Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 322/2024-30

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 23 960 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3 960 Kč, úroku z prodlení z částky 3 960 Kč ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 15 % ročně od datum do datum a úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 0,25 % ročně od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 358,84 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 3 960 Kč, úroku z prodlení z částky 3 960 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, a úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 0,25 % ročně od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 358,84 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 23 960 Kč s příslušenstvím s odůvodněním na to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO: IČO, (dále pouze „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru, včetně jejího dodatku ze dne datum a ze dne datum, kterými došlo k navýšení úvěrové částky, na základě kterých byl původní věřitelkou žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal původní věřitelce vrátit společně se sjednaným příslušenstvím, kdy celková částka k vrácení byla stanovena částkou 23 300 Kč, nejpozději do datum. Žalovaný jistinu úvěru včetně jejího příslušenství včas a řádně nesplatil, s jejich zaplacením se dostal do prodlení, kdy žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum se po něm podanou žalobou domáhá zaplacení jednak nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, nesplacených úroků ve výši 3 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 660 Kč a úroků z prodlení z uvedené částky počínaje od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci byl v průběhu soudního řízení nečinný.

3. Soud ve věci jednal a věc rozhodl podle , (dále jen „ “) bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvu o úvěru č. hodnota ze dne datum, včetně jejího dodatku ze dne datum a ze dne datum, včetně obchodních podmínek; výpisem z běžného účtu ze dne datum, dne datum a dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne datum, kterou byl žalovaný o zaplacení dlužné částky upomínán.

5. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě zkoumala a zejména ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru majetkové poměry žalovaného, a to v době před uzavřením smlouvy o úvěru, včetně změny závazku spočívající v navýšení úvěru, již v žalobě žalobkyně sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr a za tímto účelem navrhovala, aby soud pro případ, pokud shledá z uvedeného důvodu smlouvu o úvěru jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení.

6. Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO: IČO a žalovaným uzavřena dne datum smlouva označená jako smlouva o úvěru, včetně jejího dodatku ze dne datum a ze dne datum, kterými došlo k navýšení úvěrové částky, na základě kterých byly původní věřitelkou žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal původní věřitelce vrátit společně se sjednaným příslušenstvím, kdy celková částka k vrácení byla stanovena částkou 23 300 Kč, nejpozději do datum. Peněžní prostředky byly žalovanému co do výše 20 000 Kč poskytnuty, a to formou bezhotovostního převodu, avšak k jejich splacení, a to ani částečnému, nedošlo. Poté byla pohledávka podle , (dále jen „o. z.“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ “) posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odst. 1.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením dospěl soud k takovému skutkovému a právnímu závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, resp. tato skutečnost nebyla v řízení prokázána.

17. Žalobkyně, jak sama uvedla, nedisponuje žádnými důkazy, kterými by tuto skutečnost prokázala, proto vzal soud skutečnost, že žalobkyně zkoumala a prověřovala řádně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru za neprokázanou.

18. V daném případě bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou 20 000 Kč, která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný žalobkyni nevrátil. Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení 20 000 Kč.

19. Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení a dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

20. Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč, kdy počátek prodlení stanovil ode dne, který následuje po dni následujícím ode dne doručení předžalobní výzvy (zde odkaz na § 573 o. z., podle kterého byla předžalobní výzva žalovanému doručena dne datum, následující den, tj. datum měl žalovaný splnit svůj dluh, přičemž ode dne následujícího, tj. ode dne datum se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením svého dluhu), a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši stanovené

21. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , (dále jen „ ”), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu žádala zaplacení celkem částky 28 548,50 Kč a úspěšná byla pouze co do částky 22 319,58 Kč (do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství, vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci). Nárok na náhradu nákladů řízení je tedy na straně žalobkyně dán 56,36 %. Náklady řízení plně úspěšné žalobkyně sestávají z částky 2 411 Kč a skládají se ze soudního poplatku ve výši 959 Kč, z odměny za zastupování ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč za tři úkony poskytnuté právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky ) dle , 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po 100 Kč, tedy 300 Kč podle a z DPH ve výši 252 Kč podle ustanovení Náklady řízení ve výši 56,36 % z této částky (tj. z částky 2 411 Kč) činí částku 1 358,84 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal, a která je splatná k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.