Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 83/2025-24

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

o zaplacení 45 882,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jakož i částku částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jakož i částku , částka, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení celkem částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše částka s možností postupného čerpání. Úvěr byl žalované poskytnut dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná nedodržela svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou splátek, načež žalobkyně přikročila k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyni dluží jistinu ve výši částka, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši částka a smluvní úrok ve výši částka, jakož i poplatky za doplňkové služby „Anonymizováno“ ve výši 263,28‬ Kč, „Anonymizováno Anonymizováno“ ve výši částka a „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“ ve výši částka, celkem tedy částku částka. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalované bez odezvy.

2. Žalovaná vyjádřila s žalobou nesouhlas. Potvrdila, že s žalobkyní opravdu uzavřela výše uvedenou úvěrovou smlouvu, rozporovala však výši žalobou uplatněné pohledávky, majíc za to, že žalobkyni ve skutečnosti uhradila během 3 měsíců od čerpání částku ve výši částka, následně dalších částka. Na podporu svého tvrzení přiložila výpis z portálu žalobkyně ke svému úvěrovému účtu. Nárok žalobkyně žalovaná označila za lichvu.

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené mezi účastníky dne datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou pravidelných denních splátek, jejichž aktuální výše byla určena podle vzorců obsažených v čl. 5 všeobecných obchodních podmínek, jak soud zjistil z jejich obsahu, jakož i z předpisu denních splátek. Dále byla sjednána pevná denní úroková sazba ve výši 0,866 %. Úvěr měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k datum.

4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že první tranše úvěru ve výši částka byla žalované bezhotovostně poskytnuta na bankovní účet č. č. účtu, sjednaný ve smlouvě, a sice dne datum, druhá tranše úvěru ve výši částka pak týmž způsobem dne datum.

5. Z žalovanou předloženého výpisu z portálu žalobkyně k předmětnému úvěrovému účtu (historie splátek a výběrů) soud zjistil, že žalované byly poskytnuty úvěrové prostředky v souhrnné výši částka, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila celkem částka v období od datum do datum.

6. Z dopisu (emailové zprávy) ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru pro prodlení žalované v trvání 120 dnů s úhradou nejstarší neuhrazené splátky. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum, podanou k poštovní přepravě téhož dne (doloženo podacím lístkem).

7. Podle , (dále též „o. z.“), platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a sice pro její rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

10. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaná v závazkovém vztahu vystupovala v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit úvěrujícímu částku spolu s úrokem v denní výši 0,866 %, tj. s ročním úrokem ve výši přibližně 316 %. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky (540 denních splátek po částka, tj. celkem částka). Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.

11. Ve světle řečeného tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy, neboť tím dochází k celkovému neúměrnému navyšování prostředků, které je úvěrovaný povinen úvěrujícímu v souvislosti s poskytnutím úvěru vrátit. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala od žalobkyně peněžitá plnění v celkové výši částka, aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná případně obohatila (§ 2991 odst. 1 o. z.). V řízení však vyšlo najevo, že žalovaná ve prospěch žalobkyně uhradila celkem částka, tedy více, než se jí od žalobkyně dostalo. Bezdůvodné obohacení tak bylo žalovanou žalobkyni vráceno. Žalobkyně výpis ze svého portálu k dané úvěrové smlouvě, předložený žalovanou a přeposlaný žalobkyni soudem, nezpochybnila, resp. se k němu nijak nevyjádřila. Za této situace soud žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

12. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení , tj. na procesním úspěchu žalované. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, resp. jejich úhradu žalovaná nepožadovala, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.