Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 371/2024-40

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupen advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 253 017,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka

s kapitalizovaným úrokem ve výši částka

s úrokem ve výši 12,95 % ročně z částky částka od datum do zaplacení

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka

se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení z částky částka, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částkas kapitalizovaným úrokem ve výši , částkas úrokem ve výši 12,95 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacenís kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částkase zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a od , datum, do zaplacení z částky , částka, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že dne datum uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka. Roční úroková sazba byla sjednána na 12,65 % p. a. Žalovaný se zavázal úvěr splácet řádně a včas v 96 pravidelných splátkách ve výši částka měsíčně. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku částka. Žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky částka sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků za pojištění ve výš částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut účtovaných ve výši částka. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústním jednáním konaným u zdejšího soudu bez omluvy nedostavil.

3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Ze smlouvy o úvěru, z úvěrových podmínek a z přehledu čerpání a splátek vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 12,65% ročně v 96 měsíčních splátkách po částka. Na úvěr uhradil celkem částka. Výzvou k zaplacení včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení úvěru a následně k datum úvěr zesplatnila. Předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

5. Při jednání dne datum byla žalobkyně poučena dle ) , že je povinna doplnit tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a k tomu označit důkazy, zejména jakým způsobem byla ověřovány příjmy a výdaje žalovaného. V případě, že tyto důkazy dle poučení neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení. V takovém případě soud poučuje o možnosti absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a jiného právního posouzení věci v rámci bezdůvodného obohacení.

6. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila žalobkyně metodiku posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kde je obecně popsáno, jakým způsobem žalobkyně postupuje při zkoumání úvěruschopnosti klientů. Z úvěrové karty bylo prokázáno, že žalovaný k úvěru uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné děti. Příjem od zaměstnavatele má částka, příjem ostatních členů domácnosti je částka a měsíční výdaje domácnosti činí částka. Dále z karty klienta vyplývá, že byly provedeny lustrace ohledně dluhů žalovaného s negativním výsledkem.

7. Z výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že v květnu Anonymizováno byl počáteční zůstatek částka, přičemž konečný zůstatek byl ve výši částka (rozdíl částka), přičemž od zaměstnavatele obdržel žalovaný příjem ve výši částka a dále jsou jako příjmy zaznamenány platby od fyzické osoby v celkové výši částka.

8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen „o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalovaného prověřila prostřednictvím odborných pracovníků a doložila důkazy v podobě úvěrové karty klienta a výpisu z bankovního účtu žalovaného. Soud má nicméně za to, že ani z uvedených a provedených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele řádně zkoumala, neboť z výpisu z účtu za předcházející období je zřejmé, že žalovaný nemá měsíčně k dispozici volné finanční ve výši sjednané měsíční splátky.

19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, [PR Anonymizováno s. Anonymizováno], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

20. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR-právnická osoba. v. Anonymizováno). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

22. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka, na kterou žalovaný žalobkyni dosud uhradil částku v souhrnné výši částka, a proto je povinen zbylou částku ve výši částka žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky částka, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná, poplatků a smluvních pokut, které mají oporu v neplatné smlouvě, soud žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že jejich náhradu soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku Kč. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka částka sestávající z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši částka, dále z odměny advokáta ve výši částka za 5 úkonů právní služby podle (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba a účast na dvou jednání před soudem) ve spojení s . vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „ “), přičemž odměna za jeden úkon činí částka, dále z hotových výdajů za těchto 5 úkonů ve výši částka za každý úkon dle advokátního tarifu, tj. celkem částka, dále z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne datum a datum z adresa a zpět (s tím, že dne datum žalobkyně uplatňovala pouze ½ nákladů na dopravu, neboť téhož dne měla u OS v Benešově další jednání), kdy cestovné k jednání dne datum představuje částku částka (celkem hodnota km vykonaná osobním automobilem tovární značky Anonymizováno Anonymizováno, při průměrné spotřebě benzinu 5,3 l na 100 km, ceně benzinu částka/l, sazbě částka/km), a dále cestovné k jednání dne datum částku částka (celkem hodnota km vykonaná osobním automobilem tovární značky Škoda, při průměrné spotřebě benzinu 4,5 l na 100 km, ceně benzinu částka/l, sazbě částka/km – žádána ½ nákladů), podle advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu v počtu čtyř půlhodin po částka (celkem částka) podle a 3 advokátního tarifu uplatňované při jednání dne datum. Žalobkyni náleží 21 % DPH z odměny, náhrady hotových výdajů a cestovného ve výši částka. Žalobkyni přitom náleží 42 % z částky částka, protože byla úspěšná ohledně částky částka (71 %) a neúspěšná ohledně částky částka (zohledněny rovněž kapitalizované úroky, takže celkový předmět řízení částka) (29 %), celkem tedy náklady ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).