Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 268/2023

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 36.530,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá z části, co do nároku žalobce na zaplacení částky částka s kapitalizovaný zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, a úrokem ve výši 18,7 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá z části, co do nároku žalobce na zaplacení částky , částka, s kapitalizovaný zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 23,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , a úrokem ve výši 18,7 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta.

1) Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci celkovou částku částka s příslušenstvím sestávající se dvou dílčích nároků z po sobě uzavřených smluv o spotřebitelských úvěrů mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným.

2) První dílčí nárok představuje částku částka s příslušenstvím, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši částka a dlužnými poplatky ve výši částka. Žalobce dále požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 23,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. V souvislosti s úvěrem byl žalovaný povinen zaplatit kromě jistiny také částku ve výši částka sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka, dále částky za zpracování zápůjčky ve výši částka, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a částky za doplňkové pojištění ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku včetně úroků a dalších poplatků uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka ve výši částka byla splatná dne datum. Žalovaný na svůj závazek zaplatil pouze částku ve výši částka.

3) Druhý dílčí nárok představuje částku částka s příslušenstvím, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši částka a dlužnými poplatky ve výši částka. Žalobce dále požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 18,70 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce - společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. V souvislosti s úvěrem byl žalovaný povinen zaplatit kromě jistiny také částku ve výši částka sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka, dále částky za zpracování zápůjčky ve výši částka, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a částky za doplňkové pojištění ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku včetně úroků a dalších poplatků uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka ve výši částka byla splatná dne datum. Žalovaný na svůj závazek zaplatil pouze částku ve výši částka.

4) Žalobce se stal věřitelem obou shora specifikovaných pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne datum.

5) Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnuté úvěry pak žalobce uvedl, že tato povinnost byla splněna, přičemž byly jeho právním předchůdcem zkoumány a zhodnoceny informace získané od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům. Tyto informace jsou pak zachyceny do zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr u obou postupně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.

6) Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

7) Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se dostavil v substituční plné moci pouze právní zástupce žalobce. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno dne datum. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného.

8) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

9) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. tel. číslo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne datum. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal poskytnutou finanční částku ve výši částka spolu s poplatkem v celkové výši částka sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši částka, částky za zpracování zápůjčky ve výši částka, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a částky za doplňkové pojištění ve výši částka, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to během 45 týdenních splátek po částka s poslední splátkou ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů na předmětný úvěr v tomto případě činila 224,56 %. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

10) Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce o svých poměrech sdělil, že je zaměstnaný jako dělník u jméno FO, IČ: IČO, se sídlem Národních adresa a jeho čistý měsíční příjem činí částka, přičemž počet zdrojů příjmů žadatele je uveden jeden. V kolonce další čisté příjmy domácnosti uvedl částku ve výši částka, deklarované celkové měsíční příjmy tedy činily částka. U odhadovaných měsíčních výdajů žadatele je pak uvedena částka částka. Ze zákaznické karty soud dále zjistil, že nejvyšší dosažené vzdělání žadatele je učňovské, je ženatý, bez vyživovací povinnosti, je majitelem motorového vozidla a bydlí ve vlastní nemovitosti na adrese adresa. Výše uvedené údaje byly poskytovatelem úvěru ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky za měsíc 7 a 8 a výpisu z bankovního účtu za měsíc 8 a 9. Žadatel dále prohlásil, že nemá zápůjčky u jiné společnosti. U dotazu na účel spotřebitelského úvěru není v zákaznické kartě zvolena žádná z uvedených možností.

11) Z tabulky umoření ze dne datum ke smlouvě č. tel. číslo bylo prokázáno, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že zápůjčku řádně a včas nesplácel, přičemž za celou dobu trvání dané smlouvy uhradil celkem částku ve výši částka.

12) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. tel. číslo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem dne datum. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tyto peněžní prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouvou se žalovaný zavázal poskytnutou finanční částku ve výši částka spolu s poplatkem v celkové výši částka sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši částka, částky za zpracování zápůjčky ve výši částka, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a částky za doplňkové pojištění ve výši částka, právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to během 65 týdenních splátek po 396Kč s poslední splátkou ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů na předmětný úvěr v tomto případě činila 170,13 %. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

13) Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce o svých poměrech sdělil, že je zaměstnaný jako dělník u jméno FO, IČ: IČO, se sídlem Národních adresa a jeho čistý měsíční příjem činí částka, přičemž počet zdrojů příjmu žadatele je uveden jeden. V kolonce další čisté příjmy domácnosti uvedl částku ve výši částka, deklarované celkové měsíční příjmy tedy činily částka. U odhadovaných měsíčních výdajů žadatele je pak uvedena částka částka a dále splátka předchozího úvěru ve výši částka. Celkové měsíční výdaje tedy činí částka. Ze zákaznické karty soud dále zjistil, že nejvyšší dosažené vzdělání žadatele je učňovské, je ženatý, bez vyživovací povinnosti, je majitelem motorového vozidla a bydlí v nájmu na adrese adresa. Výše uvedené údaje byly poskytovatelem úvěru ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásky opět za měsíc 7 a 8 a výpisu z bankovního účtu znovu za měsíc 8 a 9. Žadatel dále prohlásil, že nemá zápůjčky u jiné společnosti. U dotazu na účel spotřebitelského úvěru je v zákaznické kartě zvolena možnost neočekávané výdaje.

14) Z tabulky umoření ze dne datum ke smlouvě č. tel. číslo bylo prokázáno, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že zápůjčku řádně a včas nesplácel, přičemž za celou dobu trvání dané smlouvy uhradil celkem částku ve výši částka.

15) Smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání ze dne datum, má soud za prokázané, že pohledávky původního věřitele za žalovaným byly postoupeny na žalobce.

16) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne datum spolu s příslušným dokladem o jejím odeslání ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

17) Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18) Podle , o spotřebitelském úvěru (účinném od datum), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19) Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20) Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

21) Podle důvodové zprávy k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Při posuzování budoucí schopnosti spotřebitele splácet úvěr se vychází ze stávajícího stavu a presumpce jeho zachování do budoucnosti. Budoucí změny, které jsou již věřiteli známy, je však nutno vzít při posouzení v úvahu (např. když se spotřebitel již nachází ve výpovědní lhůtě z pracovního poměru). Nejde však přitom o získání stoprocentní jistoty, že úvěr bude v budoucnu splacen, neboť není např. možno s jistotou vyloučit, že spotřebitel obdrží výpověď z pracovního poměru či dlouhodobě onemocní.

22) Podle důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c/), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut.

23) Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24) Podle § 586 odst. 1 o. z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

25) Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26) Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27) Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28) Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29) Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

30) Za užití právě citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

31) Účastníci, resp. právní předchůdce žalobce a žalovaný, uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy, dne datum pak byla uzavřena další smlouva o úvěru č. tel. číslo, na základě které byly žalovanému rovněž poskytnuty peněžní prostředky tentokrát ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy. První úvěr ze datum se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím v celkové výši částka do dne datum, druhý úvěr ze dne datum v celkové výši částka se zavázal vrátit do dne datum. Žalovaný na úvěrovou smlouvu ze dne datum uhradil částku ve výši částka, na smlouvu ze dne datum uhradil pouze částku ve výši částka. Předmětem řízení jsou dva dílčí nároky žalobce jako úvěrujícího vůči žalovanému jako úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků za sjednaný úrok a poplatky na základě sjednaných smluv o úvěru uzavřených dle ustanovení a následujících , , (dále jen „o. z.“) a smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Soud se tedy nejdříve u obou dílčích nároků zabýval otázkou, zda se žalobce (resp. jeho právní předchůdce) v souladu s citovaným zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl v souvislosti s předloženými smlouvami o spotřebitelském úvěru k odlišným závěrům.

32) Dle názoru soudu byla smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne datum uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným sjednána ve smyslu citovaného § 2395 a násl. o. z. a současně § 2 odst. 1 z. s. ú., platně. Podstatou smlouvy o úvěru je závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a závazek úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit úroky. Žalobce své smluvní povinnosti řádně splnil a poskytl žalovanému úvěr ve sjednané výši částka. Žalobce současně splnil také svou zákonnou povinnost a v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se před uzavřením dané Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Z informací vtělených do zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum je zřejmé, že jsou příjmy žadatele vzhledem k zamýšlené výši poskytovaného úvěru a jeho způsobu splácení dostatečné. Ačkoli je soud přesvědčen, že žadatelem deklarované měsíční výdaje ve výši částka jsou uměle podhodnoceny a neodpovídající skutečné ekonomické realitě, další okolnosti případu jako absence jiných závazků žalovaného, existence pracovního poměru, vlastnictví nemovitosti a motorového vozidla, jej vedou k názoru, že právní předchůdce žalobce vyhodnotil otázku úvěruschopnosti žalovaného v okamžiku žádosti o úvěr řádně. Žalovaný naopak své smluvní povinnosti vyplývající mu z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne datum řádně nesplnil, neboť se s jeho splácením dostal do prodlení a uhradil pouze částku ve výši částka. Vedle doposud nesplacené jistiny ve výši částka je tak povinen žalobci uhradit také sjednaný fixní úrok ve výši částka. Co se týče dalších žalobcem požadovaných nároků z dané smlouvy, tyto soud žalobci nepřiznal. Soud v této souvislosti konstatuje, že ačkoli žalobce v řízení prokázal platné uzavření dané smlouvy o spotřebitelském úvěru, nemohl jeho návrhu zcela vyhovět, neboť další žalobcem požadované nároky z této smlouvy nad rámec částky ve výši částka (tj. součtu zbývající nesplacené jistiny a sjednaného fixního úroku) jsou v rozporu s platnou zákonnou úpravou. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. spisová značka (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do datum, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu , o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto dílčích nároků nemohl vyhovět ( o. z.).

33) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne datum uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a současně § 2 odst. 1 z. s. ú., naopak soud po provedeném dokazování považuje za absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu, když právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, i přestože řádně nesplnil povinnost k posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývající z § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při níž byl povinen počínat si s odbornou péčí (§ 75), zejména z hledisek uvedených v ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Ačkoli žalobce v případě druhé úvěrové smlouvy ze dne datum předložil na podporu svých skutkových tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prakticky totožné důkazy jako v případě smlouvy ze dne datum, tj. zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum, je třeba na ně nazírat v širším kontextu. V případě druhé úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobce dle názoru soudu zcela rezignoval na svou povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit výši měsíčních výdajů žalovaného, přičemž se spokojil pouze s neurčitým a nepřezkoumatelným sdělením, že jeho měsíční výdaje činí částku částka a částku ve výši částka jako splátku předchozího úvěru. Jak již bylo konstatováno výše, částka v této výši se soudu jeví jako očividně podhodnocená a nereálná, když dle přesvědčení soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu, a to nejen v oblasti bydlení, žádné další, resp. vyšší výdaje, nežli ty v zákaznické kartě uvedené. Nadto šlo o dva úvěry poskytnuté žalovanému v období jednoho měsíce, tedy ve velmi krátké době. Při porovnání údajů obsažených v obou doložených listinách, tj. zákaznické kartě ze dne datum a ze dne datum, je pak zřejmé, že tyto, ačkoli je od sebe dělí časový úsek pouhých 20 dnů, se o sebe v některých částech vzájemně liší. Zatímco v případě první žádosti o úvěr žalovaný sdělil, že bydlí ve vlastní nemovitosti, u druhé žádosti je uvedeno, že žije v nájmu, a to bez bližší specifikace výdajů souvisejících s tímto nájemním bydlením. Obě žádosti o úvěr se liší rovněž v uvedené výši čistého měsíčního příjmu žadatele a výši dalších příjmů domácnosti, ačkoli žalovaným předložené doklady měly být v obou případech totožné – tj. výplatní pásky za měsíc 7 a 8 a výpisu z bankovního účtu za měsíc 8 a 9. Právní předchůdce žalobce se tak spokojil pouze s kusými, opakujícími se a v některých případech i vzájemně rozpornými informacemi, které mu žalovaný poskytl při vyplnění karty zákazníka v souvislosti s jednotlivými žádostmi o úvěr. Validita výsledků žalobcova vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v případě žádosti o poskytnutí druhého úvěru se tak soudu s ohledem na výše popsané jeví jako velmi sporná a účelově tvrzená s cílem čerpat daný úvěr. Soudu tedy nezbývá nežli uzavřít, že se právní předchůdce žalobce sice před uzavřením dané úvěrové smlouvy zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, ale úvěruschopnost žalovaného na základě získaných podkladů, které měl k dispozici vzhledem k předchozímu čerpanému úvěru, neposoudil řádně. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne datum absolutně neplatnou má žalobce právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný je tedy povinen žalobci vrátit to, co od něho na základě této neplatné smlouvy prokazatelně obdržel a doposud nevrátil, tedy částku v celkové výši částka.

34) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , (dále jen „”), podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O náhradě nákladů řízení tedy rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení zaokrouhleno nahoru na celé koruny v částce částka, přičemž tato částka představuje 13,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ve výši částka a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši částka dle a. t., a dále z cestovného osobním vozem zn. BMW RZ SPZ ve výši částka při spotřebě 4,7 l / 100 Km a zmeškaného času v rozsahu 2 půlhodin na trase adresa a zpět (celkem hodnota km) k jednání soudu konaném dne datum (přičemž částka částka představuje pouze 1/4 cestovného z důvodu více jednání u zdejšího soudu téhož dne) a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, tj. částka částka, po přičtení uhrazeného soudního poplatku celkem částka částka. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.