Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 50/2024-21

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 13 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení 2 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 5 130,79 Kč, úroku ve výši 23,19 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 13 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba o zaplacení 2 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 5 130,79 Kč, úroku ve výši 23,19 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit formou 60 týdenních splátek po 450 Kč. Žalovaný uhradil na úvěrovou smlouvu celkem částku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel a následně byla vzniklá pohledávka postoupena žalobkyni, když ke dni postoupení, tj. datum, činila dlužná částka 30 600 Kč. Žalobkyně po žalovaném však požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného úroku ve výši 5 130,79 Kč, dlužného úroku z prodlení ve výši 1 880,63 Kč, úroků ve výši 23,19 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, ačkoli k tomu byl vyzván před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle , (dále jen „ “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, z něhož bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně podle - 1886 , (dále jen „o. z.“), postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která pak dopisem ze dne 23. 6. 2023, odeslaným téhož dne, oznámila postoupení pohledávky žalovanému.

4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum je zřejmé, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Podle smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky v celkem hodnota pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. Celkem se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 27 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 32,15 % a RPSN 206,15 %. Z výzvy k plnění ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

5. Soud při svém rozhodování přihlížel k tomu, že podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou ARAD, průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2020 činila 7,87 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 23,61 %. Zápůjční úroková sazba však byla sjednána na 32,15 %. Rovněž RPSN bylo ujednáno ve výši 206,15 %, ale podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou ARAD v měsíci říjnu 2020 činilo 8,22 %. Taková výše poplatků se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.

6. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Na smlouvu o úvěru jako celek je tedy nutné pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, když sjednané náklady úvěru svou výší neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty a výrazně je přesahují. Nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu.

8. Za uvedeného stavu má soud za to, že nárok ze smlouvy o úvěru, která je absolutně neplatným právním jednáním, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. v rozsahu částky 13 000 Kč, neboť žalovaný na úvěrovou smlouvu uhradil částku 2 000 Kč a právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením této částky podle § 573 o. z., a tak žalobkyni tak náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z částky 13 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

9. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení , a to měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, o nákladech řízení soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich zaplacení.

10. Lhůta k zaplacení byla u výroku pod bodem I. tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.