Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 216/2024-31

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 7 950 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 24. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 383,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 24. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 383,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 950 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno poskytla dne datum žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč poté, co přezkoumala úvěruschopnost žalovanému a ověřila jeho totožnost prostřednictvím tzv. ověřovací platby ve výši 1 Kč z účtu žalovaného č. č. účtu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků na dálku. Žalovaný se dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo (dále jen „Smlouva“) zavázal zaplatit žalobkyně smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a žalovaný měl každý měsíc, vždy nejpozději k 2. dni v měsíci, splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínán, v poslední upomínce ze dne 3. 3. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 6. 3. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl upomínán i formou předžalobní upomínky ze dne 13. 9. 2024. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 7 950 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 5 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p.m. za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 000 Kč splatných dne 6. 3. 2024, to vše s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně ode následujícího po dni splatnosti úvěru. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě ve výši 0,1% denně z jistiny za každý den prodlení, tedy od 7. 3. 2024 do odeslání předžalobní výzvy dne 13. 9. 2024 v kapitalizované výši 950 Kč. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby jej soud v části jistiny posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, na jejíž účet byla dlužná částka poukázána.

Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 5 000 Kč na účet žalovaného č. č. účtu, částky i vlastnictví účtu žalovaným ověřil soud i dotazem u Fio banky, a.s. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 5 000 Kč kdykoliv v průběhu trvání smlouvy a dále, že sjednaný úrok ve výši 40 % p.m. bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Pro případ prodlení s vrácením poskytnutého plnění měl žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady žalobkyně, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu 0,1% denně z částky, ohledně které bude žalovaný v prodlení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil na úvěr ničeho. Dopisem ze dne 3. 3. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru a vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 16 603 Kč do 3 dnů od doručení dopisu, jehož odeslání však v řízení nebylo prokázáno. V předžalobní výzvě ze dne 13. 9. 2024 prokazatelně odeslané téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 17 970,08 Kč ve lhůtě tří dnů.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu 395 , (dále jen „o. z.“).

V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že Smlouva je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného úroku za poskytnutí úvěru, který činil 40 % p. m., což představuje roční úrokovou míru 480 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB ARAD – Systém datových řad. V době uzavření Smlouvy činila průměrná RPSN 9,89 % ročně a obvyklý úrok 9,27 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková míra 480 % ročně přesahuje obvyklý úrok více než padesátinásobně. Jednotlivá ujednání smluv o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého úroku by žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.

Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 5 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na účet částku ve výši 5 000 Kč, žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, částku 5 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě tří dnů prokazatelně v rámci předžalobní výzvy odeslané dne 13. 9. 2024, dne 18. 9. 2024 byla výzva žalovanému doručena podle o. z., do 23. 9. 2024 měl žalovaný plnit a od 24. 9. 2024 je v prodlení podle 958 o. z. a žalobkyně má tedy od tohoto dne právo i na úrok z prodlení ve smyslu o. z. ve výši vyplývající z ustanovení , a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.).

Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 383,86 Kč, přičemž tato částka představuje 25,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.