Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 227/2024-40

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 10 042,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba., IČO: IČO, sídlem U Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizováno adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši částka do datum. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaný následně odsouhlasil. Po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému dne datum zaslány peněžní prostředky na bankovní účet č. č. účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Ke dni podání žaloby ani přes upomínky žalovaný svou pohledávku neuhradil. Celková výše nároků žalobkyně tak činí celkem částku částka se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. Anonymizováno. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, a to v jedné splátce do datum. Součástí smluvní dokumentace byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně, RPSN činila Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 13 – 16 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 17 - 19 spisu/. Dne datum byly odeslány peněžní prostředky ve výši částka na účet č. č. účtu /viz potvrzení o platbě na č. l. 20 spisu, výpis z účtu na č. l. 32 – 37 spisu/. Žalovaný byl disponentem běžného účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. Na předmětném účtu v období listopad 2022 byla dne datum provedena příchozí úhrada ve výši částka od právnická osoba., v poznámce bylo uvedeno „Zapujcka B0005880429103440“ /viz výpis z účtu na č. l. 32 - 38 spisu a sdělení banky na č. l. 29 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum /viz Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 21 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 24 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 22 spisu/. Žalovaný byla vyzýván k úhradě dluhu. Naposledy byla žalovanému dne datum odeslána předžalobní výzva z téhož dne /viz předžalobní výzva na č. l. 22 spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh cokoliv dalšího uhradil.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Dle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (tzv. absolutní neplatnost).

9. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

12. Z úvěrové smlouvy vyplývá, že celkový poplatek za poskytnutí úvěru odráží jednak sjednaný úrok a jednak náklady úvěrujícího na zpracování žádosti o poskytnutí úvěru a poskytnutí úvěru klientovi, dále zahrnuje servisní službu, jejímž prostřednictvím úvěrující upozorňuje klienta na blížící splátku, a to odesláním SMS zprávy, či odesláním zprávy na e-mailovou adresu klienta. Soud však všechny jednotlivé části poplatku (zejména ty, které nejsou výslovně označeny jako úrok – tudíž administrativní poplatek a poplatek za servisní službu) posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, adresa, s. 1856), v tomto případě předem kapitalizovaného za období předpokládaného trvání smlouvy.

13. Dle názoru soudu i s přihlédnutím na koncepci a znění úvěrové smlouvy jako celku nelze administrativní ani servisní poplatek považovat za sjednanou odměnu za samostatná poskytnutá plnění (služby), neboť tyto přímo a neoddělitelně souvisejí toliko s poskytnutím peněžních prostředků žalovanému. Uvedené činnosti (za které mají být jednotlivé poplatky hrazeny) představují toliko vzniklé náklady s poskytnutím a správou pohledávky, včetně zajišťění řádného výběru splátky. Soud nikterak nepopírá, že právní předchůdkyni žalobkyně v souvislostí s touto činností vznikají určité náklady, které však jsou hrazeny v rámci sjednaného celkového úroku jakožto odměny právní předchůdkyně žalobkyně za poskytování úvěru, když poskytování úvěrů představuje podnikatelskou činnost právní předchůdkyně žalobkyně. Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zakoupené zboží v obchodě musí zahrnovat všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk prodejce. Současná praxe některých úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává všechny části požadovaného poplatku pouze jako různě nazvané úroky z poskytnuté jistiny.

14. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité (zá)půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o (zá)půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena jednorázově do datum. Dle úvěrové smlouvy činí úroková sazba 40 % ročně a RPSN 9 088,10 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu (fixace od 1 do 5 let) dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly v roce 2022 okolo 10 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než trojnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Soud proto shledal sjednání úvěrové smlouvy jako celku absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Soud shledává celou úvěrovou smlouvu jako celek za neplatně sjednanou, neboť neshledal možnost oddělení neplatné části sjednaného úroku od zbytku smlouvy ve smyslu ust. § 576 o. z.

15. Ohledně zjištěné nemravnosti sjednaných smluvních úroků soud uvádí, že předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelských úvěrů jako tzv. nebankovní instituce poskytující spotřebitelské úvěry, které poskytují spotřebitelské úvěry obvykle s vyšším úrokem oproti bankovním institucím, zpravidla s odkazem na vyšší rizikovost. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru č. , který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty. Nejvyšší soud uvedl např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“, tedy že ani sjednaný smluvní úrok ve výši 2-3 násobku výše úroků poskytovaných bankovními institucemi nemusí být nemravný. Právě v tomto rozpětí lze dle názoru soudu sjednávat výši úrokových sazeb při poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů, aniž by takto sjednaná sazba odporovala dobrým mravům (při absenci jiných zjištěných skutečností) v takové míře, že by musela být posouzena jako absolutně neplatná ve smyslu ust. o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V daném rozpětí by sjednaná výše úroků mohla být nemravná (ať již ve smyslu ust. či o. z.), avšak nemravnost by musela být zjištěna ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu. Zatímco v případě vyššího násobku ve vztahu mezi fyzickými osobami (a tím spíše ve vztahu podnikatele vůči spotřebiteli jakožto slabší straně) již sjednaná výše bude až na výjimky zjevně odporovat dobrým mravům, a tudíž bude absolutně neplatná ve smyslu ust. o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

16. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru proto soud zamítl žalobu v části, v které se žalobkyně domáhala uhrazení zbývající části souhrnného poplatku včetně příslušného zákonného úroku z prodlení.

17. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny včetně zákonných úroků z prodlení z této částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaný dozvěděl, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k jeho vydání. V řízení bylo prokázáno odeslání předžalobní upomínky ze dne datum, které bylo předáno k poštovní přepravě dne datum, do dispozice žalovaného se tak dostalo dne datum (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). Žalovaný byl povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení do tří dnů, posledním dnem pro uhrazení dluhu tak bylo datum, ode dne následujícího je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení ve spojení s o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši dle (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.