlouvy s žalovanou posuzovala její úvěruschopnost. Žalobkyně sdělila, že tyto skutečnosti doplňovat nebude a žádala, aby jí soud přiznal plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Ačkoliv bylo žalobkyní předloženo několik upomínek ze dne 6. 7. 2023, 13. 7. 2023, 20. 7. 2023, 29. 7. 2023, 13. 8. 2023, žádná z nich neobsahovala doklad o jejich odeslání. (upomínky na čl. 19 až 23). Žalované byla doručena až předžalobní výzva ze dne 16. 4. 2024, kterou byla vyzvána k zaplacení do tří dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby). Jelikož byla tato výzva předána k poštovní přepravě dne 16. 4. 2024 (podací lístek), vzal soud za prokázané, že výzva byla dle § 573 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) doručena dne 19. 4. 2024 a lhůta k zaplacení uplynula dne 22. 4. 2024.
Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř. ) a konstatoval, že shora uvedené listin y prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Soud neměl pochybnosti o vůli účastníků uzavřít smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku, neboť peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalované, přenechání peněz korespondovalo s uzavřením smlouvy. Ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou posuzovala její úvěruschopnost a za tím účelem vyžadovala a ověřovala údaje od žalované.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.
Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byla přenecháním částky uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z., kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované zastupitelnou věc (peníze) a žalovaná se zavázala po čase věc vrátit. (do 8. 5. 2023). Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno. Důsledkem porušení povinnosti žalobkyně je dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutní neplatnost smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 8 000 Kč, nichž odečetl uhrazených 736 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výši 7 264 Kč. Ostatní nároky odvíjející se od neplatné smlouvy (poplatek 1 300 Kč, smluvní pokuta 1 824 Kč, náklady na vymáhání 2 500 Kč) byly nedůvodné. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části jistiny (736 Kč) a nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání výrokem II zamítnuta.
Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1 , odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1 , odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nesplnila dluh ani poté, co byla žalobkyní vyzvána k úhradě výzvou do 22. 4. 2024, ocitla se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 14,75 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 23. 4. 2024 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta.
O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť účastnici měli vyrovnaný úspěch a neúspěch, a proto žádnému z účastníků soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.