Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 50/2024-77

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 55.775,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44.957 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 21.535,30 Kč s úrokem z prodlení 15 % p. a. z částky 47.444,15 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, 15 % p. a. z částky 8.331,15 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem 15 % p. a. z částky 47.444,15 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44.957 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky 21.535,30 Kč s úrokem z prodlení 15 % p. a. z částky 47.444,15 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, 15 % p. a. z částky 8.331,15 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem 15 % p. a. z částky 47.444,15 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 11. 8. 2023, opraveným podáním ze dne 17. 8. 2023, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 47.444,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 47.444,15 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaným úrokem ve výši 7.642,62 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3.074,38 Kč, úrokem 15 % ročně z částky 47.444,15 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení a dále zaplacení částky 8.331,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.331,15 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení ve výši 15 %. Návrh byl odůvodněn tím, že dne datum uzavřel žalovaný se společností Anonymizováno právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČ: IČO, smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 50.000 Kč, když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500.000 Kč. V rámci smlouvy si žalovaný mohl sjednat i pojištění schopnosti splácet úvěr (platba pojistného byla v takovém případě hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru). Žalovaný se zavázal úvěr vč. sjednaného pojištění splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek se splatností 1. splátky ke dni 17. 6. 2022. Doporučená měsíční splátka úvěru byla stanovena ve výši 2.400 Kč, přičemž minimální stanovená měsíční splátka pak měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně 500 Kč. Celková žalovaným vyčerpaná částka finančních prostředků byla ve výši 49.617 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. Předchůdce žalobkyně rovněž s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. Žalovaný porušil svoji povinnost, tj. pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru, kdy uhradil částku v celkové výši 4.660 Kč. Předchůdce žalobkyně proto využil svého smluvního oprávnění a úvěr na základě odstoupení od úvěrové smlouvy prohlásil ke dni 28. 2. 2023 za splatný. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále pak zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem předchůdce žalobkyně. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 55.731,97 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 47.444,15 Kč, smluvního úroku ve výši 6.355,98 Kč (v sazbě 26,28 % ročně z částky 47.444,15 Kč od 26. 8. 2022 do 1. 3. 2023), měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 586,64 Kč, smluvní pokuty ve výši 645,20 Kč (žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 47.444,15 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 15. 2. 2023 do 10. 8. 2023 v částce 8 331,15 Kč) a poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 700 Kč sjednaných ve smlouvě. Žalobkyně dále požaduje z postoupené jistiny ve výši 47.444,15 Kč zákonný úrok z prodlení za období od prvního dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. od 1. 3. 2023 do zaplacení a smluvní úrok z úvěru v sazbě 26,28 % ročně za období 90 dnů ode dne následujícího po dni, k němuž byl vypočten postoupený smluvní úrok z úvěru viz výše, tj. od 2. 3. 2023 do 31. 5. 2023 ve výši 3.074,38 Kč, a dále pak smluvní úrok z úvěru v sazbě 15 % ročně za období od 1. 6. 2023 do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Poslední upomínka před podáním žaloby byla ze dne 28. 6. 2023.

2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil.

3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle Soud pak podle , příp. , považoval zásilku za doručenou. Protože se však žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl i v jeho nepřítomnosti ( ). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností Anonymizováno právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 50.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, počínaje dnem 17. 6. 2022. Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %. Dále bylo sjednáno pojištění s výší měsíční úhrady 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Pro případ prodlení s úhradou splatné splátky byla dohodnuta smluvní pokuta 0,1 % denně, dále náhrada nákladů spojených s vymáháním 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky 100 Kč.

5. Z výpisu z úvěrového účtu č. l. 13 spisu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr celkem v částce 49.617 Kč (ve dnech 12. 5. a 17. 5. 2022) a dosud vrátil částku celkem 4.660 Kč (žalovaný v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal nic jiného).

6. Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 25. 1. 2023 předchůdce žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru od smlouvy odstoupil s tím, že ke dni datum se stává úvěr splatným v celém rozsahu.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. V posuzované věci se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 27. 5. 2022, podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat na ustanovení (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V daném případě žalobkyně k výzvě soud podáním doručeným dne 17. 6. 2024 doplnila tvrzení k provedení posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdcem žalobkyně s tím, že však další dokumentace nebyla dohledána.

10. Soud tak měl k dispozici prakticky jen žádost žalovaného o úvěr (smlouvu o úvěru), kde žalovaný uvedl údaje ke své osobě tak, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, dosahuje příjmů 18.000 Kč čistého měsíčně, celkové náklady domácnosti činí 6.000 Kč a finanční závazky 0 Kč.

11. Žalobkyně však v průběhu řízení nijak neprokázala, že by předchůdce žalobkyně žalovaným sdělené údaje ověřoval, kdy přinejmenším údaje o pravidelných příjmech a výdajích měly a mohly být hodnověrným způsobem doloženy (např. pracovní smlouva, výplatní lístky, výpis z účtu, doklady o výdajích na bydlení, doklady o výstupech z interních či externích databázích třetích subjektů a z registru SOLUS apod.). Předchůdce žalobkyně však podle obsahu spisu takové doklady od žalovaného nepožadoval, resp. žalobkyně nebyla schopna tuto skutečnost v řízení prokázat. Soud proto uzavřel, že předchůdce žalobkyně v postavení věřitele nedostál povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (respektive tuto skutečnost nelze podle obsahu spisu považovat za prokázanou), tedy nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a úvěr poskytl, aniž by byly na základě procesu posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyloučeny důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je potom podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona neplatnost uzavřené smlouvy. Tento důsledek je potom podle přesvědčení soudu nutné vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. K tomu soud odkazuje např. na podrobné odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. . Soud dále poukazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance, podle něhož „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Toto rozhodnutí tedy jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel (poskytovatel) posoudil náležitě (slovy zákona „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“) úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení (z úřední povinnosti) následek stanovený vnitrostátním právem, tj. (absolutní) neplatnost smlouvy.

13. Důsledkem závěru o neplatnosti smlouvy je pak podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Toto ustanovení představuje soukromoprávní sankci v podobě speciální úpravy vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (viz též § 2993 o. z.). Poskytovatel naopak nemůže požadovat jiná plnění ve formě např. smluvního úroku či jiných poplatků za půjčení peněz, smluvní pokuty apod.

14. Z hlediska výpočtu dlužné částky soud vycházel ze zjištění o výši poskytnuté a žalovaným vrácené částky. Vzhledem k tomu, že spotřebitelský úvěr byl poskytnut ve výši 49.617 Kč a dosud bylo žalovaným uhrazeno 4.660 Kč (přičemž s ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy není relevantní, na jaká plnění byla částka žalobkyní započtena), zbývá tak k úhradě 44.957 Kč. V tomto rozsahu soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se mění i doba plnění, kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru „v době přiměřené jeho možnostem“. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. K tomu soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. -262, dodává, že již z textu (tj. gramatického výkladu) ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (§2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

17. Spotřebitel je tak povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Pokud pak spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je o vrácení jistiny spor, rozhodne o jejím splácení soud. Často dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec.

18. Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru.

19. V posuzované věci tedy splatnost zbývající části jistiny ještě nenastala (není zde ani dohody stran, ani rozhodnutí soudu o lhůtě k plnění podle možností spotřebitele) a zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na požadované zákonné úroky z prodlení. V této části byla proto žaloba rovněž zamítnuta.

20. Jak již bylo uvedeno, podle citované právní úpravy určí dobu plnění soud podle možností spotřebitele (dohoda stran o době plnění tvrzena nebyla). Vzhledem k tomu, že žalovaný ani netvrdil spor podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a v průběhu řízení zůstal zcela pasivní, soud neměl možnost náležitě zjistit a posoudit schopnosti a možnosti žalovaného vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a proto vycházel z obecné třídenní lhůty k zaplacení přiznané částky stanovené v ustanovení

21. S ohledem na uvedená zjištění a závěry nebyly pro rozhodnutí soudu relevantní některé další skutečnosti zjištěné z provedených listinných důkazů a soud je proto pro stručnost neuvádí. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení je však třeba doplnit, že byla doložena především oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2023, odeslaným žalovanému podle podacího archu dne 30. 3. 2023. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je tak povinen plnit žalobkyni.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za situace, kdy úspěch v řízení žalobkyně a žalovaného byl prakticky stejný, resp. rozdíl jen zanedbatelný (požadované a přiznané příslušenství bylo přitom kapitalizováno do vyhlášení tohoto rozsudku; vyhověno bylo takto žalobě v částce 44.957 Kč a zamítnuta byla žaloba v částce 43.496,86 Kč). Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.