Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 254/2023-18

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0

o zaplacení 35 520 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet České republiky, Okresního soudu Plzeň-jih doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet České republiky, Okresního soudu Plzeň-jih doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce č. tel. číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO a žalovanou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce č. tel. číslo uzavřené dne datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši částka a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši částka. Žalovaná se zavázala půjčku splatit v 59 týdenních splátkách ve výši částka. RPSN smlouvy činila dle výpočtu soudu částku 223 %. Žalovaná uhradila žalobkyni částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na společnost SECAPITAL S.a.r.l. a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.

právnická osoba ohledem na ustanovení z. č. , rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do datum.

6. Podle ust. , přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Soud se dále zabýval platností smlouvy o půjčce č. tel. číslo uzavřené dne datum zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení z.č. (dále jen obč.z.) s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením , dříve platného , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.

8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci 2009, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce, činily v průměru 14,29 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o půjčce, ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 223 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba patnáctinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o půjčce týkající se poplatku ve výši částka je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 39 obč.z. absolutně neplatné.

9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o nákladech spotřebitelského úvěru způsobuje neplatnost celé smlouvy o půjčce či nikoli. Dle § 41 obč.z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne15.12.2004 došel tento soud k závěru, že v případě smlouvy o půjčce lze ujednání o výši úroků považovat za oddělitelné a nezpůsobující neplatnost celé smlouvy o půjčce pouze tehdy, pokud oddělení této části od ostatního obsahu smlouvy nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobce. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročnou půjčku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o půjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o půjčce č. tel. číslo uzavřená dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je neplatná jako celek.

10. Dle § 451 obč.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je mimo jiné majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního úkonu finanční částku ve výši částka, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaná vrátila žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci částku ve výši částka, je tato povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka, a to bezprostředně poté, co byla k plnění vyzvána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k plnění dluhu v dopise označeném jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, odeslaným dle podacího archu dne datum, ve kterém jí byla stanovena lhůta 10 dnů ke splnění dluhu. Soud vycházel z toho, že předmětný dopis byl doručen žalované nejdříve dne datum, dne datum tak uběhla lhůta k plnění. Soud proto podané žalobě co do částky částka vyhověl, ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Soud přiznal žalobkyni nad rámec jistiny i úrok z prodlení ode dne datum do zaplacení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”), když s ohledem na poměrný neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaná právo na tomu odpovídající náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

12. Soud pak v souladu se , o soudních poplatcích, doměřil žalobkyni soudní poplatek z podané žaloby. Žalobkyně označila v žalobě částku částka jako kapitalizovaný úrok, ve skutečnosti se však jedná o souhrnný poplatek, jehož zaplacení je po žalované požadováno. Soudní poplatek je pak nutné vyměřit i z této částky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.