Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 146/2022-73

Potvrdené rozhodnutím 74 Co 17/2023-148
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců Mgr. Martiny Polákové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci žalobce: [[Jméno zainteresované společnosti 0/0]], IČO [[IČO zainteresované společnosti 0/0]] sídlem [[Adresa zainteresované společnosti 0/0]] proti žalovanému: [[Jméno zainteresované osoby 0/0]][[Datum narození zainteresované osoby 0/0]] [[Adresa zainteresované osoby 0/1]] adresa pro doručování [[Adresa zainteresované osoby 0/0]] o zaplacení částky 736 869,11 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 25. října 2022, č. j. 12 C 146/2022-73, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. a III. výroku potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 736.869,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 463.938,75 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 25. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 272.930,36 Kč s 8,9% úrokem z částky 735.649,33 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 271.710,58 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 463.938,75 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 25. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 272.930,36 Kč s 8,9% úrokem z částky 735.649,33 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 271.710,58 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2022 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 736.869,11 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 812.411 Kč skládající se z půjčené částky 812.411 Kč a 8,9% úroku ročně, podle které měl žalovaný úvěr splácet měsíčně po 10.357 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a byl proto upomínán o sjednání nápravy. K nápravě nedošlo, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 24. 7. 2021. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 348.472,25 Kč.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalovanému.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 812.411 Kč, a to na úhradu úvěrů ve smlouvě označených. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve výši 812.411 Kč s úrokem ve výši 8,9 % ročně a poplatky ve 120 splátkách ve výši 10.357 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.

5. Dále byl soudu předložen formulář pro posouzení úvěruschopnosti želovaného, kdy z tohoto plyne, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, adresu zaměstnavatele a finanční údaje. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 46.844 Kč, výdaje 0 Kč, proto banka vyčíslila jeho výdaje částkou 10.456 Kč. Žalovaný na žádosti uvedl splátky mimo žalobce ve výši 15.438 Kč. Banka zjistila, že žalobce měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry u žalobce, a to úvěr pro fyzické osoby - hotovostní - se splátkou 4.532 Kč, kontokorentní úvěr s limitem 40.000 Kč a s orientační splátkou 3.333 Kč, úvěr pro fyzické osoby - hotovostní - se splátkou 2.584 Kč, úvěr pro fyzické osoby - hotovostní - se splátkou 6.016 Kč, revolvingový úvěr s limitem 30.000 Kč a splátkou 1.500 Kč, tyto úvěry byly v rámci úvěrové žádosti zkonsolidovány.

6. Žalovaný dále doložil potvrzení o příjmu a výpis z účtu.

7. Soud měl dále k dispozici splátkový kalendář, ze kterého je patrné, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas.

8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobce provedl šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy podrobné výdaje žalovaného a jeho rodiny, kdy již ve vztahu k tomu, že úvěr byl určen na přeúvěrování četných stávajících úvěrů žalovaného, měl žalobce být obzvláště obezřetný.

17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 812.411 Kč, na kterou splatil 348.472,25 Kč. Rozdíl tak činí částku 463.938,75 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 463.938,75 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení o. z., když jeho výši stanoví Ve zbytku pak žaloba pro svou nedůvodnost byla zamítnuta.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , (dále jen „ “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.