Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 44/2025-26
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 29 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 26. 10. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 624 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 26. 10. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 624 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 29 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČ: IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru č. číslo, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 30 dnů. Úvěr byl poskytnut žalované bezhotovostně na její bankovní účet ze kterého odeslala verifikační platbu, ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen ani z části. Ve smlouvě o úvěru byl sjednán smluvní úrok, jehož sazbu žalobkyně v žalobě nespecifikovala, dále zde byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, poplatky za odeslání upomínek a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání dlužné pohledávky, veškeré tyto nároky žalobkyně požaduje, a to v těchto částkách:
- 25 000 Kč – dlužná jistina úvěru
- 5 272 Kč- dlužný úrok
- 4 325 Kč – dlužná smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky
- 100 Kč – dlužné účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání dlužné pohledávky
Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v kapitalizované podobě v částce 1 767,12 Kč, a to za období od 15.12.2023 do 4.06.2024 z dlužné jistiny úvěru, dále úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 25 000 Kč) za období od 8.06.2024 do zaplacení. Žalovaná byla upomínkou vyzvána k úhradě dluhu.
Žalovaná k žalobě uvedla, že úvěr jí byl poskytnut pouze na základě předložení občanského průkazu, bez nutnosti doložení příjmů a ověření její úvěruschopnosti. Z tohoto důvodu trvala na zamítnutí žaloby.
Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. .
Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listin u nazvanou „Smlouva o úvěru č. hodnota“ ze dne datum a dodatek ke smlouvě ze dne datum. Na základě Smlouvy včetně dodatku měl být žalované poskytnut úvěr nejprve ve výši 6 000 Kč, a následně navýšen na částku 25 000 Kč. Ze smlouvy vyplývá sjednaná splatnost úvěru do 30dnů. Ve smlouvě byl ujednán úrok 279.83 % ročně. Předžalobní výzva ze dne 17.10.2024 byla žalované zaslána prokazatelně 21.10.2024. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho. Soud dále dospěl k závěru, že Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14.06.2024.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:
Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (který do právního řádu ČR zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, spotřebitelský úvěr následně poskytne, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s výše uvedenými pravidly, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v přiměřené lhůtě.
Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného úroku v částce 5 272 Kč a sjednaných poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou, tedy do 30 dn§ od poskytnutí úvěru. Žalovaná před podáním žaloby neuhradila ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze jistiny poskytnutého úvěru, neboť Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení, týkající se skutečností spočívajících v naplnění shora citovaných ustanovení Zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně, resp. její předchůdkyně nesplnila povinnost uloženou jí v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu nedoložila, zda zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalované. Žalovaná vznesla námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť úvěr jí byl poskytnutu bez zjišťování možnosti úvěr splácet. Soud tedy z tohoto důvodu považuje smlouvu za neplatnou.
Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 25 000 Kč, které má soud za prokázané i s ohledem na postoj žalované, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované na její bankovní účet částku ve výši 25 000 Kč, žalovaná žalobkyni neuhradila před podáním žaloby ničeho, částku 25 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena.
Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaná byla poprvé vyzvána k plnění prokazatelně upomínkou ze dne 21.10.2024, písemnost byla žalovanému odeslána téhož dne, následujícího třetího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, od 25.10.2024 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 26.10.2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 , a to s ohledem na počátek prodlení žalované. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní,
Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 624 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 172 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.