Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 68/2024-21

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 118 878,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 117 048,82 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 562,67 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 048,82 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 1 830 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 179,92 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 117 048,82 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 1 830 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 066 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 117 048,82 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 562,67 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 048,82 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 1 830 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 179,92 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 117 048,82 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 1 830 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 066 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 118 878,82 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne 31. 5. 2022 (dále též jako „Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky včetně úroku z úvěru ve výši 10,99 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 1 875 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně v rámci procesu prověření úvěruschopnosti provedla kontrolu informací v systému CBCB, přičemž zjistila, že žalovaná není v prodlení se splácením žádných závazků vůči bankovním institucím. Dále lustrovala žalovanou v systému SOLUS a posoudila její úvěruschopnost s ohledem na životní náklady a obraty na běžném účtu. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, avšak řádně nesplácela, v důsledku čehož byl úvěr zesplatněn. Pohledávka za žalovanou činí 117 048,82 Kč na jistině, 13 179,92 Kč na úrocích vyčíslených od 13. 8. 2022 do 24. 10. 2023, 7 562,67 Kč na zákonných úrocích z prodlení za období od 14. 8. 2022 do 24. 10. 2023 a 1 830 Kč na poplatcích. K těmto položkám pak přistupuje i úrok ve výši zákonné sazby pro úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 25. 10. 2023 do zaplacení z jistiny a zákonný úrok z prodlení z částky 118 878,82 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek , (dále jen „ “), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, které nevzbuzovaly pochybnosti o jejich autenticitě, logicky se doplňovaly a představovaly dostatečný podklad pro rozhodnutí, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalovaná požádala žalobkyni dne 31. 5. 2022 o poskytnutí úvěru ve výši 120 000 Kč spláceného v 96 měsíčních splátkách. V rámci žádosti žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 25 000 Kč. V žádosti uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí 0 Kč (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 31. 5. 2022). Téhož dne účastnice uzavřely smlouvu o úvěru č. Anonymizováno na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový postupně splácený úvěr ve výši 120 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 10,99 % ročně splácený v 96 splátkách po 1 875 Kč vždy k 14. dni v měsíci, počínaje červnem 2022. Včetně poplatku za pojištění pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, které bylo sjednáno současně se Smlouvou, ve výši 165 Kč, měla žalovaná splácet 2 040 Kč měsíčně. Ve Smlouvě je ujednán poplatek za výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč. Úvěr měl být čerpán i splácen na účet klienta č. č. účtu (dále též jako „Účet“). Smlouva zakotvuje možnost žalobkyně zesplatnit úvěr, pokud nastane prodlení se splácením peněžitých částek (prokázáno Smlouvou). Před uzavřením Smlouvy žalobkyně lustrovala žalovanou v systému CBCM, přičemž zjistila, že pro žalovanou je evidována jedna nedokončená žádost o splátkový kontrakt, jeden existující kontrakt, jedna žádost zamítnutá bankou a jedna žádost odvolaná klientem. Z výpisu lze seznat, že žalovaná měla uzavřen kontrakt na osobní úvěr s nesplacenou jistinou ve výši 342 000 Kč (198 198 Kč bez úroku) a měsíčními splátkami 3 600 Kč poskytnutý dne 22. 3. 2022, splatný do 14. 3. 2030 (prokázáno CBCB informacemi). Žalobkyně disponovala informacemi o dalších úvěrech, které žalovaná uzavřela. Konkrétně věděla, že žalované byl dne 22. 3. 2022 poskytnut dlouhodobý spotřebitelský úvěr splácený po 3 600 Kč měsíčně, jehož zůstatek činil 197 108,3 Kč. Dále věděla, že byl žalované dne 12. 5. 2022 poskytnut úvěr na částku 30 000 Kč s příští splátkou 1 015 Kč, a že dne 19. 5. 2002 byl též žalované poskytnut úvěr na částku 120 000 Kč splácený po 1 837 Kč měsíčně (prokázáno záznamem žalobkyně CRIF). Na Účtu žalované se příjmy za období od prosince 2021 pohybovaly v řádech nižších tisíců korun. V listopadu byla zaevidována příchozí platba 650 Kč, zůstatek činil 47 Kč, v prosinci přicházely na její účet příjmy v řádu desítek korun, zůstatek činil 3 Kč, v lednu činil zůstatek 50 Kč, v únoru 3 Kč. Z výpisů z Účtu není patrná žádná pravidelná příchozí úhrada odpovídající tvrzenému příjmu žalované z pracovního poměru ve výši 25 000 Kč. V období od dubna 2022 bylo z Účtu provedeno mnoho pohybů ve prospěch příjemce Sazka.cz ve výši asi 8 950 Kč, přičemž dalších asi 1 000 Kč bylo odesláno ve prospěch příjemce PayU betting, velice často žalovaná dále činila úhrady ve prospěch příjemce Apple.com (prokázáno výpisem z běžného účtu). V rámci posuzování úvěruschopnosti žalobkyně v případech, kdy disponuje výpisy z účtů žadatele o úvěr, zpravidla nevyžaduje potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem, neboť výpisy z účtů považuje za objektivnější podklad. Úvěr byl žalované nabídnut s předschváleným limitem v rámci nabídky poskytované novým klientům a klientům, kteří měli nepravidelný nebo nízký příjem na účet vedené u žalobkyně. U žalované bylo konkrétně pracováno s úvahou, že tato disponuje příjmem 25 000 Kč a vynakládá měsíční výdaje 14 669 Kč, které zahrnují životní náklady a náklady na úvěrové služby (prokázáno interním záznamem o posouzení úvěruschopnosti). Dne 31. 5. 2022 byl na Účet vyplacen úvěr ve výši 120 000 Kč. Před výplatou této částky je poslední údaj o zůstatku z 27. 5. 2022 ve výši 10,38 Kč (prokázáno přehledem pohybů na Účtu za květen 2022). Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela a zůstala žalobkyni od července 2022 dlužna na jistině částku 117 048,82 Kč (prokázáno tabulkou žalobkyně s vývojem na Účtu). Žalobkyně oznámila žalované v dopise ze dne 16. 1. 2023, že s ohledem na několik marných výzev k úhradě dluhu využívá svého práva a prohlašuje úvěr poskytnutý Smlouvou za splatný v celé výši k 14. 1. 2023. Přílohou oznámení jsou první, druhá a poslední výzva k řádnému splácení, v níž je žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění dluhu, nebude-li řádně splácet. (prokázáno oznámením o zesplatnění dluhu ze dne 16. 1. 2023). Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ze Smlouvy předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2023 s upozorněním na možné soudní řešení sporu (prokázáno výzvou k úhradě dluhu).

6. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotř. úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 120 000 Kč, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.

16. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

17. V řešeném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně nesplnila povinnost jí plynoucí z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a sice povinnost prošetřit úvěruschopnost žalované. Bylo prokázáno, že žalobkyně vycházela primárně z údajů poskytnutých žalovanou, aniž by tyto porovnala s poznatky načerpanými z ověřených zdrojů. Žalobkyně si nevyžádala ke zjištění příjmů žalované potvrzení zaměstnavatele ani obdobný relevantní podklad. Jak sama uvedla, spoléhala raději na výpisy z účtů žalované. Skutečnosti, které se z těchto výpisů podávaly, však reálně nereflektovala. Takto zejména pominula, že na Účtu žalované nebyl za zkoumané období předcházející poskytnutí úvěru patrný žádný pravidelný příjem odpovídající deklarované částce 25 000 Kč. Ba naopak, příjmy na Účet přicházely v nepatrné výši a byl patrný zjevný pokles zůstatku v důsledku spotřeby nekompenzované příjmy. Na konci roku 2021 a na začátku roku 2022 (před poskytnutím prvního úvěru) se zůstatky žalované na Účtu pohybovaly v zanedbatelné výši v řádech desetikorun. V neposlední řadě žalobkyně nijak nereflektovala z účtu žalované zjištěný fakt, že žalovaná vynakládá poskytnuté prostředky ve prospěch sazkových společností. Pakliže žalobkyně hodlala vycházet z výpisu z Účtu, při posuzování úvěruschopnosti žalované zjevně selhala, když nijak nezohlednila uvedené varovné skutečnosti. Zároveň žalobkyně prokazatelně disponovala informacemi o tom, že žalovaná byla v době posuzování žádosti již značně úvěrově zatížena, a to třemi úvěry v celkové výši 350 000 Kč, které splácela splátkami v souhrnné výši 6 452 Kč. Dle svých tvrzení žalobkyně počítala s výdaji žalované ve výši 14 669 Kč, které měly v sobě zahrnovat životní náklady i úvěrové splátky, což je však údaj zjevně podhodnocený. Pakliže žalovaná měsíčně splácela na úvěry 6 452 Kč, bylo počítáno s jejími životními náklady 8 217 Kč. Není však zřejmé, jak žalobkyně k výši těchto nákladů na živobytí žalované dospěla, když blíže nezkoumala, jaké výdaje žalovaná měsíčně vynakládá na bydlení a osobní spotřebu. Žalobkyně nemohla bez dalšího kalkulovat s tím, že částka 8 217 Kč by žalované každý měsíc až do splacení úvěru v roce 2030 postačovala na uspokojování základních životních potřeb. Absence zkoumání nákladů na bydlení a promítnutí zjištěné částky do úvah o celkových výdajích svědčí o tom, že se žalobkyně nevěnovala posouzení úvěruschopnosti žalované řádně.

18. Soud tak uzavřel, že z hlediska schopnosti žalované dluh splnit byla její situace natolik riziková, že ji nebylo možno vyhodnotit jako schopnou dluh uhradit. Ze zákona plyne, že na konci procesu posouzení úvěruschopnosti musí poskytovatel úvěru zjištěné informace kriticky vyhodnotit, a úvěr může platně sjednat, až když je přesvědčen o tom, že žadatel je skutečně dlouhodobě způsobilý k plnění závazků (srov. § 86 odst. 2 zákona). Povinnost posuzovat úvěruschopnost nestačí splnit pouze pro forma. Jelikož žalobkyně pominula veškeré ukazatele svědčící o tom, že žalovaná nebude v budoucnu schopna úvěr splácet, jednala v rozporu se zákonným požadavkem. Žalobkyně navíc nepožadovala a nezkoumala jakékoli podklady o výdajích žalované ani řádně neověřila výši jejího příjmu.

19. Soud proto konstatuje, že žalobkyně se nezabývala konkrétní a individuální situací žalované a posouzení úvěruschopnosti bylo učiněno pouze formalisticky a nesplňuje požadavky stanovené zákonem o spotř. úvěru. Soud tedy shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou.

20. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy a jsou tak posuzovány podle § 2991 o. z.) pouze jistina, která zůstala v rozsahu 117 048,82 Kč nesplacena. O tuto částku se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna ji žalované vrátit. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení z poskytnuté jistiny podle § 1968 a 1970 o. z., a to ode dne, následujícího po zesplatnění úvěru, tj. ode dne 15. 1. 2023. Soud úrok z prodlení přiznal dle požadavku žalobkyně v kapitalizované výši 7 562,67 Kč a v následujícím období jako úrok běžící (výrok I.).

21. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku a poplatků plynul z absolutně neplatné smlouvy, proto soud žalobu v rozsahu těchto plnění žalobu zamítl. Dále byla žaloba zamítnuta pro úrok z prodlení v období od 25. 10. 2023 do zaplacení z částky 1 830 Kč odpovídající dlužným poplatkům, neboť na tyto žalobkyně neměla nárok, tedy s jejich úhradou nebyla v prodlení (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni částečnou náhradu nákladů řízení odpovídající míře jejího úspěchu ve věci. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 132 103,88 Kč (= jistina 117 048,82 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 7 562,67 Kč + úrok z prodlení z částky 117 048,82 Kč od 25. 10. 2023 do 28. 3. 2024 ve výši 7 492,39 Kč), což z celkového předmětu řízení ve výši 151 197,57 Kč odpovídá míře úspěchu 87 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 19 093,69 Kč (= poplatky ve výši 1 830 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 13 179,92 Kč + úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 117 048,22 Kč od 25. 10. 2023 do 28. 3. 2024 ve výši 4 020,91 Kč + úrok z prodlení z částky 1 830 Kč od 25. 10. 2023 do 28. 3. 2024 ve výši 62,86 Kč), což odpovídá míře úspěchu 13 %. Žalobkyni tedy náleží 74 % nákladů řízení (úspěch 87 % - neúspěch 13 %). Při plném úspěchu ve věci by žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 116,80 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 756 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 118 878,82 Kč sestávající z částky 5 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 480 Kč ve výši 3 880,80 Kč. Při zohlednění úspěchu ve věci má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 066 Kč (74 % z 27 116,80 Kč).

23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.