Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 126/2024
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 67 413,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 413,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 67 413,05 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5951,09 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5771,55 a s úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 65 230,59 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 652,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 413,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 67 413,05 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5951,09 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5771,55 a s úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 65 230,59 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 652,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 16. 2. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 67 413,05 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč na úvěrový účet č. č. účtu, ze kterého úvěr žalovaný téhož dne vyčerpal. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr společně s úrokem ve výši 5,9 % ročně, a to ve splátkách po 1932 Kč měsíčně splatných k 15.tému dni kalendářního měsíce od 15. 10. 2020 do 15. 9. 2025. Své povinnosti ale neplnil, nesplácel úvěr řádně a včas a nereagoval ani na výzvy k zaplacení. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 15. 2. 2023 a vyzvala žalovaného k jeho okamžitému zaplacení, žalovaný však ničeho nezaplatil. Dluh žalovaného činí 65 230,59 Kč na jistině, 2 182,46 Kč na poplatcích, úroku z úvěru ve výši 5,9% ročně, který částečně žalobkyně kapitalizovala a zákonný úrok z prodlení, který částečně kapitalizovala. Svá tvrzení žalobkyně dále doplnila podáním ze dne 23. 4. 2024 (viz č.l. 13-15), v němž vysvětlila výpočet dlužné jistiny, poplatků a podrobně se vyjádřila též k prověřování úvěruschopnosti žalovaného.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně i žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav, který odpovídá tvrzením v žalobě. Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (viz smlouva v EPR spisu), na základě které žalovanému poskytla částku ve výši 100 000 Kč jako spotřebitelský úvěr (viz smlouva a výpis z úvěrového účtu v EPR spisu). Ve smlouvě byl sjednán úrok z úvěru ve výši 5,9 % ročně, RPSN činila 6,07%. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 1932 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců počínaje 15. 10. 2020 vždy k 15.tému dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy zjistila žalobkyně příjmové a výdajové možnosti žalovaného a posoudila jeho schopnost splácet úvěr (viz tzv. CBCB informace v CEPR spisu a jejich vyhodnocení a dále pak přehled pohybů na účtu žalovaného č.l. 58 - 71). Žalovaný své povinnosti neplnil. Dopisem ze dne 22. 9. 2022, 22. 10. 2022, 24. 11. 2022 byla žalovaný upozorněn na nedoplatky na splátkách a na případné okamžité zesplatnění úvěru pro případ, že své povinnosti nesplní. Dopisem ze dne 19. 2. 2023 žalobkyně využila svého práva a zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení (viz citované dopisy v EPR spisu a doručenky k nim). Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně, které nijak nesporoval, ničeho nezaplatil. Dluh žalovaného byl žalobkyní vyčíslen ke dni zesplatnění na částku 69 664,81 Kč (viz výpis z úvěrového účtu a dopis ze dne 19. 2. 2023). Do prodlení s placením dluhu se žalovaný dostal postupně, od zesplatnění pak s celou vyčíslenou jistinou. Jistina činila ke dni zesplatnění 65 230,59 Kč (viz vyčíslení dluhu v CEPR), dlužný poplatek pak 2 182,46 Kč, součet ve výši 67 413,05 Kč pak činí základ pro výpočet úroků a úrok z prodlení. Úrok z jednotlivých splátek ve výši 5,9% ročně pak byl kapitalizován a vyčíslen na 5 771,55 Kč do 15. 2. 2024 (viz výpis z úvěrového účtu, vyčíslení dluhu v CEPR), úrok byl sjednán ve výši 5,9% ročně. Vedle úroku je povinností žalovaného zaplatit zákonné úroky z prodlení ze stejné částky od zesplatnění úvěru jako celku, i úrok z prodlení byl částečně kapitalizován.
5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla jako peněžní ústav žalovanému úvěr a ten se jej zavázal společně s úroky a poplatkem vrátit v měsíčních dohodnutých splátkách. Pokud své povinnosti nesplnil a žalobkyně využila svého ve smlouvě sjednaného práva dle § 1931 občanského zákoníku k zaplacení celého dluhu při splnění ujednaných podmínek, stal se dluh splatným dne 15. 2. 2023 jako celek, tedy nevrácená jistina úvěru a poplatky. Tato částka v součtu 67 413,05 Kč představuje jistinu uvedenou ve výroku rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění a dále na zaplacení úroku ve výši sjednané ve smlouvě. Soud vyšel z listin předložených žalobkyní a uložil žalovanému vedle povinnosti k zaplacení jistiny též úrok, částečně kapitalizovaný a zákonný úrok z prodlení, též částečně kapitalizovaný. Lhůta pro zaplacení byla uložena v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř.
7. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že smlouvu o úvěru shledal jako platnou a v souladu s judikaturou vyšších soudů. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze odkázat ohledně výše úrokové sazby úvěru na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ohledně povinnosti poskytovatele zápůjček a úvěrů prověřit schopnost dlužníka úvěr splácet dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, soud pro zjednodušení odkazuje na závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 , Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C-679/18.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 652,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 697 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 413,05 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 360 Kč ve výši 2 595,60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.