Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 153/2024-48
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 81 163,97 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČ IČO uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách po částka spolu s úrokem ve výši 9,90 % ročně a poplatky. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila ke dni datum. Celkem žalovaný uhradil částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, když jednak provedla lustrace z veřejných registrů a jednak zjistila potřebné informace od žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni datum výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně nic neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Protože je žalovaný občanem Anonymizováno, zabýval se nejprve soud otázkou mezinárodní příslušnosti. Podle čl. 37 odst. 1 ve spojení s čl. 36 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno č. 106/1978 Sb. o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech je k jednání o návrhu, který vznikl na základě smluvního závazku, příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. Žalovaný má trvalý pobyt v České republice na adrese datum, adresa, soudy České republiky jsou tak příslušné k rozhodnutí této věci podle právního řádu České republiky.
5. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota má soud za prokázané, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 9,90 % ročně a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši částka měsíčně ve 36 měsíčních splátkách po částka.
6. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný žádal o spotřebitelský úvěr ve výši částka. V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnanec, jeho měsíční příjem činí částka, měsíční výdaje na bydlení činí částka, měsíční výdaje na živobytí činí částka a měsíční rodinné náklady činí částka.
7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a z kreditního reportu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla před uzavřením úvěrové smlouvy lustraci registrů BRKI, NRKI, SOLUS a Insolvenčního rejstříku se závěrem, že u žalovaného nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši částka, který ověřila komplexním statistickým nástrojem. Co do měsíčních výdajů vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z částky částka – z toho výdaje na splátky půjček částka, výdaje na bydlení částka, výdaje na živobytí částka a ostatní výdaje částka.
8. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, a že tento dopis žalovanému odeslala dne datum.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/12 ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek, z potvrzení úplaty ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. hodnota na žalobkyni. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o změně věřitele.
10. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky.
11. Z výpisů z běžných účtů soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť běžný účet č. č. účtu je veden na jméno jméno FO a u ostatních běžných účtů není zřejmé, že by byl žalovaný jejich majitelem.
12. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit v 36 měsíčních splátkách po částka. Finanční prostředky žalovaný obdržel na účet č. č. účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.
14. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala z jeho vlastních tvrzení a lustrací v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, BRKI a NRKI. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný v rámci žádosti o úvěr právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že dosahuje příjmu celkem ve výši částka měsíčně, přičemž uvedl, že je zaměstnancem. Bližší upřesnění zdrojů příjmů žalovaný neuvedl. Žalobkyně nedoložila ani netvrdila, že by ověřila skutečné příjmy žalovaného. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr plyne, že žalovaný uvedl, že žije ve sdíleném bydlení. Svoje celkové měsíční výdaje vyčíslil částkou částka. Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se však nepodává, že by tyto skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala, žalobkyně pouze uvedla, že vycházela z měsíčních výdajů ve výši částka. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by skutečné výdaje žalovaného jakkoliv zjišťovala (např. nájemní smlouvou za situace, kdy si žalovaný pronajímá byt, výpisy z účtu s výdaji atd.) a že by je následně porovnala s příjmy, jak jí ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Je evidentní, že žalobkyně namísto z reálných příjmů a nákladů spotřebitele, které běžně má, vycházela z ničím nepodložených informací od žalovaného případně z vlastních úvah, které však nereflektují reálnou finanční situaci žalovaného. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaný schopen splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné příjmy a výdaje žalovaného, resp. toto v řízení nedoložila.
15. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Ve znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platného a účinného od datum je výslovně uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
16. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny v době přiměřené možnostem žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby uhradil částku částka, proto mu na jistině zbývá zaplatit částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat jeho majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu dopisem ze dne datum, který byl žalovanému v souladu s § 573 o. z. doručen dne datum. Dle § 1959 písm. e) o. z. se výrazem „ihned“ rozumí doba do pěti dnů. Splatnost jistiny proto nastala pátým dnem od doručení výzvy a dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne datum. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od datum z částky částka a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
18. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).
19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka (částka + částka) a žalovaný co do částky částka (částka + částka + částka + částka + částka +částka). Žalobkyně měla ve věci poměrný úspěch, proto jí soud přiznal ve výroku III. náhradu nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení částka, přičemž tato částka představuje 68,41 % z jejich celkové výše coby rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,2 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši po zaokrouhlení částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů za úkon žalobkyně ze dne datum, neboť se jednalo o doplnění žaloby, resp. o doplnění v žalobě tvrzení absentujících, pročež má soud za to, že nejednalo o účelně vynaložený náklad právního zastoupení, a tedy náhradu nákladů za tento úkon nelze přičítat žalovanému k tíži.
20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.